Od Williama E. Welshe
Dne 2. srpna 1990 irácká armáda napadla Kuvajt s cílem anektovat zemi. Během týdne začaly do Saúdské Arábie přicházet americké jednotky. Poté, co Spojené státy získaly podporu Organizace spojených národů, vytvořily koalici 34 zemí s cílem osvobodit Kuvajt. Operace Pouštní bouře začala 16. ledna 1991 a svého cíle dosáhla za necelé dva měsíce.
I. Husajn se rozhodl dobýt Kuvajt. Invaze & Rozmístění vojsk
15. července 1990 – Po vyčerpání financí své země ve vleklé osmileté válce proti Íránu se irácký vládce Saddám Husajn rozhodl dobýt bohatou sousední zemi Kuvajt. Saddám tvrdí, že Kuvajt krade ropu z iráckého ropného pole Rumaylah na hranicích obou zemí. Jeho prvním otevřeným krokem je rozkaz elitním jednotkám Republikánské gardy, aby se vydaly ke kuvajtským hranicím a zastrašily Kuvajťany.
2. srpna – Poté, co oklamal arabské a západní země a přesvědčil je, že nemá v úmyslu Kuvajt skutečně napadnout, Saddám vpadne do Kuvajtu s armádou čítající 100 000 mužů a 200 tanků. Kuvajtská královská rodina se uchyluje do Saúdské Arábie. Organizace spojených národů invazi odsuzuje rezolucí Rady bezpečnosti OSN (RB OSN) č. 660.
7. srpna – Spojené státy vysílají do Saúdské Arábie předsunuté jednotky, které se stanou velkou americkou vojenskou silou. Nakonec bude koalice vedená Spojenými státy nasazovat 670 000 vojáků, z toho 425 000 ze Spojených států.
II. Operace Pouštní bouře
29. listopadu – rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 678 stanovuje 15. leden 1991 jako datum, kdy se Irák musí stáhnout z Kuvajtu, jinak bude čelit ozbrojenému vyhnání koalicí vedenou USA, která má podporu OSN.
16. ledna 1991 – operace Pouštní bouře začíná masivní leteckou kampaní proti irácké infrastruktuře a vojenským silám. Během 38 dnů koalice podniká proti Iráku více než 110 000 letů. Cílem letecké kampaně, která zahrnuje bombardování B-52, je narušit irácké komunikace, oslabit jeho vojenské síly a zlomit morálku jeho vojáků.
18. ledna – Saddám vysílá rakety SCUD, aby zasáhly izraelské cíle v marném pokusu rozšířit válku a odradit muslimské země od podpory koalice.
III. Vstup do Iráku
29. ledna – 1. února. Saddám vysílá dvě mechanizované divize a jednu obrněnou divizi, aby se zmocnily severovýchodního saúdskoarabského města Chafdží v Perském zálivu. Za letecké podpory koalice odráží saúdskoarabské a katarské pozemní jednotky Iráčany v bitvě o Chafdží.
24. února – Začíná pozemní kampaň koalice. Koalice předstírá u pobřeží Kuvajtu hrozbu obojživelného výsadku námořní pěchoty, ale hlavní útok směřuje do vnitrozemí proti Saddámovým silám v Kuvajtu a Iráku. Jako první vstupují do Iráku britské jednotky SAS. Americké vícenásobné raketomety M270 ostřelují irácké pozice, zatímco buldozery trhají mezery v písečných stěnách podél hranice mezi Saúdskou Arábií a Kuvajtem, aby mohly koaliční tanky postupovat vpřed.
25. února – Irácká raketa SCUD zasahuje americká kasárna v Dhahránu v Saúdské Arábii, zabíjí 28 amerických vojáků a téměř 100 jich zraňuje.
IV. Stahování &příměří
26. února – Saddám nařizuje svým jednotkám, aby se začaly stahovat z Kuvajtu. Než se stáhnou, Iráčané zapálí 700 kuvajtských ropných vrtů. Iráčany zachvátí panika, když si uvědomí, že budou při pokusu o opuštění Kuvajtu napadeni.
27. února – Americká 1. obrněná divize útočí na divizi Medina Republikánské gardy v místě známém jako Medinský hřeben v severním Kuvajtu, kde irácké tanky T-72 položily léčku. 1. obrněná divize léčku odhalila a její M-1 Abrams se s tanky T-72 na dálku utkal a zničil je za pomoci dělostřelectva a leteckých úderů. Koaliční nálety rozmetaly kolony iráckých vojáků, kteří se pokoušeli uprchnout z Kuvajtu. Mezitím americká námořní pěchota a Spojené velitelství sil Východ (panarabská jednotka) osvobozují Kuvajt.
28. února – Koalice vedená USA vyjednává o příměří. Západní představitelé se rozhodují Saddáma nesvrhnout s odůvodněním, že by to destabilizovalo region. To však ponechává šíitské muslimy a Kurdy, kteří povstali proti Saddámovi, otevřené pronásledování, jakmile se koalice stáhne.
.