Před rokem a půl Moe Bandy – jedna z nejžhavějších hvězd tradiční country hudby 70. let – zjistil, že ho společnost CBS Records vyřadila. Ne že by mu někdo z vedení CBS zavolal a oficiálně mu to oznámil, ale nikdo to ani nemusel udělat. Zpráva se roznesla po ulicích Nashvillu. S klesající cenou jeho vystoupení a ochabujícími obchody trávil více času ve svém rodném Texasu a “pomlouval celý byznys“, vzpomíná.
“Víte, jak jste viděli filmy o tom, jak kariéra hvězd upadá a oni o ni přicházejí?“ ptá se.
“No, já jsem nepřišel o rodinu, o zdraví ani o nic jiného, ale bylo to nejdepresivnější období. Spousta lidí z hudební branže, které jsem léta znal, se mi vyhýbala. Neodpovídali mi na telefonáty.“
Seděl v Texasu a vzpomínal na polovinu sedmdesátých let, éru nakloněnou popu, kdy se díky řadě chytrých písní o pití a podvádění stal tento bývalý metalista všeobecně uznávaným zachráncem tradiční country hudby.
Vzpomněl si také na názor jednoho nashvillského producenta, který mu na sklonku jeho smlouvy se CBS řekl, že má za sebou spoustu dobrých desek, “dobrou jízdu“, a že jeho den na výsluní možná skončil.
Vzpomněl si také na svou reakci na to:
Málokterý pozorovatel by si na to vsadil, ale Bandy měl, jak se ukázalo, pravdu. Skvělé nové album u MCA Records – podtržené nedávným podmanivým singlem “ `Til I`m Too Old To Die Young“ – dramaticky vzkřísilo jeho hvězdnou slávu.
Díky tomu podepsal smlouvu s premiérovou country bookingovou agenturou Jim Halsey Co. v Tulse ve státě Oklahoma, má domluvená vystoupení s úřadujícím mužským zpěvákem roku Country Music Association Georgem Straitem a plný obnoveného sebevědomí začal znovu psát písně.
Tyto věci se však nestaly přes noc. Tento měkce mluvící, zdánlivě tvrdý bývalý kovboj rekonstruoval svou kariéru způsobem, který je poctou síle pozitivního myšlení, hudebního i jiného.
“V podstatě, pokud chcete vyhrát, musíte se obklopit vítězi,“ říká. “To je staré rčení, ale je pravdivé.“
Když si uvědomil, že stěžování si na Nashville z Texasu jeho kariéru neposouvá, zatelefonoval nashvillskému manažerovi talentů Woodymu Bowlesovi. Bowlesova první práce v hudební branži spočívala v tom, že se staral o Bandyho vztahy s veřejností, a posléze se stal prvním manažerem skupiny Judds.
Bandy ho požádal o pomoc.
„Woody řekl: „Musíš si vyhrnout rukávy a jít sem nahoru s námi, místo abys tam dole mluvil proti nám,“ vzpomíná Bandy.
„Řekl: „Musíme dát dohromady tým a sehnat ti nějaké dobré desky a vrátit tuhle věc správným směrem.“
Jak Bandy vzpomíná, Bowles mu pak:
— Sehnal mu dobrého právníka.
— Dal mu k ruce skvělého, i když málo uznávaného producenta Jerryho Kennedyho, který nejenže pracuje na deskách Statler Brothers, ale také dohlížel na vznik těch, které vynesly Rebu McEntire ke slávě.
— Sehnal mu smlouvu s Dickem Whitehousem z produkční společnosti Curb, který ho následně umístil do MCA Records.
“Měl jsem tam takovou malou vnitřní dohodu,“ přiznává Bandy. „Woody vzal Judds k Dickovi.“
Tento „tým“ se sešel, aby naplánoval strategii, a shodli se, vzpomíná Bandy, že potřebuje „natočit album, o kterém si lidé řeknou: „Nevěděl jsem, že to dokážeš.“
Sestavováním alba strávili šest měsíců. Zhruba v listopadu loňského roku Kennedy našel první tři písničky – „I Forgot That I Don`t Live Here Anymore“, „Sunny Side Of You“ a Bandyho první singl od MCA, chytrou písničku na svatební obřad s názvem „One-Man Band“.
