Biografie
Mikuláš Koperník je latinská verze jména slavného astronoma, kterou si zvolil v pozdějších letech svého života. Původní podoba jeho jména byla Mikolaj Kopernik nebo Nicolaus Koppernigk, ale v tomto článku budeme používat Koperník. Jeho otec, který se rovněž jmenoval Nicolaus Koppernigk, žil v Krakově, než se přestěhoval do Toruně, kde založil firmu obchodující s mědí. Zajímal se také o místní politiku a stal se v Toruni občanským představitelem a magistrátním úředníkem. Nicolaus Koppernigk se kolem roku 1463 oženil s Barbarou Watzenrode, která pocházela z dobře situované rodiny z Toruně. Nastěhovali se do domu v ulici svaté Anny v Toruni, ale měli také letní sídlo s vinicemi za městem. Mikuláš a Barbara Koppernigkovi měli čtyři děti, dva syny a dvě dcery, z nichž Mikuláš Koperník byl nejmladší.
Obrázek domu, v němž se Koperník narodil, si můžete prohlédnout na TOMTO ODKAZU.
Když bylo mladému Mikuláši deset let, jeho otec zemřel. Jeho strýc Lucas Watzenrode, který byl kanovníkem v katedrále ve Frauenburgu, se stal poručníkem čtyř dětí Mikuláše a Barbary Koppernigkových.
Obrázek Lucase Watzenrodeho si můžete prohlédnout na TOMTO ODKAZU.
Mikuláš a jeho bratr Andreas zůstali v Toruni a pokračovali zde v základním vzdělání. V roce 1488 byl Nicolaus svým strýcem poslán do katedrální školy ve Włocławku, kde získal standardní humanistické vzdělání. Po třech letech studia ve Włocławku nastoupil na krakovskou univerzitu (v tehdejším hlavním městě Polska). V té době byl Lucas Watzenrode biskupem v Ermlandu a pro oba své synovce předpokládal církevní kariéru. Andreas, Mikulášův bratr, vstoupil na krakovskou univerzitu ve stejné době a jména obou se objevují v imatrikulačních záznamech z let 1491-92.
Univerzitní vzdělání v Krakově bylo, jak Koperník později napsal, zásadním faktorem pro vše, čeho později dosáhl. Studoval zde latinu, matematiku, astronomii, zeměpis a filozofii. Astronomii se naučil z knihy Tractatus de Sphaera od Johannese de Sacrobosco napsané v roce 1220. Neměli bychom si však myslet, že kurzy astronomie, které Koperník studoval, byly vědecké kurzy v moderním slova smyslu. Byly to spíše kurzy matematiky, které seznamovaly s Aristotelovým a Ptolemaiovým pohledem na vesmír, aby studenti dokázali porozumět kalendáři, vypočítat data svátků a také měli dovednosti, které by těm, kdo se budou věnovat praktičtějšímu povolání, umožnily navigaci na moři. Důležitou součástí astronomie byla také výuka toho, co bychom dnes nazvali astrologií, která učila studenty vypočítávat horoskopy lidí podle přesného času jejich narození.
Během studia v Krakově si Koperník zakoupil výtisk latinského překladu Euklidových Elementů vydaného v Benátkách v roce 1482, výtisk druhého vydání Alfonsových tabulek (které podávají teorii planet a zatmění) vytištěného v Benátkách v roce 1492 a Regiomontanovy Směrné tabulky (dílo o sférické astronomii) vydané v Augsburgu v roce 1490. Pozoruhodné je, že Koperníkovy opisy těchto děl, jím podepsané, se dochovaly dodnes.
Právě za studií v Krakově začal Koperník používat tuto latinskou verzi svého jména namísto Kopernik nebo Koppernigk. Po čtyřech letech studia v Krakově se vrátil do Toruně, ale jak bylo v té době běžné, studium formálně nedokončil s diplomem. Jeho strýc Lucas Watzenrode byl stále rozhodnut, že Koperník by měl udělat kariéru v církvi, a skutečně to bylo povolání, které umožňovalo jistotu pro toho, kdo se chtěl věnovat štíhlé kariéře. Aby měl Koperník potřebnou kvalifikaci, rozhodl se jít studovat kanonické právo na univerzitu v Bologni. Na podzim roku 1496 odcestoval do Itálie a 19. října 1496 nastoupil na boloňskou univerzitu, aby zde zahájil tříleté studium. Jako rodilý mluvčí němčiny se připojil k „německému národu boloňské univerzity“. Každý student přispíval „německému národu“ částkou, kterou si mohl dovolit, a malý příspěvek, který Koperník poskytl, svědčí o jeho tehdejší špatné finanční situaci.
