Menopauza je mezníkem stárnutí, který označuje konec reprodukčního věku ženy. Vědci si však vždy kladli otázku, zda menopauza může urychlit stárnutí tím, že vyvolá změny související s věkem, nebo zda je pouze důsledkem toho, že tělo dosáhlo určitého biologického věku.
Ve dvou nových studiích, z nichž jedna byla publikována v časopise PNAS a druhá v časopise Biological Psychiatry, vědci nalezli pádné důkazy o tom, že menopauza může u žen skutečně urychlit stárnutí.
Steve Horvath, profesor lidské genetiky a biostatistiky na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, a jeho tým měřili změny v DNA skupiny žen a došli k závěru, že buňky žen, které prošly menopauzou, urychlují procesy stárnutí asi o 6 %.
Horvath a jeho tým studovali 3 100 žen zařazených do Women’s Health Initiative, rozsáhlé probíhající studie biologie žen, které poskytly vzorky DNA ze své krve, slin a tkáně tváře. Analyzovali změny v DNA, tzv. epigenetické změny, které slouží jako ukazatel stáří buňky; tyto změny slouží jako jakési hodiny stárnutí buněk. „Epigenetické hodiny se podobají počítání letokruhů na stromě k posouzení jeho stáří,“ říká Horvath.
Soustředil se na epigenetické změny, protože dřívější práce naznačily, že u žen, kterým byly odstraněny vaječníky – a u kterých tedy nastala předčasná menopauza – se projevují známky stárnutí dříve než u žen, které operaci nepotřebují. Další práce také ukázaly, že některé z těchto žen, které poté užívaly hormonální terapii, aby nahradily hormony, které se jim po chirurgické menopauze zastavily, vykazovaly známky toho, že mají mladší nebo obnovené buňky ve srovnání s ženami, které hormony neužívaly.
Vezmeme-li v úvahu jeho současné epigenetické výsledky, říká Horvath, „všechny tyto argumenty velmi, velmi silně naznačují, že ztráta hormonů, která doprovází menopauzu, urychluje nebo zvyšuje biologický věk.“
V jiné studii jiná skupina vědců z UCLA zjistila, že špatný spánek, zejména nespavost, může také vyvolat podobné urychlení stárnutí. Tyto změny související se stárnutím mohou zvýšit pravděpodobnost chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby a rakovina.
Obě studie zdůrazňují rostoucí důraz na biologický věk, na rozdíl od věku chronologického: jinými slovy, na to, jak staří lidé skutečně jsou, jak ukazují jejich buňky a tkáně. V závislosti na genech a životních návycích mohou lidé stárnout různou rychlostí a Horvath říká, že epigenetické hodnocení je mnohem lepším ukazatelem stárnutí než datum narození.
„V minulosti jsme biologické stárnutí opravdu nemohli měřit,“ říká Horvath. „Neměli jsme molekulární měřítko stáří, jak staré buňky a tkáně skutečně jsou. Nyní máme skvělou příležitost skutečně studovat, jaké stresové faktory ovlivňují biologické stáří a co by se dalo udělat pro zpomalení stárnutí.“
Částí tohoto řešení může být i přehodnocení role, kterou by mohla hrát hormonální terapie, zejména u žen, při zpomalování hodin stárnutí. Horvath neobhajuje, aby ženy po menopauze začaly užívat hormonální substituční terapii jako způsob, jak zůstat mladé, ale je možné, že v budoucnu by součástí elegantního stárnutí mohly být novější verze těchto hormonů s menšími vedlejšími účinky. „V budoucnu může existovat hormonální terapie s nízkým obsahem hormonů, která je téměř jako statinová pilulka,“ říká o populárních lécích na snížení cholesterolu, které mohou snížit riziko srdečních onemocnění. „Ale myslím, že to ještě nemáme.“
Kontaktujte nás na [email protected].
.