Do prezidentských voleb v USA zbývají tři měsíce a průzkumy a prognózy se množí. Na základě průzkumů a ekonomických ukazatelů dostupných 3. srpna časopis The Economist předpovídá, že Joe Biden získá 54 % hlasů voličů a Donald Trump 46 %, což znamená, že Bidenovi dávají 91% šanci na vítězství v prezidentských volbách. Webová stránka FiveThirtyEight přisuzuje Bidenovi v celostátních průzkumech 50 % ku 42 %. Průzkum deníku New York Times ukazuje, že v šesti klíčových státech, kde se odehrávají bitvy, má Biden náskok nejméně 6 bodů.
Ale to už tu přece bylo, ne? V roce 2016 prezidentské průzkumy a prognózy ukazovaly, že Hillary Clintonová porazí Donalda Trumpa, a víme, co se skutečně stalo. Počtáři špatně odhadli náladu veřejnosti. Trumpova podpora byla hlubší, než kdokoli z nich chápal. Průzkumům se nedá věřit.
Toto je narativ, který o průzkumech a volbách v roce 2016 stále zastává mnoho lidí, a i když je na něm něco pravdy, chybí mu mnoho nuancí. Většina průzkumníků skutečně věřila, že Clintonová vyhraje, a docházelo k metodologickým chybám. Ale představa, že průzkumy jsou kvůli tomu, co se stalo v roce 2016, k ničemu, je prostě mylná. Pokud chcete věnovat pozornost průzkumům během prezidentského cyklu v roce 2020, klidně do toho jděte.
V některých ohledech byly průzkumy z roku 2016 skutečně mimořádně přesné. New York Times i FiveThirtyEight na základě průzkumů předpokládaly, že Hillary Clintonová zvítězí v lidovém hlasování o tři procentní body. Nakonec Clintonová zvítězila asi o dva procentní body. To není vůbec špatné. Ve skutečnosti nebyla přesnost celostátních průzkumů v roce 2016 ve srovnání s několika posledními desetiletími horší než průměrná.
Kromě projekce celostátního hlasování však prognostici nabízeli také pravděpodobnost, že Clintonová vyhraje. Právě zde se v různé míře věci pokazily. FiveThirtyEight dával Clintonové šanci 71 %, New York Times 85 % a Huffington Post 98 %.
Tyto prognózy nebyly zmařeny celostátními průzkumy, ale nepřesnými průzkumy v několika klíčových státech. Ačkoli byla Clintonová výrazně favorizována na vítězství v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu, ve všech třech těchto státech prohrála, zatímco ve zbytku země dosáhla nadprůměrných výsledků. Podle odborníka na průzkumy Natea Cohna z New York Times se zdálo, že v těchto státech se průzkumníci spletli ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé, voliči, kteří se rozhodli pozdě, dali Trumpovi překvapivě velký hlas. Za druhé, Trump přiměl k volbám některé lidi, u nichž tazatelé neočekávali, že se o to budou snažit, zejména lidi, kteří nikdy nenavštěvovali vysokou školu.
Prezidentské volby v roce 2016 byly natolik těsné, že tyto chyby v průzkumech způsobily, že se datoví analytici v předpovědi „spletli“. Špatně je v uvozovkách, protože všichni prognostici dávali Trumpovi určitou šanci na vítězství, takže je asi přesnější říci, že si byli příliš jistí.
Je pravda, že rok 2016 odstartoval klesající trend přesnosti průzkumů, protože méně lidí nyní zvedá telefony, když jsou vyzváni k průzkumu. Ale ani to se nezdá být problémem. V případě voleb do Kongresu v roce 2018 byly průzkumy skutečně neobvykle přesné a odhady byly téměř o 20 % blíže konečnému výsledku hlasování než obvykle. Je sice těžší sehnat lidi na telefonu, ale tazatelé dokázali tomuto problému přizpůsobit svou metodiku.
Jaké je tedy poučení pro rok 2020? Hlavní poučení je, že pokud jsou celostátní průzkumy těsné, řekněme v rozmezí pěti bodů, může se stát opravdu cokoli. Ačkoli se tvůrci průzkumů nedopustí úplně stejných chyb jako v roce 2016, mohou se dopustit nových. Proto je lepší nepředpokládat, že váš oblíbený kandidát na základě těchto čísel vyhraje nebo prohraje. Pokud nakonec většina statistiků řekne, že Trump vede o čtyři body a má 90% šanci na vítězství, měli byste těch zbylých 10 % brát velmi vážně.
Ale vzhledem k tomu, že průzkumy veřejného mínění byly v minulosti poměrně přesné a nezdá se, že by se zhoršovaly, výsledky z roku 2016 by neměly mít vliv na to, jak se na tyto údaje díváte. Stále je rozumné si myslet, že ten, kdo v průzkumech vede, skutečně vede. Jen to není jisté.