V Mexiku žije více než 129 milionů lidí, z nichž mnozí jsou považováni za chudé. Ve skutečnosti podle mexických vládních statistik žilo v roce 2018 v chudobě 42,9 % všech Mexičanů, což zhruba odpovídá přibližně 52,4 milionu lidí.
Jižní Mexiko je chudší
Ačkoli chudoba existuje v každé části Mexika, její velká část je soustředěna v jižní části země, zejména ve třech konkrétních státech: Chiapas, Guerrero a Oaxaca. Tyto státy mají v uvedeném pořadí první, druhou a třetí nejvyšší míru chudoby v Mexiku. Dohromady je v těchto třech státech průměrná míra chudoby 69,8 %, což je výrazně nad výše uvedeným celostátním průměrem. Kromě toho je více než čtvrtina obyvatel těchto států označována za extrémně chudé, oproti 7,6 % celostátního průměru.
Proč tedy?
Jižní Mexiko je obecně chudší než rozvinutější severní část země, a to z několika důvodů. Za prvé, v těchto třech státech žije ve srovnání s ostatními mexickými státy početnější domorodé obyvatelstvo. Domorodé obyvatelstvo Mexika je obvykle chudší než Mexičané nedomorodého původu a je trvale politicky marginalizováno, což znamená, že nemá v mexických mocenských institucích příliš velký hlas. Mnoho původních obyvatel tří nejchudších mexických států je navíc jednojazyčných – umí mluvit svými původními jazyky, ale ne španělsky, což je úřední jazyk země. Ve skutečnosti se odhaduje, že 22,1 % obyvatel Chiapasu, Guerrera a Oaxacy nemluví španělsky.
Jižní Mexiko je obecně znevýhodněno také kvůli své topografii. V regionu se nacházejí tři horská pásma, která od sebe izolují jednotlivé komunity, což ztěžuje hospodářský rozvoj. Nedostatečný rozvoj vedl k tomu, že téměř polovina obyvatel nejchudších států země žije v obcích s méně než 2 500 obyvateli. Nedostatečný průmyslový rozvoj tří nejchudších států omezuje jejich schopnost přilákat mezinárodní investice. V období 1999-2017 se totiž na kumulativních přímých zahraničních investicích do Mexika podílely pouhými 2,5 %.
Tři nejchudší státy Mexika
Níže uvádíme několik poznámek ke třem nejchudším státům Mexika na základě míry chudoby:
Chiapas – 76,4 %
Chiapas je stát s nejvyšší mírou chudoby v Mexiku, která činí 76,4 %. Navíc téměř třetina chudých lidí v Chiapasu žije v extrémní chudobě. Dalším důvodem, proč je Chiapas stále tak chudý, je marginalizace jeho obyvatel. V Chiapasu žije více než 5,4 milionu lidí a přibližně čtvrtina z nich jsou domorodci. Historicky byli původní obyvatelé v Chiapasu i jinde v Mexiku systematicky týráni a marginalizováni Mexičany evropského původu, zejména bohatými vlastníky půdy. Tito vlastníci půdy si upevnili svou trvalou moc spojenectvím s Institucionální revoluční stranou (PRI), která dominovala mexické politice po většinu 20. století. Toto spojenectví pomohlo vlastníkům půdy zablokovat pozemkové reformy, které mohly prospět původnímu obyvatelstvu státu.
Guerrero – 66,5 %
Stát Guerrero je druhým nejchudším státem Mexika, 66,5 % jeho obyvatel žije v chudobě. Více než čtvrtina chudých obyvatel Guerrera žije v extrémní chudobě. Na rozdíl od Chiapasu má Guerrero hojnost přírodních zdrojů a také rostoucí výrobní sektor. Velmi lukrativní je pro ekonomiku státu také cestovní ruch. V Guerreru se nachází oblíbené turistické letovisko Acapulco.
I přes určitý hospodářský růst a rozvoj však většina obyvatel Guerrera zůstává chudá. Stejně jako v Chiapasu žije i v Guerreru početné domorodé obyvatelstvo, k němuž se bohatství státu příliš nedostalo. Mezi lety 2008 a 2018 klesla celková míra chudoby ve státě pouze o dvě procenta. Více než polovina obyvatel státu nemá přístup k základním službám pro domácnosti, jako je voda a elektřina, a více než třetina nemá přístup k potravinám.
Oaxaca – 66,4 %
Oaxaca je třetím nejchudším státem Mexika s mírou chudoby 66,4 %, což je jen o 0,1 % méně než v Guerreru. Ve skutečnosti došlo v tomto státě mezi lety 2008 a 2018 k nárůstu míry chudoby, přičemž v roce 2008 činila 61,8 %. Pozitivní je, že ve stejném desetiletém období došlo ke snížení míry extrémní chudoby o 5,1 %. Stejně jako v Guerreru nemá více než polovina obyvatel Oaxacy přístup k základním domácím službám. Kromě toho více než čtvrtina obyvatel státu nemá přístup k potravinám.
Oaxaca má stejně jako Guerrero významný turistický průmysl, ale jinak je velmi málo rozvinutá. Jedním z důvodů nedostatečného rozvoje jsou neshody mezi různými původními obyvateli státu ohledně rozvoje přírodních zdrojů státu. Hospodářství státu brzdí také nedostatečná infrastruktura a špatné hospodaření.
Budoucnost chudoby v Mexiku
Mexiko je stále rozvojovou zemí a mnoho jeho obyvatel stále žije v chudobě. Ve skutečnosti se míra chudoby v zemi mezi lety 2008 a 2018 snížila pouze o 2,5 %, takže zmírňování chudoby v zemi je stále pomalé. Nespokojenost chudých mas, zejména na jihu země, kde se nacházejí tři nejchudší státy, navíc vyústila v ozbrojená povstání. V roce 1994 například v Chiapasu vypuklo povstání vedené Zapatistickou armádou národního osvobození (EZLN), které mělo upozornit na problémy původních obyvatel regionu. V roce 2018 byl v Mexiku zvolen první prezident z jihu země po více než sto letech, Andres Manuel Lopez Obrador, který, jak mnozí věří, přinese změnu, kterou chudí Mexičané nutně potřebují.