Péče o děti – Předškolní vzdělávání a péče

Úvod

S nárůstem míry pracovní aktivity matek malých dětí v posledních desetiletích vzrostlo i využívání péče o děti, a to jak v zařízeních péče o děti, tak v rodinných domovech. Podstatná většina malých dětí nyní pravidelně zažívá péči o děti před nástupem do školy: míra péče o děti předškolního věku je nyní vyšší než u kojenců a batolat. Nejnovější odhady uvádějí, že téměř dvě třetiny všech dětí ve věku 3 až 5 let ve Spojených státech navštěvují nějakou formu pravidelné péče o děti před nástupem do mateřské školy.1 Vzhledem k této vysoké míře využívání péče o děti se rodiče i odborníci snaží pochopit dopad těchto zkušeností na kognitivní a sociální vývoj dětí.

Předmět

Vzhledem k tomu, že výsledky dětí ovlivňuje více prostředí, s nimiž se setkávají,2 včetně rodinného prostředí i prostředí péče o děti, roste zájem o výzkum vlivu zkušeností s péčí o děti na jejich vývoj. Uváděná průměrná kvalita péče o děti v USA navíc nedosahuje standardů doporučovaných odborníky na péči o děti v raném věku3-6 , což vede k obavám, jak kvalita tohoto prostředí ovlivňuje vývoj dětí. Spolu s rozšířeným zájmem o podporu dovedností dětí připravených na školu se řada výzkumných studií zabývala tím, do jaké míry rozdíly v kvalitě péče o děti v předškolním věku ovlivňují kognitivní a sociální dovednosti dětí v předškolním věku, při přechodu do školy a v období základní školní docházky. Při zkoumání kvality péče o děti byla zvažována řada faktorů, včetně postupů ve třídě (např. materiály, činnosti, organizace dne), vztahů mezi učitelem a dítětem (např. citlivost učitele, vřelost a blízkost vztahu s dítětem) a kvalifikace učitele (např. úroveň vzdělání a odborné přípravy).

Problémy

Jedním z problémů při zkoumání vlivu kvality péče o děti je otázka faktorů výběru rodiny. Rodiny si vybírají péči o děti, kterou využívají, a rodiny s různými charakteristikami mohou volit různé typy a kvalitu péče. Zejména studie naznačují, že socioekonomicky zvýhodněné rodiny mají tendenci vybírat pro své děti kvalitnější péči.7-10 Proto nemusí být možné zcela oddělit vývojové účinky kvality péče o děti od účinků vyvolaných rodinnými faktory. I když novější studie tyto faktory výběru rodiny statisticky upravily, mohou podcenit účinky kvality péče o děti, pokud jsou tyto dva faktory vysoce korelované.

Druhou obtíží v této oblasti výzkumu je potřeba longitudinálních studií, které by zahrnovaly také různé úrovně kvality péče o děti a dostatečně velké reprezentativní vzorky, aby bylo možné zkoumat dlouhodobější účinky kvality péče o děti na vývoj dětí. I když existuje několik studií (zejména studie National Institute of Child Health and Human Development Study of Early Child Care a studie Cost, Quality, and Child Outcomes in Child Care Centers), náklady a složitost provádění tohoto typu výzkumu omezují dostupnost takových údajů.

Kontext výzkumu

Důkazy o vlivu péče o děti v předškolním věku na vývoj dětí pocházejí ze dvou odlišných oblastí výzkumu – z programů včasné intervence pro ohrožené děti a z typické komunitní péče o děti. Zatímco několik studií zkoumalo longitudinální účinky programů včasné intervence, jen málo z nich zkoumalo účinky pro děti navštěvující komunitní programy péče o děti při přechodu z předškolního věku do základní školy. Několik studií programů včasné intervence zjistilo dlouhodobé pozitivní účinky na kognitivní vývoj a studijní výsledky dětí, které přetrvávají až do třetí nebo čtvrté třídy a ještě déle do dospívání a dospělosti u širších ukazatelů školní úspěšnosti, jako je udržení ve třídě, zařazení do speciálního vzdělávání, celkový počet let vzdělávání a intelektuální funkce.9-15 Tyto programy včasné intervence byly většinou vysoce kvalitní, velmi intenzivní, modelové demonstrační programy, a i když tyto studie jasně ukazují trvalé pozitivní účinky poskytování takových programů v předškolním věku, neodrážejí typické zkušenosti většiny dětí v zařízeních péče o děti.

