2018.06.21 | Autor: Gregory Nagy
§0. Když Faedra poprvé spatří Hippolyta, už se do něj zamiluje. Zdá se, že to říká Pausaniás, když převypráví tento mýtus. Starořecké slovo, které v této souvislosti používá, je erasthēnai, což se konvenčně překládá jako „zamilovat se“. Domnívám se však, že tento překlad může být zavádějící – pokud se příslušné souvislosti nevysvětlí z antropologického hlediska. O takové vysvětlení se zde pokusím. Podstatný je postřeh, který kdysi vyslovil antropolog Julian Pitt-Rivers (1970:870 č. 5) v článku, který napsal pro Festschrift k poctě Clauda Lévi-Strausse: nějaký „odvážný“ člověk, řekl, by měl napsat studii o antropologii lásky nebo, řeknu to takto, zamilovanosti. Pokusím se zde o několik předstupňů k takové studii, když nyní přistoupím k položení této otázky: „Co s tím má společného láska?“
§1. Ve městě Troizen (nebo Trozen: Barrett 1964:157), jak Pausaniás sděluje svým čtenářům (2.32.4), spatřil taphos „hrob“ Faedry, mladé manželky athénského krále Thesea. Královna se podle mýtu zamilovala do mladého lovce a atleta Hippolyta, jehož otcem byl Théseus a zesnulou matkou Antiopa, královna Amazonek. Tato Antiopa, jak Pausaniás převyprávěl příslušný mýtus na jednom z předchozích míst svého vyprávění (1.2.1), se kdysi zamilovala do Thesea, který ji unesl a vzal s sebou do Athén. Hned na úvod si musím položit základní otázku týkající se samotné myšlenky „zamilovanosti“ v těchto dvou vzájemně propojených milostných příbězích, jak je vidíme převyprávěné Pausaniásem. Otázka zní: „Co s tím má společného láska?“
§2. Původní řecké slovo, které překladatelé konvenčně překládají jako „zamilovat se“, je erasthēnai, jak vidíme například ve verzi, kterou před sto lety vydala Loeb Classical Library (Jones 1918). Ve své dřívější práci jsem ostatně takto pravidelně překládal erasthēnai i já ve své celkové analýze mýtů soustředěných kolem Hippolyta (H24H Hour 20). V poslední době jsem však začal pochybovat o správnosti takového překladu, jako v příspěvku k 2018.06.14, kde jsem experimentoval s překladem namísto tímto způsobem: „pojmout vášeň pro“. Přesto se zdráhám úplně vzdát výrazu ‚zamilovat se do‘ a doufám, že se mi podaří vypracovat vysvětlení z antropologické perspektivy, která sleduje korelace mezi mýtem a rituálem. Jak tvrdím, mýty o „zamilovanosti“ korelují s mýty o „umírání na zlomené srdce“. A taková korelace mezi těmito příběhy, jak také tvrdím, zahrnuje rituály kultu hrdinů.
§3. Pausaniás v 2.32.4 upozorňuje na detail týkající se Faidry: její taphos neboli „hrob“ v Troizenu se nachází vedle myrtového keře – a právě tam, jak Pausaniás říká dříve v 2.32.3, Faidra poprvé spatřila Hippolyta:
{2.32.3}. V druhé části ohrady je dostihové závodiště pojmenované po Hippolytovi a nad ním se tyčí chrám Afrodity Kataskopijské. Zde je důvod : právě na tomto místě, kdykoli Hippolytos cvičil-nahý , na něj ona, cítíc-erotickou-vášeň, shlížela shora. Faedra to dělala. Dodnes tu roste myrtový keř a jeho listy – jak už jsem napsal – mají vyražené díry. Kdykoli se Faedra cítila, že nemá východisko, a nemohla najít úlevu pro svou erotickou vášeň, vybíjela si ji na listech tohoto myrtového keře a bezmyšlenkovitě je zraňovala.