Během pobytu jeho strýc navrhl jeho jméno na místo kanovníka v katedrále ve Frauenburgu. Dne 20. října 1497, když byl v Bologni, obdržel Koperník oficiální oznámení o svém jmenování kanovníkem a o pohodlném příjmu, který bude pobírat, aniž by se musel vrátit a vykonávat nějaké povinnosti. Na boloňské univerzitě Koperník kromě oficiálního studia kanonického práva studoval řečtinu, matematiku a astronomii. Pronajal si pokoje v domě profesora astronomie Domenica Maria de Novara a začal s ním podnikat výzkumy a pomáhal mu při pozorování. Dne 9. března 1497 pozoroval zatmění Měsíce u hvězdy Aldebaran.
V roce 1500 navštívil Koperník Řím, k čemuž byli všichni křesťané při oslavách velkého jubilea důrazně vybízeni, a rok tam pobýval a přednášel učencům o matematice a astronomii. Během pobytu v Římě pozoroval zatmění Měsíce, ke kterému došlo 6. listopadu 1500. Na jaře roku 1501 se vrátil do Frauenburgu (známého také jako Frombork) a 27. července byl oficiálně instalován jako kanovník ermlandské kapituly. Nedokončil studium kanonického práva v Bologni, a tak požádal svého strýce, aby mu bylo umožněno vrátit se do Itálie jak kvůli právnickému vzdělání, tak kvůli studiu medicíny. Koperníkovi bylo 27. července 1501 vyhověno :-
… hlavně proto, že Mikuláš slíbil, že bude studovat medicínu a jako užitečný lékař bude jednou radit našemu nejctihodnějšímu biskupovi a také členům kapituly.
Jak vyplývá z tohoto citátu, katedrální kapitule se jeho návrh na studium medicíny líbil a poskytla potřebné finanční prostředky. Znovu se vydal na cestu do Itálie, tentokrát do Padovy. Koperník měl k návratu do Itálie ještě jeden důvod, který téměř jistě neprozradil, a tím bylo pokračování ve studiu astronomie.
Padua byla proslulá svou lékařskou fakultou a Koperník tam během svého pobytu studoval jak medicínu, tak astronomii. V té době byla astronomie v podstatě astrologií a jako taková byla považována za relevantní pro medicínu, protože lékaři astrologii využívali. Na jaře roku 1503 se rozhodl formálně získat doktorát kanonického práva, ale nevrátil se do Boloně, nýbrž tento titul získal na univerzitě ve Ferraře. Po získání doktorátu zůstal Koperník ve Ferraře několik měsíců a poté se vrátil do Padovy, aby pokračoval ve studiu medicíny. Neexistuje žádný záznam o tom, že by někdy v Padově promoval.
Po návratu do vlasti dostal Koperník opět volno z úředních povinností kanovníka ermlandské kapituly ve Frauenburgu. To mu umožnilo být lékařem svého strýce z matčiny strany Lukáše Watzenroda, biskupa z Ermlandu, ale pro svého strýce vykonával mnohem více povinností než lékařských a stal se v podstatě jeho soukromým tajemníkem a osobním poradcem. Tyto povinnosti zastával asi pět let a během této doby žil na hradě Heilsberg, několik mil od Frauenburgu, oficiální rezidenci ermlandského biskupa.
V roce 1509 vydal Koperník dílo, které bylo řádně vytištěno a které přinášelo latinské překlady řecké poezie neznámého básníka Theophylactuse Simocattese. Když doprovázel svého strýce na návštěvě Krakova, předal rukopis básnické knihy tamnímu příteli nakladateli. Lucas Watzenrode zemřel v roce 1512 a Koperník se poté vrátil ke svým povinnostem kanovníka ermlandské kapituly ve Frauenburgu. Nyní měl více času než dříve věnovat se studiu astronomie a v místnostech, v nichž bydlel v jedné z věží městského opevnění, si zřídil hvězdárnu.
Obrázek Koperníkovy hvězdárny ve Frauenburgu si můžete prohlédnout na TOMTO ODKAZU.
Kolem roku 1514 rozdal několika svým přátelům, kteří věděli, že autorem je on, malou knížku, která nebyla vytištěna, ale napsána rukou, přestože na titulní straně žádný autor uveden není. V této knize, obvykle nazývané Malý komentář, byla vyložena Koperníkova teorie vesmíru se Sluncem v jeho středu. Malý komentář je fascinující dokument. Obsahuje sedm axiomů, které Koperník uvádí nikoli v tom smyslu, že jsou samozřejmé, ale v tom smyslu, že své závěry založí na těchto axiomech a na ničem jiném; viz . Co jsou to axiomy? Uveďme si je:
- Ve vesmíru není jeden střed.
