Pět způsobů, jak nesouhlasím s Davem Ramseym

To do jisté míry utlumilo činnost knižního klubu. Je přece vždycky zajímavé, když dochází k neshodám, pokud se všichni chovají dospěle.

(Možná to znamená, že bych měl mít knižní klub na téma Bohatý táta, chudý táta…)

Každopádně po skončení knižního klubu mi napsal jeden čtenář a položil mi právě tuto otázku. Tolik souhlasíte s Davem Ramseym. V čem s ním nesouhlasíte?“

Strávil jsem nad touto otázkou nějaký čas přemýšlením a přišel jsem na pět silných zásad, v nichž se můj pohled na osobní finance s Davovým neshoduje. Za nic nestojí, že je to pouhých pět bodů ve srovnání s desítkami bodů, ve kterých s ním souhlasím – je toho mnohem více, co říká a co je na místě, než věcí, se kterými nesouhlasím.

Podívejme se do hloubky.

Roční výnosnost akcií ve výši 12 % není reálná.

Podíváte-li se na úžasný průběh akciového trhu v letech 1980 až 2000 – tedy v letech, kdy Dave skutečně zjišťoval svůj finanční stav – snadno pochopíte, odkud pochází jeho představa 12% roční míry návratnosti. Akciový trh skutečně dosahoval výnosu kolem 12 % ročně.

V tomto období baby boomers vkládali na akciový trh tuny peněz – jednalo se o nebývalý příliv nových investorů. A jako na každém trhu, pokud roste poptávka, rostou i ceny.

Dnes však boomers začínají odcházet do důchodu a mnoho dalších přesunulo – nebo přesouvá – své investice do něčeho konzervativnějšího, než jsou akcie. Poptávka trochu sklouzává, takže se tomu přizpůsobují i ceny. Stále půjdou nahoru (protože do nich vstupuje více investorů po celém světě, než z nich odchází), ale lidé, kteří z nich odcházejí, se z pramínku stávají velkým proudem – a postupně se z nich stane záplava.

Býčí trh z let 1980 až 2000 je pryč a v dohledné době se nevrátí. Jistě, na akciích lze stále dosáhnout pěkného a zdravého výnosu, ale mnohem rozumnějším odhadem je dlouhodobá předpověď Warrena Buffetta, že akcie budou mít výnos kolem 7 % ročně.

Tak o co jde? Velká část Ramseyho investičních rad se točí kolem myšlenky, že investice do akcií vám přinese roční výnos 12 %. Nebude tomu tak. Takové hnízdní vajíčko, o kterém mluví, si přesto můžete vybudovat, ale musíte více investovat sami. Trh už za vás tolik práce neudělá – a pokud očekáváte, že vám trh v průměru vrátí 12 % za velmi dlouhé období, čeká vás dole velmi nepříjemné překvapení.

Problémem je osobní zodpovědnost, ne kreditní karty.

Dave je do značné míry absolutista kreditních karet – zaříznout je a zbavit se jich. Pro lidi, kteří mají s kreditními kartami problémy, to není špatná rada.

Ještěže zachází příliš daleko, když jednoznačně tvrdí, že kreditní karty jsou špatné a že by lidé měli žít bez nich. To je v rozporu s jeho obvyklým poselstvím, podle něhož záleží především na osobní zodpovědnosti.

Osobně zodpovědný člověk – ten, kdo na svých kartách nemá zůstatek – může kreditní karty používat jako nástroj. Za poslední tři roky jsme s manželkou pomocí karty Target Visa ušetřili asi 500 dolarů, aniž bychom si za ni koupili nějakou lehkovážnou věc – pouze potraviny a potřeby pro domácnost, které bychom si mohli snadno koupit za hotovost. Místo toho nám každý měsíc přijde výpis a my jen pošleme šek. Pak jednou za několik měsíců dostaneme kartu s 10% slevou, která nám umožní udělat si nákup v Targetu a získat 10% slevu z celkového účtu. Snažíme se šetřit větší nákupy, dokud takovou slevu nemáme.

Mohl bych vyprávět velmi podobný příběh o naší kartě Citi Driver’s Edge, která nám poskytla asi 700 dolarů v hotovosti na pomoc při nedávné opravě auta. Jediné, co jsme dělali, bylo, že jsme kartu používali na benzín a drobné výdaje na auto a každý měsíc spláceli zůstatek.

Jestliže jste osobně zodpovědní, můžete zvládnout své nutkání a omezit výdaje na takové karty na základní potřeby. To znamená, že nikdy nebudete mít zůstatek – nebudete platit žádné úroky – a zároveň si vybudujete silný úvěrový rating, který vám pomůže se sazbami pojištění.

Kreditní karty nejsou problémem, pokud jde o dluhy na kreditních kartách – problémem je osobní odpovědnost.

Pokud splácíte dluh na kreditní kartě, stačí pohotovostní fond ve výši 1 000 USD.

