Mohly by příšery jako Frankensteinovo monstrum existovat i ve skutečnosti?

WASHINGTON – Lidé jsou fascinováni obludnými tvory a populární kultura a folklór jsou plné bizarních příšer, od elektricky oživených mrtvol a obřích chlupatých humanoidů až po krvežíznivé upíry a milostné rybí muže.

Je některá z těchto příšer alespoň vzdáleně možná ve skutečném světě?“

Ne každá příšera je vědecky věrohodná, ale mnohé z nich mají svůj základ ve skutečných „monstrech“ z přírody, uvedla skupina odborníků, kteří zde 31. března vystoupili na panelu Future Conu „Ack, Real Monsters“. Zvážili, co dělá monstrum monstrem, a představili publiku několik děsivých příkladů zvířat, která jsou stejně podivná a znepokojivá jako jejich fiktivní protějšky.

Takže, co se vlastně považuje za „monstrum“? Tuto otázku položila účastnice panelu Tina Hesman Saeyová, genetička, která se stala autorkou článků v Science News. Výklady se různí, ale studie ze 70. let 20. století o hustotě populace vodních příšer ve skotském jezeře Loch Ness se k tomuto tématu vyjádřila zcela konkrétně – autoři trvali na tom, že aby byl tvor považován za „příšeru“, musel by vážit alespoň 220 liber. (100 kg), jak uvedla účastnice diskuse Bethany Brookshire, pracovnice Science News for Students.

„Cokoli menšího by nebylo „dostatečně monstrózní“,“ řekla Brookshire.

Kdo je skutečné monstrum?“

Jedním z nejznámějších a nejtrvalejších monster, které panel představil, bylo Frankensteinovo monstrum (často mylně označované jako „Frankenstein“, což je jméno jeho vědeckého tvůrce). Vzniklo v knize Frankenstein:

Tvor sešitý z ukradených částí těla a oživený elektrickým proudem děsí svého pána a lidé, s nimiž se setkává, se mu vyhýbají a odmítají ho. Doktor Frankenstein je však díky svým strašidelným činům pravděpodobně mnohem větším monstrem než nešťastná bytost, kterou přivedl k životu, dodala Brookshireová.

„Ack, Real Monsters“ panelistky (od L k R) Tina Hesman Saeyová, Susan Miliusová, Bethany Brookshireová a Kali Holderová. (Obrázek: M. Weisberger/Live Science)

Co se týče „vědy“, která monstrum stvořila, elektřina jistě může interagovat s izolovanými částmi těla a vyvolat svalovou odezvu v procesu známém jako galvanismus, vysvětlili členové panelu. Ale elektricky generovat život tam, kde žádný neexistuje, prostě není možné, řekli.

V románu doktor Frankenstein vytvoří monstrum z kousků orgánů z řady mrtvol. Transplantované orgány a části těla však hostitelské tělo často odmítá; tvor, jehož celé tělo je tvořeno kousky z řady mrtvol, by musel mít dramaticky potlačený imunitní systém, aby se všechny tyto části těla navzájem neodmítaly, řekl Saey. Ve skutečnosti by jeho imunitní systém musel být potlačen do té míry, že by tvor mohl přežít pouze v ochranné bublině, dodala.

„Hrdinské čůrání“

Ale zatímco Frankensteinovo monstrum bylo opovrženíhodné, některá monstra jsou považována za docela charismatická – například upíři, jak uvedla Susan Miliusová, další z účastnic diskuse pro Science News. Upíři se podobně jako komáři živí výhradně krví. Kdyby se však jejich zvyky skutečně podobaly zvykům krvežíznivého hmyzu, lidé by je pravděpodobně vnímali jako mnohem méně okouzlující, naznačila Miliusová.

„Pokud mluvíte s vědci, kteří studují komáry, strávíte spoustu času posloucháním jejich myšlenek o hrdinském čůrání,“ řekla. „Kdybychom do seriálů o upírech vnesli více biologického realismu, močili by, zatímco by jedli.“ (Tento otravný hmyz musí při krmení krví močit, aby se zbavil přebytečné tekutiny.)

Ale monstra, která jsou ještě úžasnější než upíři, jsou zombie, tvrdí účastnice panelu Kali Holderová, veterinární patoložka ze Smithsonian National Zoological Park ve Washingtonu.C. A na rozdíl od některých jiných monster se v přírodě hojně vyskytují skutečné zombie, vytvořené parazitickými tvory, kteří se zmocňují mozků jiných zvířat a mění je v nemyslící otroky bez kontroly nad vlastním tělem, jen aby plnili rozmary svých kontrolorů, uvedla Holderová.

Jaterní motolice (Dicrocoelium dendriticum) například vedou mravence na nucený pochod po stéblech trávy, kde je pravděpodobně sežere ovce, protože právě tam se motolice potřebuje dostat, aby dokončila svůj životní cyklus, vysvětlil Holder. Jiný parazit, Toxoplasma gondii, ovlivňuje krysy, které se místo podél stěn a rohů vydávají do volného prostoru a mění chemii jejich mozku, takže je přitahuje pach kočičí moči, řekla. (T. gondii se může množit pouze uvnitř kočičích střev.)

Viry jsou také velmi, velmi dobré ve změně chování zvířat, která infikují, stejně jako některé druhy hub rodu Ophiocordyceps a vosy, které provádějí druh jemné mozkové chirurgie na švábech, takže je mohou řídit pomocí vlastních tykadel švábů, řekli panelisté publiku.

Závěrečná otázka z publika směřovala k tomu, co by mohlo být dalším monstrózním trendem, který bychom mohli vidět v popkultuře. Saey se rozhodl pro ztvárnění Yettiho, zatímco Milius tvrdil, že houbové spory mají „velký potenciál“. A zatímco Holderová již vyhlásila věrnost týmu Zombie, nadšeně hlasovala pro další mořské příšery, možná po vzoru humanoidního rybího muže v nedávném filmu „The Shape of Water“, ale s hlubokomořským tělesným plánem.

„Potřebujeme něco s chapadly,“ řekla.

Původní článek na Live Science.

Aktuální zprávy

{{{jméno článku }}

Původní článek na Live Science.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.