- Střed Země není středem vesmíru.
- Střed vesmíru je blízko Slunce.
- Vzdálenost Země od Slunce je nepostřehnutelná ve srovnání se vzdáleností hvězd.
- Rotace Země vysvětluje zdánlivou denní rotaci hvězd.
- Zdánlivý roční cyklus pohybů Slunce je způsoben otáčením Země kolem něj.
- Zdánlivý zpětný pohyb planet je způsoben pohybem Země, ze kterého se pozoruje.
Někteří poznamenali, že 2, 4, 5 a 7 lze odvodit z 3 a 6, ale nikdy nebylo Koperníkovým cílem podat minimální soubor axiomů. Nejpozoruhodnější z axiomů je 7, neboť ačkoli dřívější učenci tvrdili, že se Země pohybuje, a někteří tvrdili, že obíhá kolem Slunce, nikdo před Koperníkem zřejmě správně nevysvětlil zpětný pohyb vnějších planet. Již v době, kdy psal Malý komentář, měl Koperník v plánu napsat velké dílo, neboť v něm napsal (viz ):
Pro stručnost jsem zde považoval za žádoucí vynechat matematické demonstrace určené pro mé větší dílo.
Je pravděpodobné, že Malý komentář napsal v roce 1514 a v následujícím roce začal psát své velké dílo De revolutionibus Ⓣ.
Vzhledem ke Koperníkově povaze je zřejmé, že by rád žil klidným životem ve Frauenburgu, svědomitě plnil své (relativně málo početné) povinnosti a veškerý volný čas věnoval pozorování, rozvíjení svých teorií vesmíru a psaní De revolutionibus Ⓣ. Stejně tak je zřejmé, že jeho věhlas jako astronoma byl dobře znám, neboť když se pátý lateránský koncil rozhodl vylepšit kalendář, o němž se vědělo, že není v souladu s ročními obdobími, obrátil se papež v roce 1514 na odborníky s žádostí o radu a jedním z těchto odborníků byl Koperník. Mnoho odborníků se vydalo do Říma, aby koncilu poradili, ale Koperník se rozhodl odpovědět dopisem. Nechtěl více přispívat do diskusí o kalendáři, protože se domníval, že pohybům nebeských těles stále ještě není dostatečně přesně porozuměno.
Klid, který si Koperník přál, však nebylo v období častých válek snadné najít. Opevnění Frauenburgu, které tvořilo Koperníkův domov, bylo postaveno na ochranu města, které v průběhu let obsadily různé znepřátelené skupiny. V roce 1516 dostal Koperník za úkol spravovat okresy Allenstein (známý také jako Olsztyn) a Mehlsack. Během plnění těchto správních povinností žil čtyři roky na hradě Allenstein.
Obrázek hradu Allenstein, kde Koperník žil, si můžete prohlédnout na TOMTO ODKAZU.
Koperník se vždy rád věnoval pozorování a do svého domova/observatoře ve Frauenburgu se vracel, kdykoli byl důvod zúčastnit se nějakého setkání nebo se poradit s ostatními kanovníky, a vždy využíval příležitosti k dalším výzkumům. Když však koncem roku 1519 vypukla válka mezi Polskem a Řádem německých rytířů, Koperník se vrátil do Frauenburgu. Po období války byl Koperník vyslán, aby se jako jeden ze dvoučlenné delegace zastupující ermlandského biskupa zúčastnil mírových jednání v Braunsbergu. Mírová jednání ztroskotala a válka pokračovala. Frauenburg se ocitl v obležení, ale Koperník i v této zoufalé době pokračoval ve svých pozorováních. Na podzim roku 1520 Koperník opět pobýval na hradě Allenstein a musel organizovat jeho obranu před útočícími vojsky. Hrad útoku odolal a v roce 1521 byl opět nastolen nesnadný mír.
Odměnou za obranu Allensteinu bylo Koperníkovi jmenování komisařem Ermlandu a úkol obnovit tento okres po válce. Jeho blízký přítel Tiedemann Giese, další kanovník kapituly, dostal za úkol mu pomáhat.
Obrázek Tiedemanna Gieseho si můžete prohlédnout na TOMTO ODKAZU.
