| Tato stránka používá obsah s licencí Creative Commons z Wikipedie (zobrazit autory). |  |
|
||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Music of the Sun je debutové album barbadoské zpěvačky Rihanny vydané společností Def Jam Recordings 12. srpna 2005. Před podpisem smlouvy s nahrávací společností byla Rihanna objevena nahrávacím producentem Evanem Rogersem, který jí pomohl nahrát demokazety, které mohla rozeslat potenciálním nahrávacím společnostem. Poté, co Rihanna podepsala smlouvu s Jay-Z, bývalým výkonným ředitelem (CEO) a prezidentem společnosti Def Jam, pokračovala ve spolupráci s Rogersem a jeho producentským partnerem Carlem Sturkenem a spolupracovala i s dalšími producenty na svém debutovém albu. Album Music of the Sun bylo nahráno v letech 2004 až 2005. Na albu se objevily vokály umělců jako Kardinal Offishall, J-Status a Vybz Kartel. Jako R&B album obsahuje Music of the Sun hudební prvky dance-popu a karibských hudebních žánrů, jako jsou dancehall a reggae.
Album získalo obecně smíšené recenze od hudebních kritiků, kteří chválili jeho písně inspirované dancehallem a karibskou hudbou, zatímco jiní kritizovali některou produkci. Music of the Sun debutovalo na desátém místě žebříčku United States (U.S.) Billboard 200 a na šestém místě žebříčku Top R&B/Hip-Hop Albums. V Německu, na Novém Zélandu, ve Švýcarsku a ve Spojeném království se album umístilo v první čtyřicítce albových žebříčků. Vyšly z něj dva singly: „Pon de Replay“ a „If It’s Lovin‘ that You Want“, z nichž první se umístil na druhém místě amerického žebříčku Billboard Hot 100 a na prvním místě amerického žebříčku Hot Dance Club Songs. Album Music of the Sun získalo zlatou certifikaci americké asociace nahrávacího průmyslu (RIAA), což znamená, že bylo dodáno více než 500 000 kopií.
Pozadí a vývoj
Před podpisem smlouvy s Def Jam Recordings byla Rihanna objevena ve své rodné zemi Barbadosu americkým hudebním producentem Evanem Rogersem. Oba se seznámili v prosinci 2003 prostřednictvím společných přátel Rihanny a Rogersovy manželky, když byl pár na dovolené na Barbadosu, protože Rihannina kamarádka vyprávěla Rogersově manželce, jak začínající zpěvačka stále zpívá a vystupuje. Po prvním setkání Rogers‘ požádal Rihannu, aby přišla do jeho hotelového pokoje, kde předvedla interpretaci písní Destiny’s Child „Emotion“ a Mariah Carey „Hero“. Rihannino podání na Rogerse udělalo dojem a ten ji poté vzal s sebou do New Yorku, kde ji doprovázela její matka, aby nahrála několik demokazet, které by mohla poslat nahrávacím společnostem. Výroba demonahrávek trvala asi rok, protože Rihanna mohla nahrávat pouze během školních prázdnin. V 16 letech Rihanna podepsala smlouvu s produkční společností Rogerse a Carla Sturkena, Syndicated Rhythm Productions, která jí přidělila právníka a manažera, a koncem roku 2004 byly hotové demokazety rozeslány různým nahrávacím společnostem po celém světě. Jako první na demokazetu zareagoval Jay-Z, který byl nedávno jmenován prezidentem a výkonným ředitelem společnosti Def Jam Recordings. Rihanna se zúčastnila konkurzu pro něj a hudebního magnáta L. A. Reida v jeho kanceláři. Při vzpomínce na konkurz a setkání s Jay-Z Rihanna v jednom rozhovoru vysvětlila, jak se cítila před vstupem do místnosti:
„Tehdy jsem byla opravdu nervózní … Říkala jsem si: ‚Ach bože, on je přímo tam, nemůžu se podívat, nemůžu se podívat, nemůžu se podívat! Vzpomínám si, že jsem byl nesmírně tichý. Strašně jsem se styděla. Celou dobu mi byla zima. Měla jsem motýly. Sedím naproti Jay-Z. Jako Jay-Zee. Byla jsem jako hvězda.“
Během konkurzu Rihanna předvedla coververzi písně „For the Love of You“ od Whitney Houston a také skladby „Pon de Replay“ a „The Last Time“, které napsali a produkovali Rogers a Sturken a které budou zařazeny na její debutové album Music of the Sun. Jay-Z byl zpočátku k podpisu smlouvy s Rihannou skeptický poté, co měl pocit, že „Pon de Replay“ je pro ni příliš velká, a řekl: „Když je píseň tak velká, je těžké se z ní vrátit. Já nepodepisuji písně, já podepisuji umělce“. Výsledkem konkurzu bylo, že Rihanna podepsala smlouvu na šest alb s nahrávací společností Def Jam Recordings v únoru 2005, ve stejný den, kdy se konal konkurz, přičemž Jay-Z řekl: „Jsou jen dvě cesty ven. Ven ze dveří, až podepíšeš tuhle smlouvu. Nebo tímto oknem…“, což znamenalo, že ji nehodlá nechat odejít s podpisem nahrávací smlouvy. Po podpisu smlouvy s Def Jam Recordings Rihanna zrušila další schůzky s nahrávacími společnostmi a přestěhovala se z Barbadosu do New Yorku, kde žila s Rogersem a jeho ženou. Rihanna pro Kidzworld vysvětlila koncept názvu alba slovy, že slunce reprezentuje její rodnou karibskou kulturu i ji samotnou a že album se skládá z hudby z jejího dědictví.
