Přes nedávnou sérii špičkových telefonů měla Motorola v posledních letech ambice ovládnout oblast levných telefonů a telefonů střední třídy. A nově oznámené modely Moto G Fast a Moto E (již bez číselného označení) jsou posledními dílky této skládačky letošní řady a připojují se k dříve vydaným modelům Moto G Power a G Stylus s ještě nižší cenou.
Nové telefony začínají na ceně 149,99 USD za nový Moto E a 199,99 USD za Moto G Fast, což znamená, že Motorola má nyní levné telefony s každým 50dolarovým přírůstkem mezi 149 a 299 USD. To je hodně telefonů a ukazuje se, že se od sebe příliš neliší.
Moto E 2020 je zajímavým vstupem do řady nejlevnějších telefonů Motorola a je zde mnoho zajímavého, zejména ve srovnání s loňskou Moto E6, která byla spíše postupnou aktualizací.
Je tu rychlejší procesor Snapdragon 632, nový sekundární hloubkový fotoaparát, prémiovější design s výřezem na displeji a snímač otisků prstů na zadní straně (poprvé u řady E). Stále však přetrvávají problémy, jako například skutečnost, že Motorola zůstává pouze u 2 GB paměti RAM a portu Micro USB pro nabíjení, což jsou specifikace, které byly zastaralé již u loňského modelu Moto E6 a zde jsou obzvláště zklamáním. A stále tu není NFC ani bezdrátové nabíjení.
Některá z těchto vylepšení jsou již dlouho očekávaná, jako například procesor Snapdragon 632. Je sice více než rok starý – pro srovnání, Motorola jej použila v loňských modelech Moto G7 a G7 Power – a rozhodně nezíská žádné ocenění za rychlost, ale v roce 2020 je stále dostatečně výkonný pro většinu úkolů a ve většině každodenních aplikací, které jsem používal, jako je Instagram, Chrome a Tiktok, není patrné žádné zpoždění.
Hraní her je složitější. Jednodušší hry (jako Alto’s Adventure) běží bez problémů. Ale graficky náročnější tituly jako Asphalt 9 mají problémy a nejnáročnější hra, kterou jsem zkoušel testovat – Fortnite – neběžela vůbec.
Ačkoli je výkon procesoru velkým zlepšením, mizerná paměť RAM drží Moto E zpátky; 2 GB RAM se mi prostě nezdá dost na pohodlný běh systému Android. Moto E zpočátku běží dostatečně rychle – nový procesor tomu jistě napomáhá – ale jakmile máte otevřeno několik karet v Chromu nebo spuštěno několik aplikací na pozadí, začne se vše zpomalovat, zejména pokud pravidelně přepínáte mezi aplikacemi.
A zatímco nové telefony Moto G a Edge Plus začaly zvracet problémy s fotoaparátem Motoroly, nový Moto E je stále pevně v minulosti, s 13megapixelovým hlavním snímačem, který se zřejmě nezměnil oproti starému modelu – což znamená, že je špatný.
Novinkou je zde hloubkový snímač pro portrétní režim, který funguje, i když není nijak zvlášť skvělý při vyřezávání jemných detailů, jako jsou vlasy. Brzdí ho také nevýrazný hlavní fotoaparát (který ještě musí pořídit samotnou fotografii).
Nakonec je tu displej: panel 720p s rozlišením 1520 x 720, který z dálky vypadá dobře, ale při pohledu zblízka se začnou objevovat zubaté okraje a rozmazaný text. Je to patrné zejména proto, že Motorola zde přeskočila na 6,2palcový displej ve srovnání s 5,5palcovým panelem u modelu Moto E6.
Tento přístup „z dálky dobrý“ platí pro velkou část Moto E 2020 – je to telefon, který vypadá hodně jako prémiový smartphone, ale zblízka iluze tak docela neobstojí. Celoplastová konstrukce působí v ruce lehčeji, než by měla, fotoaparát je překonaný a výkon je průměrný. V dobrém i zlém je to smartphone za 149,99 dolarů.
Ale zatímco Moto E je podstatným vylepšením oproti loňskému modelu, Moto G Fast je fakticky méně zajímavým downgradem svých dražších sourozenců. Pokud jste viděli letošní řadu Moto G – zejména model Moto G Power, od kterého je Moto G Fast vizuálně k nerozeznání – měli byste mít dobrou představu o tom, co můžete očekávat.
Mezi modelem G Power za 249,99 USD a modelem G Fast za 199,99 USD jsou ve skutečnosti přesně tři rozdíly. Zaprvé: baterie v modelu G Fast je 4 000mAh článek namísto 5 000mAh baterie, kterou najdete v modelu G Power. Za druhé: displej modelu G Fast má rozlišení 720p namísto ostřejšího displeje 1080p u modelu G Power. A za třetí, G Fast má pouze 3 GB RAM namísto 4 GB.
Natáhnout rozlišení 1560 x 720 na 6,4palcový displej je drsné. Pokud se podíváte pozorně, můžete skutečně vidět pixely některých ikon a textu. (Menší 6,2palcový Moto E ve skutečnosti vypadá lépe než jeho dražší sourozenec, a to díky o něco vyššímu poměru pixelů na palec).
To, že G Fast má méně pixelů, které je třeba vytlačit, by mělo pomoci výdrži baterie, i když bez delšího testování těžko říct, zda bude mít menší baterie velký vliv. Motorola slibuje, že G Fast vydrží alespoň dva dny, což se jí s přehledem podařilo. (Pro další srovnání: G Fast má také stejný procesor a baterii jako dražší G Stylus, ale s méně náročným displejem s nižším rozlišením)
Nakonec ještě paměť RAM. Ačkoli 3 GB jsou na moderní telefon se systémem Android na spodní hranici, zdá se, že to stačí k tomu, aby vše běželo hladce, ačkoli je to něco, co budete chtít mít na paměti, pokud plánujete náročné hraní her nebo multitasking. (Například hra Fortnite – která vyžaduje minimálně 4 GB RAM – technicky funguje, ale vypadá a běží příšerně.)
Všechno ostatní na G Fastu – hardwarová konstrukce, procesor, fotoaparáty, absence NFC, bezdrátového nabíjení nebo podstatné vodotěsnosti – je totožné s G Power. Chcete-li se o tomto telefonu dozvědět více, odkážu vás na vynikající recenzi kolegy Camerona Faulknera, protože se v ní daleko podrobněji věnuje kladům a záporům řady Moto G 2020. Podle mého názoru stojí 50 dolarů navíc za větší baterii, ostřejší displej a paměť RAM navíc, ale pokud máte omezený rozpočet, nejsou tyto kompromisy tak hrozné, aby vám zcela zničily zážitek.
Když je v nabídce tolik telefonů střední třídy a levných telefonů s podobnými specifikacemi, které jsou tak těsně seskupeny dohromady, je trochu těžké rozebrat nové Moto E a Moto G Fast. Je to strategie, která se zdá být méně o vytváření telefonů na základě jejich vlastních předností a více o vytváření zařízení, která mají zasáhnout konkrétní cenové body.
A jako nejlevnější členové rodiny Motoroly jsou nové Moto E a Moto G Fast v tomto ohledu úspěšné. Jen nezapomeňte: dostanete to, za co si zaplatíte.
Fotografie: Chaim Gartenberg / The Verge.
Fotografie: Chaim Gartenberg / The Verge.