V rámci plánu obnovy předložil Koperník plán měnové reformy, který v roce 1522 předložil sněmu v Graudenzu. Přestože se však sněmu zúčastnil a své rozumné návrhy důrazně obhajoval, nebylo na ně reagováno.
Kopernik se vrátil do Frauenburgu, kde se jeho život stal méně rušným a měl klid, po kterém toužil a který mu umožnil provádět pozorování a pracovat na detailech své heliocentrické teorie. Když jsme řekli, že nyní měl vytoužený klid, měli bychom si také uvědomit, že svou matematickou a astronomickou práci prováděl v izolaci bez kolegů, s nimiž by mohl diskutovat. Ačkoli byl Koperník kanovníkem, nikdy se nestal knězem. Ve skutečnosti mu 4. února 1531 jeho biskup pohrozil, že ho připraví o příjem, pokud nevstoupí do kněžského stavu, Koperník to však stále odmítal.
Úplné vylíčení Koperníkovy teorie se zřejmě pomalu dostávalo do stavu, v němž si přál její zveřejnění, a to se stalo až na samém konci Koperníkova života, kdy vydal své životní dílo pod názvem De revolutionibus orbium coelestium Ⓣ (Norimberk, 1543). Ve skutečnosti nebýt Georga Joachima Rhetica, mladého profesora matematiky a astronomie na univerzitě ve Wittenbergu, Koperníkovo mistrovské dílo by možná nikdy nebylo vydáno. V květnu 1539 přijel Rheticus do Frauenburgu, kde strávil s Koperníkem asi dva roky. Rheticus o své návštěvě napsal:-
Slyšel jsem o slávě mistra Mikuláše Koperníka v severních zemích, a přestože mě wittenberská univerzita jmenovala veřejným profesorem těchto umění, přesto jsem si nemyslel, že bych měl být spokojen, dokud se díky výuce tohoto muže nenaučím něčemu dalšímu. A také říkám, že nelituji ani finančních výdajů, ani dlouhé cesty, ani zbývajících útrap. Přesto se mi zdá, že za tyto potíže přišla velká odměna, totiž že jsem já, dosti odvážný mladík, přiměl tohoto ctihodného muže, aby se o své myšlenky v této disciplíně dříve podělil s celým světem.
Měli bychom si uvědomit, že Rheticus byl protestant, takže v oněch neklidných dobách reformace poněkud riskoval návštěvou katolické bašty. V září 1539 se Rheticus vydal do Gdaňska, kde navštívil tamního starostu, který mu poskytl finanční pomoc, aby mohl vydat knihu Narratio Prima Ⓣ neboli, abychom jí dali plný název První zpráva Johannu Schönerovi o knihách revolucí učeného pána a významného matematika, velebného doktora Mikuláše Koperníka z Toruně, kanovníka varmského, od jistého mladíka, který se věnuje matematice. Vydání tohoto díla podnítilo Koperníka ke zveřejnění všech matematických podrobností jeho teorie, které slíbil již před 27 lety. Swerdlow píše:
Kopernik si nemohl přát erudovanější, elegantnější a nadšenější uvedení své nové astronomie do světa dobrého písemnictví; ostatně dodnes zůstává „Narratio Prima“ nejlepším úvodem do Koperníkova díla.
Ve své První zprávě Rheticus napsal o Koperníkově způsobu práce (viz ):-
…. můj učitel měl vždy před očima pozorování všech věků spolu se svými vlastními, sestavená v pořadí jako v katalozích; když je pak třeba vyvodit nějaký závěr nebo přispět k vědě a jejím principům, postupuje od nejstarších pozorování ke svým vlastním a hledá vzájemný vztah, který je všechny harmonizuje; výsledky takto získané správným odvozením pod vedením Urania pak porovnává s hypotézou Ptolemaia a starých; a poté, co tyto hypotézy co nejpečlivěji prozkoumá, zjistí, že astronomické důkazy vyžadují jejich odmítnutí; přijme nové hypotézy, vskutku ne bez božského vnuknutí a přízně bohů; za použití matematiky geometricky stanoví závěry, které z nich lze vyvodit správným odvozením; poté sladí antická pozorování a svá vlastní s hypotézami, které přijal; a po provedení všech těchto operací nakonec sepíše astronomické zákony ….
Když Rheticus žil s Koperníkem, napsal několika lidem zprávu o pokroku, kterého Koperník dosáhl. Například 2. června 1541 Rheticus napsal, že Koperník :-
… se těší docela dobrému zdraví a hodně píše …
, zatímco 9. června napsal, že Koperník :-
… konečně překonal svou dlouhotrvající neochotu vydat svůj svazek k tisku.