Druhá oblast výzkumu zkoumala účinky typických komunitních programů péče o děti využívaných rodinami, které se mohou velmi lišit v kvalitě poskytovaných zkušeností. Přesněji řečeno, v posledních dvou desetiletích vznikla značná výzkumná literatura zkoumající účinky kvality péče o děti v předškolním věku na kognitivní, sociální a emocionální vývoj dětí. Výzkumné studie zahrnovaly programy péče o děti vybrané z programů existujících v místních komunitách, které byly zahrnuty do vzorku, na rozdíl od modelových demonstračních programů zahrnutých do studií včasné intervence. Nejsilnější důkazy byly získány ze studií zkoumajících účinky kvality péče o děti po kontrole rozdílů v charakteristikách dítěte nebo rodiny, jako je socioekonomický status, vzdělání matky, struktura rodiny, pohlaví nebo etnický původ, s cílem umožnit rozdíly související jak s výběrem péče o děti, tak s výsledky dětí.

Klíčové výzkumné otázky

Mezi hlavní výzkumné otázky v této oblasti patří následující:

1. Souvisí úroveň kvality péče o děti v předškolním věku s kognitivním a sociálním vývojem dětí?
2. Jak dlouho se projevují vlivy kvality péče o děti?
3. Existují rozdílné účinky kvality péče o děti na vývojové výsledky dětí z různých prostředí?

Poslední výsledky výzkumu

V USA i v dalších zemích, včetně Kanady, Bermud a Švédska, byly provedeny studie, které zkoumaly otázky týkající se vlivu kvality péče o děti na vývoj dětí, a to jak v krátkodobém horizontu, v předškolním věku, tak v dlouhodobém horizontu, až do základní školy. Níže uvedené studie zkoumaly účinky kvality péče o děti po úpravě faktorů výběru rodiny, aby se oddělily vztahy mezi výběrem péče o děti určité kvality nebo typu a účinky samotné péče o děti.

Ačkoli existuje poměrně málo longitudinálních studií, několik studií zjistilo pozitivní souvislosti mezi kvalitou péče o děti a kognitivním vývojem a sociálními kompetencemi dětí v předškolním věku.3,5,8,16-26 Tyto studie naznačují, že děti, které v předškolním věku navštěvují kvalitnější péči o děti, vykazují v tomto období lepší kognitivní a sociální dovednosti, a to i po zohlednění rozdílů v charakteristikách rodinného zázemí, které rovněž souvisejí s vývojem dětí.

Málo studií se touto problematikou zabývalo longitudinálně u péče o děti předškolního věku a zkoumalo dlouhodobé vlivy kvality péče o děti na kognitivní i sociální vývoj. Některé studie zjistily mírné pozitivní souvislosti mezi kvalitou péče o děti v předškolním věku a kognitivními dovednostmi dětí ve školním věku.27,28 Méně dlouhodobých souvislostí bylo zjištěno u sociálního vývoje, ačkoli některé studie zjistily, že kvalitnější péče o děti v předškolním věku souvisí s pozitivnějším chováním a menším počtem problémových chování v prvních letech základní školy.29,30

Ačkoli většina studií zjistila vliv kvality péče o děti na výsledky dětí, několik studií zjistilo malý vliv jak na kognitivní, tak na sociální vývoj v předškolním věku17,30-32 , tak i v delším časovém horizontu až do základní školy.33,34 Absenci účinků v těchto studiích lze v některých případech vysvětlit problémy s výběrem vzorků (omezené rozsahy kvality péče o děti a/nebo relativně malé velikosti vzorků) nebo výsledky měřenými v jiných studiích (např. velmi málo časté chování, jako je sociální stažení).

