Migréna není obvykle zahrnuta do klinického obrazu roztroušené sklerózy (RS), ačkoli se u pacientů s RS vyskytuje 2 až 3krát častěji než v běžné populaci.1,2 Klinické překrývání migrény a RS je známo od roku 1952, kdy studie McAlpina a Compstona3 zaznamenala, že u 2 % pacientů s RS se do 3 měsíců od počátečního relapsu objevila migréna. Vyšší celkovou prevalenci migrény u RS od té doby potvrdily četné kontrolované i nekontrolované studie, které uváděly výskyt mezi 21 % a 69 %.1 Přesto jsou důsledky této možné souvislosti nejasné, přičemž existují hypotézy, že migréna může být prekurzorem RS, že migréna a RS mají společnou patofyziologii a že migréna prožívaná při RS je odlišným podtypem.
Observační studie Moisseta a spol.4 z roku 2013 zjistila, že 46 % z 673 pacientů s RS hlásilo v předchozím měsíci migrénu, přičemž 15 % těchto pacientů uvádělo frekvenci 15 a více bolestí hlavy střední intenzity za měsíc. Pacienti s RS a migrénou byli mladší a měli kratší průběh onemocnění než pacienti ve srovnávací skupině s neuropatickou bolestí. Průzkum Martinelliho a spol.5 ve skupině 428 pacientů s RS zjistil celoživotní prevalenci tenzního typu bolesti hlavy (TTH) 58,5 %, zatímco Putzki a spol.6 zjistili podobnou celkovou míru bolestí hlavy u RS (56,2 %) 37,2 % TTH a 24,6 % migrény.
Pozoruhodné je, že demografické údaje pacientů postižených migrénou i RS jsou podobné, častěji jsou postiženi mladší lidé a ženy a vyšší prevalence je u bělochů ve srovnání s černošskou a asijskou populací7.
Je migréna předstupněm RS?
Pokračovat ve čtení
Kister a jeho kolegové8 jako první naznačili, že migréně podobná bolest hlavy může být příznakem RS, nikoli pouze komorbidní diagnózou. Ačkoli údaje tuto hypotézu zatím nepotvrdily, tvrdili, že „skutečnost, že migréna obecně předchází RS o mnoho let, a vzácnost migrény při nástupu RS by zřejmě naznačovaly, že ve většině případů je migréna spíše již existující diagnózou.“
V dílčí studii kohorty Nurses‘ Health Study II (NHS-II) z roku 20128 Kister a kolegové8 zjistili malé, ale významné zvýšení absolutního rizika vzniku RS u žen s migrénou po dobu 15 let sledování ve srovnání s ženami bez migrény (0,47 % oproti 0,32 %), což naznačuje, že migréna je možným časným příznakem při vzniku RS. Šance, že migréna bude diagnostikována až po diagnóze RS, byla také vyšší, ale nedosáhla významnosti.
Nejnověji jedna kazuistika Lina a spol.9 naznačila, že migréna se zhoršujícími se příznaky u 33leté ženy byla ve skutečnosti počátečním příznakem RS, diagnostikovaným podle kritérií McDonald 2010. Pacientka měla dlouhodobou anamnézu migrény od dospívání, která se projevovala silnými jednostrannými pulzujícími bolestmi hlavy s frekvencí 1 až 2 dny v měsíci. Ty byly často doprovázeny nauzeou a zvracením, světloplachostí, poruchami zraku a nechutenstvím. Náhlé zhoršení intenzity bolestí hlavy spolu s trváním více než 15 měsíců zřejmě maskovalo počáteční epizodu RS, kterou popisovala jako rozmazané vidění obou očí a necitlivost obličeje, jež odezněla za 24 hodin a kvůli níž nevyhledala lékařskou péči. Tyto příznaky vyvolaly vyšetření magnetickou rezonancí (MRI), které odhalilo hyperintenzivní léze v periventrikulární bílé hmotě, corpus collosum a periakveduktální šedé hmotě, které po přidání zesílení naznačovaly aktivní demyelinizaci.