Jednou z velkých částí plánu Davea Ramseyho je, že by si člověk měl našetřit pohotovostní fond ve výši 1 000 USD a pak všechny peníze navíc obrátit na splácení dluhů. To je samozřejmě skvělý způsob, jak se těchto dluhů co nejrychleji zbavit.

Dave Ramsey argumentuje tím, že pohotovostní fond ve výši 1 000 dolarů je více než dostatečný na to, aby se postaral o většinu životních problémů, a že ze zbytku se můžete vyjednat. S tím nesouhlasím – mnoho událostí, kvůli kterým bych se musel obrátit na svůj pohotovostní fond, by tuto hranici 1 000 dolarů daleko přesáhlo.

Jak přesně se, prosím vás, lze vyjednat ze ztráty zaměstnání na napjatém trhu práce nebo vyjednávat, když jde o zlomenou ruku?

Navrhuji, abyste se zastavili, až dosáhnete onoho pohotovostního fondu ve výši 1 000 dolarů, nastavili si automatický spořicí plán, do pohotovostního fondu vhazovali 25 dolarů týdně (nebo 50 dolarů, pokud na to máte) a pak na to zapomněli. Všechno ostatní, co vám zbylo, použijte na tvrdý zásah do dluhů a nechte ten nouzový fond pomalu narůstat.

Proč to dělat? Zde je příklad. Řekněme, že si nastavíte tento spořicí plán tak, abyste si odkládali 50 dolarů týdně, a pak začnete co nejsilněji mlátit do svého dluhu. O šest měsíců později přijdete o práci. Obrátíte se na svůj pohotovostní fond. Díky úsporám v něm máte 2 300 dolarů, což stačí na zaplacení účtů zhruba na dva měsíce. Bez tohoto plánu máte jen 1 000 dolarů – věci nepůjdou zdaleka tak dobře.

Pokud vše půjde dokonale, Daveův plán je lepší.

Ale kdy v životě jde vše dokonale? To je smysl pohotovostního fondu. Vhodně ho financujte a vždycky budete rádi, že jste to udělali.

„Růstové“ podílové fondy nejsou univerzální investicí.

Kdykoli Dave mluví o konkrétních investicích do akcií, vždycky zmiňuje, že své peníze vkládá do „růstového“ podílového fondu. S tím jsou dva problémy.

Za prvé, není to diverzifikované. Tím, že nekupujete nic jiného než růstové akcie, jsou vaše investice méně diverzifikované. Poměrně často jsou fondy růstových akcií velmi zatížené na několik konkrétních „horkých“ sektorů – a když tyto sektory vychladnou, ouvej. Růstovým podílovým fondům se například v roce 2001 po splasknutí bubliny dot-com příliš nedařilo.

Druhé, běžný „podílový fond“ si účtuje velké poplatky. Investujte raději do nízkonákladového indexového fondu. Indexový fond je v podstatě automaticky spravovaný podílový fond, který funguje podle určitých veřejně definovaných snadno dodržovaných pravidel, místo aby se spoléhal na výzkum týmu manažerů fondu. S indexovým fondem můžete dosáhnout podobných výnosů bez obrovských poplatků (které mnohé podílové fondy berou na platy manažerů fondů a na zaplacení reklamy).

Jaké je lepší řešení? Pokud investujete do akcií, kupte si velmi široce založený nízkonákladový indexový fond. Nebudete tak silně jezdit na býčích trzích, ale během poklesů nebo měnících se tržních podmínek se nepropadnete zdaleka tak hluboko. A co je ještě důležitější, nebudete platit obrovské poplatky za jízdu na horské dráze – indexové fondy jsou poměrně cenově výhodné.

Předtím, než vložíte velké peníze do akciového trhu, si přinejmenším přečtěte více než jeden hlas o investování do akcií. Ve skutečnosti si přečtěte co nejvíce hlasů. Zjistíte, že rozmanitost je dobrá a nízké náklady jsou ještě lepší.

Neomezujte své úspory na důchod během počátečního náporu na splácení dluhů.

Jednou z posledních Daveových rad, která mi opravdu vadí, je, že navrhuje lidem, aby během počátečního úsilí o splacení dluhu zkrátili své úspory na důchod, i kdyby to znamenalo vzdát se dorovnání od zaměstnavatelů.

Podle mě je to prostě vyhazování peněz. Bez ohledu na to, v jak špatné situaci se nacházíte, je odmítnutí okamžitého 50% nebo 100% zhodnocení vašich peněz – bez rizika – špatný nápad.

Ať se děje cokoli, pokud váš zaměstnavatel nabízí dorovnávací fondy na vaše penzijní účty, investujte alespoň tolik, abyste získali celý dorovnávací fond, který nabízí. Nikdy, nikdy toho nebudete litovat – jsou to v podstatě peníze zdarma, které umožňují, aby vaše úspory na důchod rostly mnohem rychleji, než kdybyste se odvrátili.

Jistě, znamená to, že dluhy budete splácet o něco pomaleji. Co však získáte, je spousta volných peněz na důchod od zaměstnavatele. To nikdy neodmítejte, ať se děje cokoli.