Po Boromirově smrti ve filmu Pán prstenů: Aragorn (Viggo Mortensen) dostal na počest svého zesnulého druha malou, ale dojemnou úpravu kostýmu. První výlet Petera Jacksona do Středozemě je plný drobných detailů a mihotavých prvků, které napomáhají tomu, aby příběh působil plnohodnotně. Jeden z takových momentů přišel k závěru prvního filmu ze série Pán prstenů, který nejenže udržel padlého hrdinu naživu v duchu, ale také působil jako skvělý vývoj postavy přeživšího člena Společenstva.
Boromir (Sean Bean), zobrazený jako arogantní a zranitelný vůči moci Prstenu, byl synem správce Gondoru Denethora II. Před válkou o Prsten vedl jejich armády opakovaně k vítězství, což z něj dělalo ideálního kandidáta, aby se připojil k výpravě Froda Pytlíka (Elijah Wood) s cílem zničit Jeden prsten. V týmu byl také dobře zestárlý dunedainský lesník Aragorn, o němž se později ukázalo, že je Isildurovým potomkem – což z něj činí dědice gondorského trůnu. S Boromirem se zásadně lišili povahou i aspiracemi, ale to jim nebránilo v tom, aby spolu v bitvě dobře spolupracovali.
Ačkoli se při pouhém pohledu na Prsten přestal ovládat a dokonce se kvůli němu pokusil Frodovi ublížit, Boromir se v posledních chvílích v očích svých vrstevníků vykoupil. Ve třetím dějství Společenstva prstenu ho zabije Lurtz, nelítostný Uruk-hai, mnohem nebezpečnější druh tvora příbuzný Sauronově armádě skřetů. Lurtz a jeho jednotky byly vyslány Sarumanem, aby pronásledovaly Boromira a jeho společníky. Boromirova oběť za účelem ochrany hobitů Smíška a Pipina byla čestná, jak poznamenal Aragorn. Poté, co ho uložil k odpočinku, našel zálesák způsob, jak udržet památku svého druha při životě.
Aragorn vzal Boromirovy nárameníky, než ho poslal na místo posledního odpočinku nad Raurosovými vodopády, aby si tak připomněl hrdinské rozhodnutí, které Boromir učinil, aby ochránil své přátele. To bylo součástí nejen prvního filmu, ale celé trilogie. Od bitvy u Helmova žlebu až po procházku Stezkami mrtvých zůstávají tyto části zbroje na Aragornově osobě. Ačkoli si obě postavy nebyly nutně blízké, panoval mezi nimi vzájemný respekt nejen jako mezi impozantními válečníky, ale i jako mezi jedinci s dobrými úmysly.
Jak před kamerou, tak i mimo ni bylo mezi členy Společenstva cítit velké kamarádství. Bylo by jen vhodné, aby si Aragorn vzal do práce jakousi památku, která by mu neustále připomínala ztraceného spojence. Ať už je příběh Pána prstenů v knihách rozdělen jakkoli, jedinou shodou mezi všemi je, že Boromir dlouho nevydržel.
Boromirova přítomnost je vizuálně přítomna v každém filmu. Je sice malá, ale pomáhá udržovat jeho památku i po skončení Společenstva prstenu a vytvářet Aragorna jako vznešeného vůdce, který pozná dobrého člověka, když ho vidí.