Společná patofyziologie
Nejnovější důkazy naznačují autoimunitní mechanismus, který přispívá k migréně.10,11 Kister a jeho kolegové1 uvedli obousměrný model, který poukazuje na sdílené faktory, které predisponují pacienty s jedním onemocněním k tomu, aby měli i druhé. Zároveň vyloučili společné genetické nebo environmentální rizikové faktory u migrény a RS jako přispívající nebo dokonce převažující příčiny. V průzkumu z roku 2010 bylo zjištěno, že více pacientů s migrénou trpí epizodickou neurologickou dysfunkcí (END) trvající déle než 24 hodin než pacienti bez migrény, což naznačuje, že šíření kortikální deprese může být společným precipitujícím faktorem, který „demaskuje“ příznaky RS.1
Kisterova skupina také navrhla potenciální podtyp „migrény-MS“, který by mohl vysvětlit rozdíly v této populaci ve srovnání s populací bez migrény-MS. Zaznamenali však významné zvýšení jak bolestivých, tak s bolestí nesouvisejících příznaků RS u pacientů ve skupině s komorbidní RS-migrénou ve srovnání se skupinou bez migrény.1 Tito pacienti měli závažnější průběh onemocnění, včetně většího počtu epizod END, a byla u nich častěji diagnostikována progresivní RS než relaps-remitentní forma onemocnění.
Zkoumající navrhli 2 mechanismy, které by mohly vysvětlovat zhoršení průběhu onemocnění u pacientů s RS s migrénou:
- Příchod migrény vyvolává zánět v mozku, což má za následek zvýšený počet T2 hyperintenzních lézí a T1 gadoliniem zesílených lézí spojených s RS; a/nebo
- Změněné vnímání bolesti při migréně vede ke zvýšenému hlášení příznaků, které více odpovídají RS.
Posledně jmenovaný mechanismus by však nevedl ke změně stavu magnetické rezonance (MRI), což opět podporuje možnost jedinečné překrývající se etiologie.
Celkově vzrůstající počet důkazů naznačuje vztah mezi migrénou a RS, který přesahuje rámec komorbidity a může pomoci objasnit patofyziologii obou poruch. Do té doby by klinická diagnóza RS i migrény měla při zvažování léčby zahrnovat zkoumání možné překrývající se etiologie.
- Kister I, Caminero AB, Monteith TS, et al. Migréna je komorbidní s roztroušenou sklerózou a je spojena s více symptomatickým průběhem RS. J Headache Pain (Bolest hlavy). 2010;11:417-425.
- Applebee A. The clinical overlap of multiple sclerosis and headache. Headache. 2012;52:111-116.
- McAlpine D, Compston N. Some aspects of the natural history of disseminated sclerosis. Q J Med. 1952;21:135-167.
- Moisset X, Ouchchane L, Guy N, et al. Migréna a bolest hlavy s neuropatickými rysy: komorbidní stavy u pacientů s roztroušenou sklerózou. Pain. 2013;154:2691-2699.
- Martinelli Boneschi F, Colombo B, Annovazzi P, et al. Lifetime and actual prevalence of pain and headache in multiple sclerosis. Mult Scler. 2008;14:514-521.
- Putzki N, Pfriem A, Limmroth V, et al. Prevalence migrény, tenzní bolesti hlavy a neuralgie trigeminu u roztroušené sklerózy. Eur J Neurol. 2009;16:262-267.
- Pakpoor J, Handel AE, Gionannoni G, et al. Metaanalýza vztahu mezi roztroušenou sklerózou a migrénou. PLOS One. 2012;7:e45295.
- Kister I, Munger KL, Herbert J, Ascherio A. Increased risk of multiple sclerosis among women with migréna in the Nurses‘ Health Study II. Mult Scler. 2012;18:90-97.
- Lin GY, Wang CW, Chiang TT, Peng GS, Yang FC. Roztroušená skleróza prezentující se zpočátku zhoršením příznaků migrény. J Headache Pain (Bolest hlavy). 2013;14:70-74.
- Arumugam M, Parthasarathy V. Snížení počtu CD4(+)CD25(+) regulačních T-buněk u migrény: Je migréna autoimunitní porucha? J Neuroimmunol. 2016;290:54-59.
- Islam MA, Alam F, Wong KK. Komorbidní asociace antifosfolipidových protilátek a migrény: Systematický přehled a metaanalýza. Autoimmun Rev. 2017;16:512-522.
.