Nahrávání a skládání
Poté, co Rihanna podepsala nahrávací smlouvu se společností Def Jam Recordings, začala na debutovém albu spolupracovat s různými producenty a pokračovala ve spolupráci s Rogersem a Sturkenem, kteří předtím napsali a produkovali skladby „Pon de Replay“ a „The Last Time“ pro Rihanninu demokazetu. Rihanna sice uvedla, že když poprvé slyšela píseň „Pon de Replay“, nechtěla ji nahrát a vyjádřila se, že jí připadá „zpěvná“, ale na konci nahrávacího procesu si píseň oblíbila. V rozhovoru pro Kidzworld Rihanna vysvětlila, jak jí tato dvojice pomohla rozvinout její schopnosti psát písně, a uvedla, že Rogers a Sturken, kteří pracovali s nahrávacími umělci, jako jsou Britney Spears, Christina Aguilera a Kelly Clarkson.
Hudba slunce byla inspirována karibskou hudbou, včetně soca, dancehallu a reggae, stejně jako korporátním dance-popem a R&B. Hlavní singl „Pon de Replay“ napsali Rogers, Sturken a Vada Nobles a produkovali ho první dva jmenovaní. Po hudební stránce čerpá „Pon de Replay“ vlivy z hudebních žánrů dance-pop, R&B a dancehall. Textově je píseň o tom, jak požádat dýdžeje, aby zahrál protagonistovu oblíbenou skladbu, a také o naplnění z tance v klubu. „The Last Time“, kterou napsali a produkovali Rogers a Sturken, je balada s akustickou kytarou, zatímco „Now That I Know“ je píseň se strunami. Kromě spolupráce s Rogersem a Sturkenem na většině alba Rihanna spolupracovala s producentskými týmy Poke & Tone of Trackmasters a Stargate. První z nich napsal a produkoval druhý singl vydaný z alba, „If It’s Lovin‘ that You Want“, který Rihanna popsala jako „zábavnou píseň“. Píseň R&B „If It’s Lovin‘ that You Want“ je písní o dívce, která říká chlapci, že by z ní měl udělat svou dívku, protože má to, co chlapec chce. Remix písně s názvem „If It’s Lovin‘ That You Want – Part 2“, který obsahuje rapové vokály Coryho Gunze, byl zařazen jako bonusová skladba na Rihannino druhé album A Girl Like Me (2006). Spolu s Rogersem a Sturkenem Stargate napsal a spoluprodukoval skladbu „Let Me“, která se na albu objevuje jako devátá píseň. Music of the Sun obsahuje coververzi písně „You Don’t Love Me (No, No, No)“ jamajské zpěvačky Dawn Penn a hostuje v ní tanečník Vybz Kartel.
