Mayská civilizace:

Májská civilizace, která vznikla již ve druhém tisíciletí před naším letopočtem, byla v Mezoamerice téměř 3000 let kolosální silou, s níž se muselo počítat. Tato středoamerická civilizace se mohla pochlubit mocnými městskými státy jako Mirador, Uzmal, Kaminaljuyu a Chichén Itzá.

Krajinu těchto měst často zdobily velkolepé kamenné stavby a pyramidy, které často sloužily k náboženským účelům. Archeologové se domnívají, že mayská civilizace byla snad jedinou civilizací v Americe, která měla vyspělý psaný jazyk. Tento jejich výdobytek, stejně jako mnoho dalších, byl jedním z důvodů, proč byli Mayové v regionu tak dominantní až do příchodu Španělů v roce 1519 n. l.

Kdy přesně mayská civilizace začala a skončila? Jak se vyvíjela mayská kultura v průběhu těchto staletí? Chcete-li zjistit odpovědi na tyto otázky, World History Edu níže předkládá kompletní časovou osu mayské civilizace:

Olmekové (1200-1000 př. n. l.)

11 000 př. n. l. – Mayská vysočina a nížiny přijímají první lovce-sběrače.

3 114 př. n. l. – Podle Mayů v regionu vzniká svět.

2600 př. n. l. – Vzniká mayská civilizace, lidé jsou mezi sebou více organizovaní a korporativní.

Raní předklasičtí Mayové (1800-900 př. n. l.)

2000 př. n. l. – Na pobřeží Mexického zálivu se objevuje civilizace Olméků jako dominantní skupina lidí; z těchto lidí vzniká mayská civilizace spolu s řadou zemědělských vesnic.

1500 př. n. l. – pokračuje rozvoj olmécké civilizace

1000 př. n. l. – v oblasti začínají mít obrovský vliv relativně vyspělá starověká sídla jako Chalchuapa a Copan.

Střední předklasičtí Mayové (900-300 př. n. l.)

700 př. n. l. – Mayové rozvíjejí písmo.

600 př. n. l. – Vznikají velké stavby a památky ve městech, jako je El Mirador; zintenzivňuje se zemědělství a vnitřní obchod, což má za následek populační boom.

550 př. n. l. – Vzniká prosperující osada v Tikalu.

400 př. n. l. – Zdá se, že kultura a hospodářství v oblasti neustále postupují, vznikají řádné sluneční kalendáře (vytesané do kamenů).

Pozdní předklasičtí Mayové (300 př. n. l. – 250 n. l.)

300 př. n. l. – S rozkvětem kultury vzniká jasná společenská struktura s králi a šlechtou pevně usazenými na vrcholu společenské a hospodářské hierarchie.

100 př. n. l. – Slavný městský stát Teotihuacán (ležící v Mexickém údolí) se stává kulturním, hospodářským a náboženským centrem oblasti.

50 př. n. l. – Začínají se stavět velkolepé pyramidy a kamenné stavby (tj. chrámy, královské dvory a společenská centra), mnohé z nich ve městě Cerros.

100 n. l. – Města jako Cerros a další kulturně významná města Olméků začínají zanikat

Raná klasická Maye (250 n. l. – 600 n. l.) – počátek zlatého věku Mayů

400 n. l. – Teotihuacan, městský stát, zavádí nové způsoby jednání, pokud jde o náboženské praktiky a jazyk; tím si začíná právem nárokovat postavení nejdominantnějšího města na Mayské vysočině.

500 n. l. – S úpadkem Teotihuacanu vzniká silné a prosperující mayské město Tikal, které Teotihuacanu odčerpává zdroje. V Tikalu se také objevují nové formy barbarství a lidských obětí, což následně podněcuje Tikal k podmanění okolních měst.

560 n. l. – Nadvládu Tikalu v regionu ukončuje aliance vytvořená dalšími městskými státy, včetně městského státu Calakmul.

Pozdější klasičtí Mayové (600 n. l. – 900 n. l.)

600 n. l. – Teotihuacán a jeho obyvatelé z dodnes neznámých důvodů mizí z povrchu zemského. To otevírá cestu civilizaci v Tikalu, která se může pochlubit asi půl milionem lidí, aby opět vedla Mezoameriku.

600 n. l. – Vůdci Caracolu řídí svůj městský stát jako velmi mocnou sílu.

683 n. l. – Je pohřben mocný a uctívaný císař Pacal. Pacal se dožil 80 let.

751 n. l. – Oblast Mezoameriky upadá do chaosu a úpadku, protože války mezi městy se stávají normou dne. V důsledku toho se obchod a hospodářský růst obrací a region se ocitá v žalostné situaci.

867 n. l. – Tikal prudce upadá**; město již není řádně organizováno, aby bylo schopno shromáždit zdroje a chuť stavět budovy. Kolem roku 900 n. l. se město spolu se sousedními městy v jižních nížinách stává městem duchů a předznamenává konec klasického období mayské civilizace.

* * Jak už to u úpadku starověkých civilizací bývá, důvody úpadku Tikalu a Teotihuacánu jsou pro archeology dodnes naprostou záhadou.

Poklasičtí Mayové (900-1500)

900 n. l. – 1200 n. l. – Města v severní části Yucatánu vzkvétají několik století. Nejvýznamnějším z těchto měst byl městský stát Chichén Itzá, který dominoval oblasti po více než dvě století.

1200 n. l. – Počet obyvatel a hospodářských aktivit v severní části Mayů klesá a nakonec se tato města stávají neomezenými.