Další zajímavou otázkou je, zda jsou účinky kvality péče o děti silnější u některých skupin dětí, například u těch, které již mohou být více ohroženy méně optimálním vývojem. Tuto otázku zkoumalo pouze několik studií vztahujících se ke kvalitě péče o děti a výsledkům předškolních dětí a ještě méně jich sledovalo děti na základní škole. Zjištění v této oblasti byla různorodá, s některými důkazy o silnějším vlivu na děti s vyšším rizikem v předškolním věku20,35-37 a ve školním věku28 , i když tyto rozdíly nebyly zjištěny konzistentně u všech studovaných výsledků. Naproti tomu jiné studie nezjistily žádné rozdílné účinky kvality péče o děti u více ohrožených dětí.21,23 Vzhledem k pravděpodobnosti, že více ohrožené děti mohou být v méně kvalitní péči, si však tato otázka zaslouží další zvážení.

Závěry

Výzkumné poznatky podporují tvrzení, že kvalitnější péče o děti souvisí s lepším kognitivním a sociálním vývojem dětí. Ačkoli se tyto účinky kvality péče o děti pohybují v mírném až středním rozmezí, jsou zjištěny i po zohlednění faktorů výběru rodiny souvisejících jak s kvalitou péče, tak s výsledky dětí. Četné studie zjistily krátkodobé účinky kvality péče o děti na kognitivní, sociální a emocionální vývoj dětí v předškolním věku. Byly zjištěny i dlouhodobější účinky trvající až do období základní školní docházky, i když longitudinálních studií, které by se touto problematikou zabývaly, bylo provedeno méně. Tyto výsledky navíc naznačují, že vlivy kvality péče o děti jsou důležité pro děti ze všech prostředí. Zatímco některé studie zjistily ještě silnější vliv na děti z méně příznivého prostředí (což naznačuje, že tato otázka může být ještě kritičtější pro děti, které jsou již více ohroženy školním neúspěchem), zjištění naznačují, že kvalita péče ovlivňuje i děti z příznivějšího prostředí.

Důsledky

Všechna tato zjištění naznačují, že politiky, které podporují kvalitní péči o děti v předškolním věku, jsou důležité pro všechny děti. Další výzkumy naznačují, že poskytování kvalitní péče je nákladné; je spojeno s dobře vyškoleným a vzdělaným personálem, nízkým poměrem počtu zaměstnanců k počtu dětí, nízkou mírou fluktuace zaměstnanců, dobrými platy a efektivním vedením.3,4,38 Vzhledem k vysokým nákladům i relativnímu nedostatku kvalitní péče je třeba brát v úvahu jak dostupnost, tak cenovou přijatelnost péče. Nejúspěšnější politiky budou muset zohlednit všechny tyto faktory, aby kvalitní péče byla reálnou možností pro všechny děti. Vzhledem k vysoké míře využívání péče o děti v předškolním věku se taková investice jeví jako důležitá cesta ke zlepšení připravenosti dětí na školu a jejich úspěchu ve škole.