Ohlasy
Přijetí kritiky
Jason Birchmeier z Allmusic ocenil Music of the Sun a udělil mu 3. místo.5 hvězdiček z 5; Birchmeier poznamenal, že album představuje Rihannu jako „spíše vítěznou než rádoby“ a také to, jak se jí podařilo odlišit se od ostatních tanečně-popových umělkyň, jako jsou Ashanti, Beyoncé Knowles a Ciara. Birchmeier dále uvedl, že „Music of the Sun po chvíli upadá do bezejmenných pomalých jamů, celková konzistence nepatří mezi jeho atributy, ale ke konci naštěstí nabírá na tempu… výsledkem je jedno z nejpoutavějších urban dance-popových alb tohoto roku“. Chantal Jenoure z The Jamaica Observer udělil albu 3,5 hvězdičky z pěti a pochválil dancehallovou a hiphopovou kompozici několika písní, včetně „Pon de Replay“, „Rush“, „Let Me“, „Music of the Sun“ a „That La La La“, a napsal, že se díky nim posluchač cítí „šťastný“ a „bezstarostný“.
Kelefa Sanneh z The New York Times udělil albu Music of the Sun hodnocení „smíšené“; Sanneh pochválil Rihannu za spojení žánrů dancehall a reggae s žánry populárnějšími a mainstreamovými a poznamenal, že výsledkem kombinace dancehallu a popu je “ jedna z největších a nejsvůdnějších klubových skladeb léta“. Sanneh však poznamenal, že Rihanna zní „strnule“, když v ní není rytmus, do kterého by se dalo zpívat. Liam Colle album a jeho karibskými rytmy prosycené skladby pochválil a Music of the Sun ohodnotil pěti body z deseti. Barry Walters z časopisu Rolling Stone ohodnotil album 2,5 hvězdičkami z 5 a popsal, že albu chybí opakovatelná hodnota, nápaditost a rytmus singlu s „generickými vokálními zádrhely a kudrlinkami“ americké R&B, které se skloňují v souvislosti s jejím „karibským šarmem“. Sal Cinquemani z časopisu Slant Magazine udělil albu 2,5 hvězdičky z 5, přičemž album popsal jako „přehršel teenagerských R&B šansonů“ a hlavní singl „Pon de Replay“ označil za „dancehall-popovou směs, která za spoustu potu a šmrncu vděčí „Baby Boy“ Beyoncé Knowles. Evan Serpick z časopisu Entertainment Weekly byl k albu Music of the Sun kritický a ohodnotil ho známkou C, když napsal: „Živý vokál sedmnáctileté zpěvačky pozvedá skladby jako ‚That La La La‘ a ‚Let Me‘, ale tento nevýrazný dancehall/R&B debut je plný chintzy produkce a maudlinských aranží, které blokují Music of the Sun.“
Komerční výkon
V USA Music of the Sun debutovalo a dosáhlo vrcholu na 10. místě albového žebříčku Billboard 200 ve vydání ze 17. září 2005. Album strávilo v žebříčku celkem 35 týdnů. Music of the Sun debutovalo v americkém žebříčku Top R&B/Hip-Hop Albums na šestém místě ve stejném vydání žebříčku a strávilo v něm celkem 44 týdnů. Po pěti měsících od vydání získalo album 1. ledna 2006 od Americké asociace nahrávacího průmyslu (RIAA) zlatý certifikát, který označuje dodávky v počtu více než 500 000 kopií. K 23. červenci 2010 se ve Spojených státech prodalo 593 000 kopií alba. V Kanadě album Music of the Sun debutovalo a umístilo se na sedmém místě kanadského žebříčku nejprodávanějších alb (Canadian Albums Chart) ve vydání ze 17. září 2005, ale následující týden vypadlo z první desítky. Po čtyřech měsících od vydání získalo album platinový certifikát Music Canada za dodávky více než 100 000 kopií.
Mimo Spojené státy a Kanadu se albu Music of the Sun nepodařilo dosáhnout srovnatelného úspěchu v žebříčcích. Ve Spojeném království album debutovalo a dosáhlo vrcholu na 35. místě v žebříčku UK Albums Chart ve vydání z 10. října 2005. Ve druhém týdnu v žebříčku se Music of the Sun propadlo o tři pozice na 38. místo a následující týden vypadlo z oficiální britské Top 40. Dne 12. května 2006 získalo album od Britského fonografického průmyslu (BPI) zlatý certifikát označující dodávky v počtu více než 100 000 kopií. Jinde v Evropě debutovalo album 11. září 2005 v žebříčku Swiss Albums Chart na 46. místě a o čtyři týdny později se dostalo na 38. příčku. V Rakousku debutovalo album Music of the Sun v Austrian Albums Chart na 61. místě v žebříčku vydaném 18. září 2005 a o týden později dosáhlo vrcholu na 45. místě. Ve francouzské hitparádě French Albums Chart album debutovalo a dosáhlo vrcholu na čísle 93 ve vydání z 24. září 2005. V Nizozemsku album Music of the Sun debutovalo a dosáhlo vrcholu na čísle 98 v žebříčku Dutch Albums Chart ve vydání z 29. dubna 2006 a strávilo v něm jeden týden. Na Novém Zélandu album debutovalo v žebříčku New Zealand Albums Chart na 40. místě v žebříčku vydaném 26. září 2005. Mezi 29. zářím a 10. říjnem 2005 album Music of the Sun vypadlo z žebříčku nejlepších 40 alb, ale 10. října 2005 se znovu dostalo na 40. místo. Ve čtvrtém týdnu v hitparádě se album dostalo na vrchol na čísle 26.
