Všichni jsme vyzýváni, abychom zavolali policii, pokud máme podezření, že někdo řídí pod vlivem alkoholu. Toto sdělení se k nám dostává v rozhlasových a televizních reklamách, na billboardech a na poznávacích značkách křižníků: 1-800-GRAB-DUI. Pokud někdo zavolá, kdy by policie měla mít právo zastavit řidiče pouze na základě tipu tohoto informátora? Tato otázka je v letošním roce horkým tématem ohijského zákona o řízení pod vlivem alkoholu/OVI. Dva odvolací soudy v Ohiu rozhodly minulý měsíc v případech „tipu informátora“ a Nejvyšší soud Spojených států rozhodl v jednom z nich na začátku tohoto roku.
Dva nedávné případy v Ohiu State v. Whem a State v. Whitacker mají mnoho podobností. V obou případech informátor zavolal na policii a oznámil podezření na opilého řidiče. V obou případech policie zastavila podezřelého opilého řidiče, aniž by zaznamenala další důkazy, že řidič je pod vlivem alkoholu. V obou případech podal obviněný návrh na potlačení důkazů a tvrdil, že tip informátora neospravedlňuje dopravní zastavení. V obou případech soudce zamítl návrh obžalovaného na potlačení důkazů. V obou případech se obžalovaný odvolal k odvolacímu soudu.
Whem a Whitacker mají odlišné výsledky. Ve věci Whem odvolací soud souhlasil se soudem prvního stupně, že prvotní zastavení obžalovaného bylo oprávněné. Ve věci Whitacker odvolací soud nesouhlasil se soudem prvního stupně a dospěl k závěru, že zastavení obžalovaného bylo nezákonné.
Různé výsledky ve věcech Whem a Whitacker jsou založeny především na informacích poskytnutých informátorem. V případě Whem byl informátorem zaměstnanec hotelu, který uvedl své jméno, podrobně popsal, co pozoroval, a uvedl poznávací značku vozidla, které řídil podezřelý opilec. V případě Whitacker byl informátor anonymní a pouze oznámil, že se za barem v červeném vozidle pohybují opilé ženy s dětmi. Soud se zaměřil na skutečnost, že informátor neuvedl své jméno. Soud uvedl: „Pokud je zastavení založeno pouze na informacích od anonymního informátora, jsou tyto informace obecně nedostatečné k tomu, aby vytvořily základ pro důvodné podezření policisty z trestné činnosti.“
Případ, o kterém rozhodl Nejvyšší soud Spojených států na začátku tohoto roku, je Navarette v. California. V tomto případě anonymní volající oznámila, že jela po dálnici 1 a byla vytlačena ze silnice stříbrným Fordem F-150 s kalifornskou poznávací značkou. Policie vůz zastavila a našla v něm drogy. Řidič a spolujezdec byli stíháni za držení drog. Při potvrzení zastavení Nejvyšší soud poznamenal, že „za vhodných okolností může anonymní tip vykazovat dostatečné známky spolehlivosti, aby poskytl důvodné podezření k vyšetřovacímu zastavení.“
Soud dospěl k závěru, že tento anonymní tip byl dostatečně spolehlivý, protože: volající osobně pozoroval trestnou činnost; volající uvedl poznávací značku; volající použil linku 911 a mohl být stíhán za její zneužití; a operátor linky 911 ověřil polohu nákladního vozidla. Nejsem soudce Nejvyššího soudu, ale nesouhlasím s tím, že díky těmto faktorům bylo anonymní udání dostatečně spolehlivé, aby ospravedlnilo zadržení kamionu a jeho posádky.
Někomu nemusí rozsudek ve věci Navarette vadit, protože zastavení nakonec vyústilo v odsouzení dvou osob, které porušovaly zákon tím, že přechovávaly drogy. Problémem rozsudku je jeho dopad na všechny řidiče, kteří zákon neporušují. Na základě tohoto rozhodnutí může být kdokoli z nás zastaven, protože někdo na nás naštvaný tvrdí, že jsme se dopustili dopravního přestupku, pokud naštvaný volající použije linku 911 a uvede správnou polohu vozidla. Až se Spojené státy dostanou do stavu, kdy nás policie bude moci bezdůvodně zadržet, budou se lidé divit, jak nám byla odebrána ústavní ochrana. Pak se ohlédneme za rozhodnutími, jako je Navarette, a uvědomíme si, že nám byly odebrány jeden případ za druhým.