Astigmatismus je stejně jako krátkozrakost a dalekozrakost refrakční vada. U normálního oka má rohovka po celé své ploše podobné zakřivení, tj. je symetrická. U rohovky s astigmatismem jsou však meridiány odlišné. Jeden je tedy více zakřivený a druhý je plošší. To znamená, že obraz nedosahuje jediného bodu zaostření na sítnici, což způsobuje zkreslení vnímání obrazu a špatnou zrakovou ostrost. Lidé s astigmatismem mohou mít navíc zvýšenou citlivost na světlo, pocit pálení očí a trpět únavou očí. Může se také vyskytovat společně s ostatními refrakčními vadami. Znamená to, že mohu mít astigmatismus a krátkozrakost zároveň? Ano. Astigmatismus se může vyskytovat samostatně nebo ve spojení s krátkozrakostí či dalekozrakostí.
Typy astigmatismu
Při vědomí výše uvedeného můžeme hovořit o několika typech astigmatismu. Mezi základní patří:
- Myopický astigmatismus. Když se jeden nebo oba hlavní meridiány oka zaostří jako krátkozraké. Pokud oba meridiány zaostřují jako krátkozraké, zaostřují v různé míře.
- Hyperopický astigmatismus. Když se jeden nebo oba meridiány zaměří jako hypermetropické. Stejně jako v předchozím případě, pokud oba zaostřují jako hypermetropičtí, činí tak v různé míře.
- Smíšený astigmatismus. Jeden hlavní meridián se zaměřuje jako krátkozraký a druhý jako hypermetropický.
Existují však i jiné typy, a tak můžeme hovořit o pravidelném a nepravidelném astigmatismu. V prvním případě, který je nejčastější, jsou poledníky na sebe dokonale kolmé. To znamená, že svírají úhel 90 stupňů. U nepravidelného astigmatismu však nejsou kolmé. Důvodem může být ztenčení rohovky v důsledku vředů, zjizvení nebo onemocnění, jako je keratokonus.
V jiných případech může být astigmatismus způsoben tvarem čoček uvnitř oka. Tento jev se nazývá čočkový astigmatismus a vyskytuje se mnohem méně často než rohovkový astigmatismus.
Rozdíl mezi astigmatismem a krátkozrakostí
Myopie i astigmatismus jsou refrakční vady. To znamená, že obraz, který se přes rohovku a čočku dostane na sítnici, není v důsledku nějaké změny správně zaostřen. U normálního oka (emetropického) je obraz zaostřen přímo na sítnici. Pokud se tak ale nestane a obraz se sbíhá do bodu mimo sítnici, máme refrakční vadu, která vede ke ztrátě zrakové ostrosti.
Mezi astigmatismem a krátkozrakostí je však jasný rozdíl. Pacient s astigmatismem má rozmazané a zkreslené vidění do blízka i do dálky. Krátkozrací lidé však špatně vidí na dálku, ale na blízko vidí jasně.
Jak se koriguje astigmatismus a krátkozrakost?
Řešení krátkozrakého astigmatismu je stejné jako u ostatních refrakčních vad. Nejvíce doporučované jsou následující:
- Brýle a kontaktní čočky. Ke korekci myopického astigmatismu se používají speciální čočky zvané torické. Jsou vyrobeny se složeným zakřivením. Jinými slovy, mají sférické zakřivení pro korekci krátkozrakosti a cylindrické zakřivení pro korekci astigmatismu.
- Chirurgická léčba excimerovým laserem. Laser vyřezává rohovku, tj. upravuje její tvar tak, aby korigoval dioptrie související s astigmatismem, krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Existují dvě techniky: LASIK a PRK. První z nich se používá nejčastěji, protože má rychlejší pooperační období s menšími nepříjemnými pocity. Je však na oftalmologovi, aby určil, která je nejvhodnější pro situaci a potřeby každého pacienta.
- Implantace nitrooční čočky neboli ICL. Tato operace spočívá v implantaci čočky do oka. Jinými slovy, místo vnějších kontaktních čoček se implantují vnitřní, před krystalickou čočku a za duhovku.
Je však třeba vzít v úvahu, že refrakční operace může zcela odstranit vadu předpisu, kterou má pacient v době operace, ale nemůže zastavit její vývoj. Z tohoto důvodu je důležité, abyste po podstoupení některé z těchto operací chodili na pravidelné oftalmologické kontroly a sledovali, jak se vyvíjí.