1224 n. l. – Několik desetiletí po zániku měst na severu opouštějí Toltékové v houfech město Chichén Itzá. K těm, kteří zůstávají, se připojují lidé jako Uicil-abnal (později se jim začne říkat Itzá.

1243 n. l. – Z dodnes neznámých důvodů se lidé z Uicil-abnal (tj.Itzá) opouštějí Chichén Itzá.

1250 – Chichén Itzá je opuštěno.

1263 n. l. – Lidé Itzá dávají dohromady zdroje a staví město Mayapán. Během následujících dvou století se Mayapán nesmírně rozrůstá a stává se kulturním a hospodářským centrem Yucatánu.

1441 n. l. – Vůdci Mayapánu jsou svrženi; následná politická nestabilita způsobí obrovskou spoušť a donutí obyvatele o několik desetiletí později město opustit.

1462 n. l. – Zánik hlavního města – Mayapánu – zasadí jednotě Yucatánu obrovskou ránu. Království se rozpadá na více než tucet válčících států.

Rozpory mezi Mayapánem zanechávají region nepřipravený na příchod španělských conquistadorů.

Koloniální období (1500-1800)

1511 n. l. – Gonzalo Guerrero, španělský námořník, naráží na problémy na moři. Guerrero ztroskotá a naštěstí se dostane na pobřeží Yuncatánu. Aby přežil, přijímá mayskou kulturu a dokonce se ožení s mayskou urozenou dívkou. Guerrero se stane věrným zastáncem Mayů v jejich odporu proti španělské nadvládě v regionu.

1517 n. l. – Španělská loď vedená Hernandezem de Cordoba se dostává do kontaktu s Yucatánem. Konkvistador prozkoumává region. A jak se dalo očekávat, obě strany začnou válčit a Cordoba, stejně jako řada dalších, v bitvě zahyne.

Víte, že: Mayská civilizace se musí potýkat nejen s vynikající vojenskou zdatností Španělů, ale také s velmi smrtelnými nemocemi (tj. neštovicemi, spalničkami a chřipkou), které byly k jejich břehům přivezeny z Evropy? Tyto nemoci vyhladí více než 90 % původního obyvatelstva v regionu.

1519 – Slavný španělský conquistador Hernán Cortés se vydává do oblasti Yucatánu.

1524 – Itzá zůstává jedním z mála míst, které Hernán Cortés ještě nedobyl.

1541 – Mayové a různé městské státy v regionu kapitulují před mocí španělské říše.

1542 – Mérida na Yucatánu se stává hlavním městem nových španělských území.

1695 – Ztracen v husté džungli naráží španělský kněz otec Avedano na ruiny Tikalu.

1712 – Lidé žijící na vysočině Chiapas se bouří proti mexické vládě*.

1742 – Je zrušen brutální systém Ecomienda. Tento systém podporoval bohaté španělské barony v regionu, aby nutili domorodce k nuceným pracím.

*Třenice mezi obyvateli chiapaské vysočiny a mexickou vládou trvaly až do 90. let 19. století.

Nezávislé Mexiko (1821 až současnost)

1821 – Mexiko si zajišťuje nezávislost na Španělsku. Po získání nezávislosti Mexika v roce 1821 je Mayům poskytnuta lepší ochrana ve srovnání s tou, které se jim dostávalo za španělské nadvlády.

1822 – Po zveřejnění průzkumů Antonia del Rio se stále více Evropanů začíná zajímat o ztracená starobylá města mayské civilizace.

1839 – Průzkumníci ze Spojených států a Anglie se vydávají na průzkum do hlubokých oblastí Mayů. Objevné práce amerického právníka Johna Lloyda Stephense a anglického badatele Fredericka Catherwooda vzbuzují větší zájem o mayskou civilizaci a kulturu.

1847 – Yucatánci vyvolávají během války o kasty silné a zuřivé povstání proti mexické vládě. Yucatán byl takto blízko porážce mexické armády.

1850-1860 – Británie tajně vyzbrojuje Maye, kteří připravují další povstání proti bílým osadníkům především v tomto regionu.

1864 – Dochází k nálezu starobylé nefritové desky; deska měla datum 320 n. l.

1880 – Pokračuje marginalizace Mayů, které centrální vláda odsouvá do strašlivých pracovních podmínek na plantážích. Tím Mayové začínají zahazovat své tradice a kulturu, z nichž některé sahají až do roku 2000 př. n. l.

1910 – Dochází k mexické revoluci.

1946 – Po interakci Gilese Healeyho s domorodci v Bonampaku dochází k dalším odhalením o mayské civilizaci. Giles měl tu vzácnou čest, že mu byly ukázány nádherné nástěnné malby v Bonampaku.

1952 – Badatelé a archeologové pod vedením Alberta Ruze objevují uvnitř mayské pyramidy Pascalovu hrobku. Tento objev vyvrací dříve zažitou představu, že mayské pyramidy byly na rozdíl od pyramid ve starém Egyptě stavěny k náboženským účelům.

1960-1970 – Po obrovské publicitě různých objevů v regionu začínají bezohlední lidé drancovat region a krást neocenitelné mayské artefakty.

1992 – Nejslavnější exportérce regionu Rigobertě Menchu je udělena Nobelova cena za mír. Menchu, bojovnice za lidská/občanská práva Mayů z Quinché, se velmi účinně zasloužila o zvýšení povědomí o těžkém údělu a utrpení svého lidu v rukou eskader smrti.