1. West J, Wright D, Hausken EG. Účast kojenců, batolat a předškoláků v programech péče o děti a předškolního vzdělávání. Washington, DC: US Department of Education, National Center for Education Statistics; 1995. Dostupné na: http://nces.ed.gov/pubsearch/pubsinfo.asp?pubid=95824. Přístup 21. ledna 2004.
2. Bronfenbrenner U, Morris PA. Ekologie vývojových procesů. In: Sborník příspěvků k problematice sociálně-patologických jevů: Lerner RM, ed. Handbook of child psychology: Theoretical models of human development [Teoretické modely vývoje člověka]. Vol 1. New York, NY: Wiley; 1998. Damon W, ed. Handbook of child psychology: 993-1028
3. Whitebook M, Howes C, Phillips D. Who cares? Učitelé péče o děti a kvalita péče v Americe. Závěrečná zpráva National Child Care Staffing Study. Oakland, Kalifornie: Child Care Employee Project; 1989.
4. Cost, Quality, and Outcomes Study Team. Cost, quality and child outcomes in child care centers [Náklady, kvalita a výsledky péče o děti ve střediscích péče o děti]. Denver, Colo: Economics Department, University of Colorado at Denver; 1995.
5. Kontos S, Howes C, Shinn M, Galinsky E. Quality in family child care & relative care. New York, NY: Teachers College Press; 1995.
6. Characteristics and quality of child care for toddlers and preschoolers. Applied Developmental Sciences 2000;4(3):116-135.
7. Lazar I, Darlington R, Murray H, Royce J, Snipper A. Lasting effects of early education: A report from the Consortium for Longitudinal Studies. Monographs of the Society for Research in Child Development 1982;47(2 suppl. 3):1-151.
8. Dunn L. Proximal and distal features of day care quality and children’s development. Early Childhood Research Quarterly 1993;8(2):167-192.
9. Schweinhart LJ, Barnes HV, Weikart DP. Významné přínosy: The High/Scope Perry Preschool Study through age 27. Ypsilanti, Mich: High/Scope Press; 1993.
10. Burchinal MR, Nelson L. Family selection and child care experiences: Implications for studies of child outcomes (Důsledky pro studie výsledků dětí). Early Childhood Research Quarterly 2000;15(3):385-411.
11. Campbell FA, Ramey CT. Effects of early intervention on intellectual and academic achievement [Účinky rané intervence na intelektuální a studijní výsledky]: A follow-up study of children from low-income families. Child Development 1994;65(2):684-698.
12. Burchinal MR, Campbell FA, Bryant DM, Wasik BH, Ramey CT. Early intervention and mediating processes in cognitive performance of children of low-income African American families [Včasná intervence a zprostředkující procesy v kognitivních výkonech dětí z afroamerických rodin s nízkými příjmy]. Child Development 1997;68(5):935-954.
13. Ramey CT, Campbell FA, Burchinal M, Skinner M, Gardner D, Ramey SL. Přetrvávající účinky předškolního vzdělávání na rizikové děti a jejich matky. Applied Developmental Sciences 2000;4(1):2-14.
14. Campbell FA, Pungello EP, Miller-Johnson S, Burchinal M, Ramey CT. Vývoj kognitivních a akademických schopností: Růstové křivky ze vzdělávacího experimentu v raném dětství. Developmental Psychology 2001;37(2):231-242.
15. Campbell FA, Ramey CT, Pungello EP, Miller-Johnson S, Sparling JJ. Vzdělávání v raném dětství: Výsledky projektu Abecedarian pro mladé dospělé. Applied Developmental Science 2002;6(1):42-57.
16. Phillips D, McCartney K, Scarr S. Child care quality and children’s social development. Developmental Psychology 1987;23(4):537-543.
17. Kontos SJ. Child care quality, family background, and children’s development [Kvalita péče o děti, rodinné zázemí a vývoj dětí]. Early Childhood Research Quarterly 1991;6(2):249-262.
18. Schliecker E, White DR, Jacobs E. The role of day care quality in the prediction of children’s vocabulary. Canadian Journal of Behavioural Science 1991;23(1):12-24.
19. Bryant DM, Burchinal M, Lau LB, Sparling JJ. Family and classroom correlates of Head Start children’s developmental outcomes [Rodinné a třídní koreláty vývojových výsledků dětí Head Start]. Early Childhood Research Quarterly 1994;9(3-4):289-304.
20. Peisner-Feinberg ES, Burchinal MR. Relations between preschool children’s child care experiences and concurrent development [Vztahy mezi zkušenostmi předškolních dětí s péčí o děti a jejich souběžným vývojem]: The Cost, Quality, and Outcomes Study. Merrill-Palmer Quarterly 1997;43(3):451-477.