Tady je, co o tomto myrtovém keři ještě dříve řekl Pausaniás:
{1.22.2} Když se Théseus chystal oženit s Faidrou, nepřál si, aby v případě, že by měl děti, Hippolytovi buď vládly ony, nebo aby se Hippolyt stal králem místo nich, a tak ho poslal k Pittheovi, aby tam byl vychován a stal se budoucím králem Troizenu. O něco později se Pallas a jeho synové vzbouřili proti Théseovi. Poté, co je zabil, odešel do Troizenu na očistu , a Faidra tam poprvé spatřila Hippolyta. V domnění, že k němu cítí vášeň, podnikla úklady, které vyústily ve smrt. Lidé v Troizenu mají myrtový keř, který má každý list proděravělý; říká se, že původně takto nevyrostl, díry jsou důsledkem-vznikly ze dvou příčin. Jednou z nich byla nasycenost touhou, kterou pociťovala ve své erotické vášni, a druhou byla spona, kterou Fedra nosila ve vlasech.
Vidím zde náznaky kultu hrdiny pro Fedru, což se odráží v takových detailech, jako je použití slovesa aporeîn v 2.32.3, které překládám „měla-cítit-že-není-výstupu“. Pro Faidru neexistovalo žádné východisko, jak uniknout erotické vášni, stejně jako pro Hippolyta neexistovalo žádné východisko, jak uniknout svému smutku:
{1.41.7} Poblíž Pandionovy svatyně hrdinů se nachází Hippolytův hrob. Napíšu, jaké věci o ní říkají obyvatelé Megary. Když byly Amazonky, které kvůli Antiopě vedly válku proti Athéňanům, poraženy Theseem, většina z nich našla v boji smrt, ale Hippolyta, Antiopina sestra a při té příležitosti vůdkyně žen, uprchla s několika dalšími do Megary. Poté, co se svým vojskem tak těžce neuspěla a cítila se sklíčená svou současnou situací, vzhledem k tomu, že cítila-že nemá východisko, pokud jde o bezpečný návrat domů do Themiskyry, zemřela ve svém zármutku. A když už byla mrtvá, obyvatelé Megary ji pohřbili. Tvar jejího hrobu připomíná amazonský štít .
§4. Stejně jako Faidra má i Hippolyta hrobku, jak vidíme v tomto úryvku, a hrobka je zde výslovným znakem kultu hrdiny. V souladu s tím, stejně jako pocit bezvýchodnosti z erotické vášně – nebo tomu nadále říkejme „zamilovanost“ – vedl ke smrti Faidry a nakonec i Hippolyta, tak i smutek – nebo tomu říkejme „zlomené srdce“ – Hippolyty vedl dříve k její vlastní smrti a heroizaci. Předpokládám paralelní heroizaci Faedry.
§5. Na závěr této eseje zdůrazňuji roli Afrodity, bohyně erotické vášně, která předsedá prvnímu pohledu Faedry na Hippolyta, když se dívá z vrcholu kopce, kde roste myrtový keř. Identita bohyně zde jako Kataskopie „shlížející shůry“ je definována tímto pohledem.
Koda: Dvě písně o lásce
1. Písně o lásce. „I love how you love me“
Píseň v podání Paris Sisters, singl vydaný v roce 1961,
složili Barry Mann a Larry Kolber
Součást soundtracku k filmu Twin Peaks „season 3“, „The Return Part/Episode 5“, režie David Lynch, scénář Mark Frost a David Lynch, který byl poprvé uveden 2017.08.04. Amanda Seyfried jako Becky, Caleb Landry Jones jako Steven
Miluju, jak se ti zavírají oči, kdykoli mě políbíš
A když jsem od tebe pryč, miluju, jak se ti stýská
Miluju, jak se ke mně vždycky chováš něžně
Ale, miláčku, ze všeho nejvíc miluju, jak mě miluješ…
2. díl. „What’s love got to do with it“
Píseň v podání Tiny Turner, nahrávka vydaná v roce 1984,
komponovali Terry Britten a Graham Lyle
What’s love got to do, got to do with it
What’s love but a second hand emotion
What’s love got to do, got to do with it
Who needs a heart when a heart can be broken
Bibliografie
Barrett, W. S., ed. 1964. Euripides: Hippolytos. Oxford
Jones, W. H. S., trans. 1918. Pausanias, Popis Řecka I-X (II: s H. A. Ormerodem). Cambridge, MA.
Pitt-Rivers, J. 1970. „Ženy a svatyně ve Středomoří“. Échanges et Communications: Mélanges offerts à Claude Lévi-Strauss (ed. J. Pouillon a P. Maranda) II 862-875. Haag.
Souhrnná bibliografie, která doprovází připravovanou Pausaniovu čítanku, je uvedena v dynamické bibliografii k APRIP.
.