Podání sedativ před operací, při níž je podávána anestezie, nemusí být pro pacienta přínosem, ale naopak může přispět k prodloužení doby rekonvalescence, zjistila nová studie.
Jeden z předních anesteziologů však již nyní vznáší nad těmito výsledky pochybnosti.
Výzkumníci ve Francii provedli randomizovanou studii, které se zúčastnilo více než 1 000 dospělých osob mladších 70 let, které podstoupily operaci v pěti fakultních nemocnicích v období od ledna 2013 do června 2014. Podle studie zveřejněné v úterý online v časopise Journal of the American Medical Association bylo zjištěno, že u těch, kteří před plánovanou operací dostali lék lorazepam, nedošlo 24 hodin po operaci ke zlepšení celkové spokojenosti ve srovnání s těmi, kteří užívali placebo nebo neměli žádnou premedikaci.
U pacientů, kteří dostávali sedativa, bylo také zjištěno, že jim déle trvalo odstranění dýchacích trubiček neboli extubace ve srovnání s pacienty bez medikace a měli nižší míru časného zotavení kognitivních funkcí. Po prvním pooperačním dni se u většího počtu pacientů, kteří užívali lorazem, vyskytla amnézie ve srovnání se skupinou užívající placebo nebo skupinou bez medikace.
„Ve srovnání s placebem lorazepam skutečně snižoval úzkost pacientů při příchodu na operační sál,“ uvádí se v závěru studie. „Protože nebyl zjištěn celkový přínos léčby předoperační úzkosti, je možné, že úzkost vzniklá při příchodu na operační sál nemá vliv na celkovou spokojenost pacientů.“
Dr. J. P. Abenstein, prezident Americké společnosti anesteziologů, se ohradil proti výsledkům studie s tím, že nenabízí nic, co by již nebylo známo o účincích lorazepemu na kognitivní schopnosti přinejmenším několik posledních desetiletí.
„Lorazepem působí asi 12 hodin a většina operací trvá asi dvě, možná čtyři hodiny,“ řekl Abenstein. „Takže skutečnost, že se déle probouzeli a déle jim trvalo, než si vyčistili hlavu, nebyla vzhledem k farmakologii léku vůbec překvapivá.“
Pacientům, kteří před operací pociťují úzkost, se obvykle podávají sedativa, ale léčba úzkosti nemusí být nutně spojena s lepšími zkušenostmi pacientů před operací nebo po ní. Podle vědců tato zjištění naznačují, že je třeba vědět více o tom, jak je účinná předoperační léčba úzkosti.
Abenstein poznamenal, že studie nezohlednila možné účinky předoperační úzkosti na starší pacienty, což podle něj naznačují přibývající důkazy, že u velkých operací, jako jsou například kardiochirurgické zákroky, dochází ke zvýšenému výskytu pooperační psychózy během pobytu na jednotce intenzivní péče.
„Nejdůležitější je, aby pacienti před operací probrali své obavy a anamnézu se svými lékaři a anesteziologem,“ řekl Abenstein. „Rozhovor o zákroku s mými pacienty je často silnějším prostředkem ke zmírnění úzkosti než jakýkoli lék, který mám k dispozici.“
Sledujte Stevena Rosse Johnsona na Twitteru: @MHsjohnson
Stevena Stevense Rossse: @MHsjohnson