21. National Institute of Child Health and Human Development Early Child Care Research Network. Early child care and self-control, compliance, and problem behavior at 24 and 36 months [Raná péče o děti a sebekontrola, dodržování pravidel a problémové chování ve 24 a 36 měsících]. Child Development 1998;69(4):1145-1170.
22. Burchinal MR, Roberts JE, Riggins R, Zeisel SA, Neebe E, Bryant D. Relating quality of center-based child care to early cognitive and language development longitudinally. Child Development 2000;71(2):338-357.
23. National Institute of Child Health and Human Development Early Child Care Research Network. Vztah péče o děti ke kognitivnímu a jazykovému vývoji. Child Development 2000;71(4):960-980.
24. Clarke-Stewart KA, Lowe-Vandell D, Burchinal M, O’Brien M, McCartney K. Do regulable features of child-care homes affect children’s development? Early Childhood Research Quarterly 2002;17(1):52-86.
25. National Institute of Child Health and Human Development Early Child Care Research Network. Raná péče o děti a vývoj dětí před nástupem do školy: NICHD Study of Early Child Care: Results from the NICHD Study of Early Child Care. American Educational Research Journal 2002;39(1):133-164.
26. National Institute of Child Health and Human Development Early Child Care Research Network. Does quality of child care affect child outcomes at age 4 1/2? Developmental Psychology 2003;39(3):451-469.
27. Broberg AG, Wessels H, Lamb ME, Hwang CP. Vliv denní péče o děti na rozvoj kognitivních schopností u osmiletých dětí: A longitudinal study. Developmental Psychology 1997;33(1):62-69.
28. Peisner-Feinberg ES, Burchinal MR, Clifford RM, Culkin ML, Howes C, Kagan SL, Yazejian N. The relation of preschool child-care quality to children’s cognitive and social developmental trajectories through second grade. Child Development 2001;72(5):1534-1553.
29. Jacobs EV, White DR. The relationship of child-care quality and play to social behaviour in the kindergarten [Vztah kvality péče o děti a hry k sociálnímu chování v mateřské škole]. In: Penny Pennsylvania: Dětská péče o děti v mateřské škole: Dětská péče v mateřských školách: Dětská péče v mateřských školách: Goelman H, Jacobs E, eds. Children’s play in child care settings [Dětská hra v zařízeních péče o děti]. Albany, NY: State University of New York Press; 1994:85-101.
30. Clarke-Stewart KA, Gruber CP. Formy a funkce denní péče o děti. In: Ainslie RC, ed. The child and the day care setting [Dítě a prostředí denní péče]. New York, NY: Praeger; 1984:35-62.
31. Goelman H, Pence AR. Effects of child care, family and individual characteristics on children’s language development [Vliv péče o děti, rodiny a individuálních charakteristik na vývoj jazyka dětí]: The Victoria day care research project. In: Phillips DA, ed. Quality in child care (Kvalita v péči o děti): Co nám říká výzkum? Washington, DC: National Association for the Education of Young Children; 1987.
32. Kontos S, Fiene R. Child care quality, compliance with regulations, and children’s development: The Pennsylvania Study: The Pennsylvania Study. In: Phillips DA, ed. Quality in child care (Kvalita v péči o děti): Co nám říká výzkum? Washington, DC: National Association for the Education of Young Children; 1987.
33. Chin-Quee DS, Scarr S. Lack of early child care effects on school-age children’s social competence and academic achievement. Early Development and Parenting 1994;3(2):103-112.
34. Deater-Deckard K, Pinkerton R, Scarr S. Child care quality and children’s behavioral adjustment: A four-year longitudinal study. Journal of Child Psychology and Psychiatry and Allied Disciplines1996;37(8):937-948.
35. Burchinal MR, Peisner-Feinberg ES, Bryant DM, Clifford RM. Sociální a kognitivní vývoj dětí a kvalita péče o děti: Testování rozdílných asociací souvisejících s chudobou, pohlavím nebo etnickou příslušností. Applied Developmental Science 2000;4(3):149-165.
36. Hagekull B, Bohlin G. Day care quality, family and child characteristics and socioemotional development. Early Childhood Research Quarterly 1995;10(4):505-526.
37. National Institute of Child Health and Human Development Early Child Care Research Network. The interaction of child care and family risk in relation to child development at 24 and 36 months [Vzájemné působení péče o dítě a rodinných rizik ve vztahu k vývoji dítěte ve 24 a 36 měsících]. Applied Developmental Science 2002;6(3):144-156.
38. Phillipsen LC, Burchinal MR, Howes C, Cryer D. The prediction of process quality from structural features of child care. Early Childhood Research Quarterly 1997;12(3):281-303.

.