Bandy říká, že věděli, že „One-Man Band“ není „ta písnička, ale řekli jsme si, že nás aspoň trochu vrátí do rádií a představí další“. Ta “další“ se objevila z nečekaného zdroje: od folk-country zpěváka Michaela Johnsona.
“Jednoho dne jsem Michaela viděl a on mi řekl, že má písničku, která by se ke mně podle něj hodila,“ vzpomíná Bandy. „Byla to píseň ´Til I`m Too Old To Die Young´.“
„Vzal jsem si ji s sebou na cesty a přehrával jsem ji (ukázkovou nahrávku)
, velmi hrubé demo, v autobuse. Kapela říkala: „Chlape, to je ale písnička.“ Pak jsme jednou večer vytáhli kytary – nikdy na to nezapomenu, bylo to po koncertě
– a seděli jsme v autobuse a brali akustické kytary a já jsem to začal zpívat a všichni v kapele se na sebe podívali: „Počkejte chvilku. Ta věc je silná.“
“Nahrál jsem to a poslal Woodymu. V tu chvíli jsme věděli, že tu písničku máme. Když vyšla, začaly se po celé zemi rozsvěcet telefony.“
Důvod, proč měla “Til I`m Too Old To Die Young“ takový dopad, spočívá v tom, že to byl pro Bandyho nový, promyšlený přístup.
Místo toho, aby to byla smutná píseň o životě modrých límečků nebo veselá píseň o tom, jak se opíjíme, podvádíme manželku nebo jsme rádi, že jsme se zbavili bývalého, byla to přesvědčivě vážná píseň o tom, že se snažíme užívat si hlubších věcí naplno, dokud si je můžeme užívat.
“Když jsem to demo poprvé hrál v autobuse, jeden z kluků v kapele řekl: “Možná je to trochu negativní, když takhle mluvíš o smrti,“‘ vzpomíná Bandy. “Řekl jsem: ,Když si to poslechneš, tak to opravdu mluví o životě.“
Ironií je, že Bandy se už léta snažil stát seriózním umělcem, ale jeho minulost – písničky o pití a podvádění, plus nedávný projekt s kolegou, country hvězdou Joem Stampleym, kdy vytvořili hlučné duo “Moe & Joe“ – zabránila CBS, aby se na tom podílela.
Když se pokusil nahrát vážnější materiál, vzpomíná Bandy, v nahrávací společnosti se ho rozhořčeně zeptali, jestli si myslí, že je pop-country stylista “Lee Greenwood nebo někdo takový“? Nejmenovaný šéf nahrávací společnosti, který se ho na to zeptal, dodal: “Tohle nejste vy. Moe Bandy pije, podvádí a dělá peklo.“
„Řekl jsem: `Proč? Proč jsem takový?“
Důvod, proč se zeptal, byl, že on takový není. Oh, sem tam umí říct nějaký vtip a dřív pil, ale v podstatě je to tichý a spíše uzavřený člověk, který je mnohem vážnější než jeho dřívější image – člověk, který si v posledních letech začal vážit hlubších pocitů, o kterých “Dokud nejsem příliš starý na to, abych umřel mladý“
vypráví.
V důsledku “boje s alkoholem“ přestal “pít před více než třemi lety“. S Margaret, svou čtyřiadvacetiletou manželkou, „přečkali“ několik otřesných období, což přičítá tomu, že když jedete na hity, „všichni se vám chlubí a říkají vám, jak jste dobří, a vy zapomenete, odkud pocházíte“.
S tichou pýchou poznamenává, že čtyřiadvacetileté manželství je v naší branži „neobvyklé“, a dodává, že Margaret a jejich nejmladší dcera – jedenáctiletá Lisa – ho začaly doprovázet na cestách.
.