Nedávno jsem někoho slyšela říct „Nenávidím být člověkem“. Věřili byste tomu? Nejdřív jsem nemohla… ale pak jsem naprosto mohla. Věděla jsem, co tím myslí. Všichni jsme se tak někdy cítili.
Slyšíme to říkat lidi pořád, různými slovy. Říkají:
Nechci se takhle cítit
Jak to mám napravit?
Proč se to děje?
Něco se takhle nemělo dít
Kdy se budu cítit/dělat jinak?
Chceme, aby věci byly takové, jaké je chceme mít. A jakkoli je chtít to, co chceme, lidské a normální, dostat jen to, co chceme, není.
Čím méně názorů mám na to, co v daném okamžiku prožívám, tím lépe se mi žije.
Spokojený? Skvělé. Vděčný? Hezké. Kontemplativní? Dobře. Smutný a introspektivní? Žádný problém, brzy to skončí. Vždycky to tak je. Nikdy to neskončilo.
Hrubé nebo necitlivé? Omluv se a jdi dál. Není žádný problém a není co řešit. Myšlení, cítění a chování se vždy pohybují, ať se nám to líbí, nebo ne. Nemůžeme je udržet na místě, ani kdybychom chtěli. Proč tedy vynakládáme tolik času a energie na to, abychom je posunuli rychleji? Zasahujeme do přírody a myslíme si, že dokážeme „udělat život“ lépe než on sám.
Být člověkem jsou neustále se měnící, samoopravující se otáčivé dveře, které vždy vyklízejí staré a uvolňují místo novým.
Ty otáčivé dveře se chtějí otáčet; jsou stvořeny k tomu, aby se točily a pohybovaly. Naše lidská zkušenost je stejná. Naše psychologie je stejná. Žádné stabilní „tam“ tam není.
Ale když na sebe nabalujeme své názory, soudy, odpor a manipulace, zpomalujeme tok. Je to jako jedny z těch motorizovaných otáčivých dveří, které se samy pohybují – když na ně tlačíte, je to těžší, ne snazší. Snažíte se svalnatě překonat něco, co už tak dobře funguje.
Zkuste se tedy mnohem méně starat o to, jak se cítíte v každém jednotlivém okamžiku, a uvidíte, co se stane. Můžete mít své názory a preference na více-nic-rychleji. Jste přece jenom člověk. Jen zkuste, jestli dokážete tyto názory brát trochu méně vážně.
Být v životě tímto způsobem je opravdu jiná zkušenost lidského bytí, než na jakou je většina dospělých zvyklá. Vsadím se, že si ji zamiluješ.