Do 29. srpna byl De revolutionibus orbium coelestium Ⓣ připraven k tisku. Rheticus si rukopis vzal s sebou, když se vrátil ke svým učitelským povinnostem ve Wittenbergu, a předal jej tiskaři Johannu Petreiovi v Norimberku. To bylo předním tiskařským centrem a Petreius byl nejlepším tiskařem ve městě. Protože však nemohl zůstat a dohlížet na tisk, požádal Andrease Osiandera, luteránského teologa se značnými zkušenostmi s tiskem matematických textů, aby se tohoto úkolu ujal. Osiander napsal dopis čtenářům, který vložil místo původní Koperníkovy předmluvy za titulní stranu a v němž tvrdil, že výsledky knihy nejsou míněny jako pravda, ale že pouze představují jednodušší způsob výpočtu poloh nebeských těles. Dopis nebyl podepsán a jeho skutečný autor byl veřejně odhalen až o 50 let později, kdy tak učinil Kepler. Osiander také nenápadně změnil jeho název, aby nevypadal jako tvrzení o skutečném světě. Někteří jsou tímto gigantickým Osianderovým podvodem zděšeni, stejně jako tehdy Rheticus, jiní se domnívají, že jen díky Osianderově předmluvě bylo Koperníkovo dílo čteno a nebylo okamžitě odsouzeno.
V De revolutionibus Ⓣ uvádí Koperník několik důvodů, proč je logické, aby Slunce bylo středem vesmíru:-
Ve středu všech věcí leží Slunce. Cožpak by jako místo tohoto svítidla ve vesmíru, toho nejkrásnějšího chrámu, existovalo nějaké jiné místo nebo nějaké lepší místo než střed, odkud by mohlo osvětlovat vše současně? Proto Slunce někteří nikoli nevhodně nazývají lampou vesmíru, jiní jeho myslí a další jeho vládcem.
Kopernikova kosmologie umisťovala nehybné Slunce nikoli do středu vesmíru, ale do jeho blízkosti, a zahrnovala také přisuzování několika odlišných pohybů Zemi. Problém, kterému Koperník čelil, spočíval v tom, že předpokládal, že veškerý pohyb je kruhový, takže byl stejně jako Ptolemaios nucen používat epicykly (viz například ). V důsledku toho jej většina jeho současníků i většina astronomů a přírodních filozofů až do poloviny 17. století považovala za nevěrohodného. V zamýšlené předmluvě k De revolutionibus orbium coelestium Ⓣ Koperník ukázal, že si byl plně vědom kritiky, kterou jeho dílo přitáhne:-
Možná se najdou žvanilové, kteří, ač zcela neznalí matematiky, si přesto dovolí vynášet soudy o matematických otázkách a zle překroutí některé pasáže Písma pro svůj účel, odváží se najít v mém podniku chybu a odsoudit jej. Neberu na ně ohled dokonce do té míry, že jejich kritikou opovrhuji jako neopodstatněnou.
Mezi její významné obhájce patřili Kepler a Galileo, zatímco teoretický důkaz pro Koperníkovu teorii poskytla Newtonova teorie všeobecné gravitace zhruba o 150 let později.
Koperník prý dostal výtisk tištěné knihy, čítající asi 200 stran psaných latinsky, poprvé na smrtelné posteli. Zemřel na krvácení do mozku.
Brahe, který nepřijal Koperníkovo tvrzení, že se Země pohybuje kolem Slunce, nicméně napsal:
Pozorováním, které sám provedl, objevil v Ptolemaiovi určité mezery a dospěl k závěru, že hypotézy stanovené Ptolemaiem připouštějí něco nevhodného v rozporu s axiomy matematiky. Navíc zjistil, že Alfonsovy výpočty jsou v nesouladu s pohyby nebes. Proto s obdivuhodnou intelektuální bystrostí stanovil jiné hypotézy. Obnovil vědu o pohybech nebeských těles takovým způsobem, že nikdo před ním neměl přesnější znalosti o pohybech nebeských těles.
Rudnicki takto hodnotí Koperníka:-
Byl skutečně tvůrčí. Jeho vědecká metoda byla sice determinována horizonty soudobého poznání a víry, ale přesto byla ideálně objektivní. Z etického hlediska svědčí jeho jednání po celý život o nejvyšších standardech. Konal dobro. Získal si všeobecnou úctu a čest svých současníků. Po mnoho let obětavě sloužil věci své vlasti. Neznal však žádné soukromé, domácí radosti.