Mentální stavy zahrnují také postoje k propozicím, z nichž existují přinejmenším dvě – faktické a nefaktické, přičemž obě zahrnují mentální stav seznámení. Být obeznámen s propozicí znamená chápat její význam a být schopen se jí zabývat. Propozice může být pravdivá nebo nepravdivá a seznámení nevyžaduje žádný specifický postoj k této pravdivosti či nepravdivosti. Faktické postoje zahrnují ty mentální stavy, které jsou vázány na pravdivost propozice – tj. propozice zahrnuje pravdivost. Mezi faktické mentální stavy patří „vnímat, že“, „pamatovat si, že“, „litovat, že“ a (kontroverzněji) „vědět, že“. Nefaktické postoje neimplikují pravdivost propozic, k nimž jsou připojeny. To znamená, že člověk může být v některém z těchto mentálních stavů a propozice může být nepravdivá. Příkladem nefaktického postoje je věření – lidé mohou věřit nepravdivé propozici a lidé mohou věřit pravdivé propozici. Protože existuje možnost obojího, takové mentální stavy neimplikují pravdivost, a proto nejsou faktické. Věřit však zahrnuje postoj souhlasu s předpokládanou pravdivostí propozice (bez ohledu na to, zda je pravdivá, či nikoli), čímž se tento a další nefaktické postoje liší od pouhého seznámení.
.