Singly
„Pon de Replay“ vyšel jako hlavní singl alba 24. května 2005. Získala pozitivní recenze od hudebních kritiků, kteří chválili skladbu inspirovanou západoindickými a karibskými zeměmi. Bill Lamb ze serveru About.com však píseň kritizoval a napsal, že text písně nevyvolává v posluchači pocit intelektuální výzvy a neprovokuje ho k zamyšlení nad tím, co píseň znamená. Píseň se umístila na prvním místě v žebříčku New Zealand Singles Chart a na druhém místě v americkém žebříčku Billboard Hot 100 a UK Singles Chart. Doprovodný videoklip režíroval Little X a Rihanna v něm vystupuje v klubovém prostředí. Skladba „If It’s Lovin‘ that You Want“ vyšla jako druhý a poslední singl z alba Music of the Sun 2. prosince 2005. Píseň získala od kritiků smíšené hodnocení, přičemž většina z nich chválila i kritizovala Rihannin pěvecký výkon. Písni se nepodařilo zopakovat žebříčkový úspěch, který zaznamenala skladba „Pon de Replay“, a dosáhla 36. místa v americkém žebříčku Billboard Hot 100 a umístění v první čtyřicítce několika dalších žebříčků. Doprovodný videoklip režíroval Marcus Raboy a Rihanna v něm vystupuje v plážovém prostředí.
Seznam skladeb
- „Pon de Replay“
- „Here I Go Again“ (featuring J-Status)
- „If It’s Lovin‘ That You Want“
- „You Don’t Love Me (No, No, No)“ (featuring Vybz Kartel)
- „That La, La, La“
- „The Last Time“
- „Willing to Wait“
- „Music of the Sun“
- „Let Me“
- „Rush“ (featuring Kardinal Offishall)
- „There’s a Thug in My Life“ (featuring J-Status)
- „Now I Know“
Mezinárodní bonusová skladba
13. „Pon de Replay“ (Remix featuring Elephant Man)
UK bonus track
14. „Should I?“ (featuring J-Status)
Japonská bonusová skladba
14. „Should I?“ (featuring J-Status)
15. „Hypnotized“
Personál
Kredity pro Music of the Sun převzaty z Allmusic.
Hudebníci
- Rihanna – zpěv
- Rob Mounsey- aranžér/dirigent
- Full Force – zpěv (doprovod)
- Carl Sturken – skladatel, kytara, klávesy, piano,
- Evangeline Evelyn – kytara
- Lawrence Glazener – baskytara
- Avril Brown – housle
- Kenneth Burward-Hoy – hudební doprovod housle
- Yana Goichman – housle
- Ann Leathers – housle
- Cenovia Cummins – housle
- Jan Mullen – housle
- Elizabeth Nielson – housle
- Debra Shufelt – housle
- Marti Sweet – housle
- Uri Vodoz – housle
- Carol Wener – housle
- Stephanie Cum – violoncello
- Richard Locker – violoncello
- Mark Orrin Shuman – violoncello
- Lian Truffle – violoncello
- Tristan Hart – viola
- Vince Lionti – viola
- Sue Pray – viola
Produkce
- Evan Rogers, Carl Sturken – výkonní producenti
- Full Force, Evan Rogers – produkce zpěvu
- Full Force – doplňková produkce zpěvu
- Al Hemberger, Matt Noble, Malcolm Pollack – inženýři
- Jason Agel, Roy Matthews, Alex Pinto – pomocní inženýři
- Jason Goldstein, Jason Groucott, Al Hemberger – mixáž
- Chris Gehringer – mastering
- Jay Brown, Adrienne Muhammad, Tyran „Ty Ty“ Smith – A&B
- Tai Linzie – design
- Andy West – výtvarná režie
- Tai Linzie, Mark Mann, Ivan Otis – fotografie