Budoucnost Ameriky závisí na kvalitní péči o děti. Nejenže pohání ekonomický motor naší země tím, že umožňuje rodičům pracovat, ale také vytváří budoucí pracovní sílu. Z 12 milionů kojenců a batolat ve Spojených státech tráví více než polovina část nebo celý den v péči někoho jiného než rodičů. Přesto pandemie COVID-19 odhalila křehký a nedostatečně financovaný systém péče o děti, který neodpovídá tomu, co děti a rodiny potřebují, aby se jim dařilo, a co naše ekonomika potřebuje, aby zůstala silná. Při obnově musí politici uznat péči o děti jako základní veřejný statek a zajistit všem rodinám, které ji potřebují, kvalitní, cenově dostupnou a přístupnou péči, která podporuje zdravý vývoj jejich dětí.
Kvalitní péče o děti vyživuje rostoucí mozek dítěte a vytváří základ pro to, aby se mu dařilo i v dospělosti. Dostupné výzkumy však ukazují, že 75 % batolat v centrech péče a 93 % v domácí péči je v zařízeních s nízkou nebo průměrnou kvalitou péče, která může být pro jejich vývoj škodlivá. Navzdory výzkumům, které ukazují, že nadměrně zatíženým dětem a dětem s nedostatečnými zdroji nejvíce prospívá kvalitní péče, je pro ně často jedinou dostupnou péčí péče nízké kvality. Zejména barevné děti nemají rovný přístup ke kvalitní formální péči a vzdělávání v raném věku. Protože kvalita úzce souvisí se vztahy, které poskytovatelé péče o děti navazují s malými dětmi, je podpora a vzdělávání pracovníků v oblasti péče o děti zásadní.
Dostupná péče o děti umožňuje rodinám pracovat, aniž by pohltila výdělek, ale je jí nedostatek. Zatímco většina malých dětí je v rodinách s poměrně skromnými příjmy, ve 30 státech a ve Washingtonu je péče o kojence a batolata ve střediscích dražší než státní školné na veřejné univerzitě. Pouze 4,2 % kojenců a batolat s nízkými a středními příjmy využívá pomoc v oblasti péče o děti, která je dostupná prostřednictvím Fondu pro péči o děti a jejich rozvoj. Kromě toho mnoho rodin nevyužívá současnou daňovou úlevu na péči o děti, protože mají nízkou nebo žádnou federální daňovou povinnost a maximální daňové zvýhodnění se nepřibližuje skutečným nákladům na péči o kojence a batolata.
Dostupná péče o děti znamená, že rodiny mají k dispozici bezpečnou a kvalitní péči ve svých obcích v době, kdy potřebují pracovat. V době, kdy se národ vyrovnává s dlouhodobými dopady COVID-19, budou rodiny potřebovat širokou škálu možností, jak uspokojit své potřeby v oblasti péče o děti, aby se mohly vrátit do zaměstnání. COVID-19 zvýšil zátěž systému péče o děti. Mnoho poskytovatelů bylo nuceno ukončit činnost, protože nebyli schopni ekonomicky zvládnout poskytování péče o děti, nebo v zájmu veřejného zdraví omezili přijímání dětí, což dále zúžilo přístup k péči, kterou rodiny potřebují. Programy se potýkají s nedostatečným počtem zájemců a pomalým růstem kvůli menším třídám a menšímu počtu dětí, které se vracejí kvůli přetrvávající vysoké nezaměstnanosti nebo obavám rodičů z opětovného umístění dětí do skupinových zařízení.
Při přípravě na budoucnost se Kongres a administrativa musí zavázat k vytvoření robustního systému péče o děti, který podporuje rozvoj všech dětí. Tím nejen podpoří naše hospodářské oživení, ale zajistí, aby naše budoucí pracovní síla – dnešní kojenci a batolata – přicházela do školy připravená učit se a připravená na budoucí úspěch.
Krátká fakta
- 6 milionů dětí mladších 3 let je v nerodičovské péči.
- Vysoce kvalitní péče o děti zlepšuje:
- kognitivní a jazykový vývoj;
- sociální a emocionální vývoj a
- školní výsledky.
- V 30 státech a ve Washingtonu D.C. je péče o kojence a batolata ve střediscích dražší než státní školné na veřejné univerzitě.
- Pouze 4,2 % rodin s nízkými nebo středními příjmy má přístup k podpoře péče o děti prostřednictvím Fondu péče o děti a rozvoje.
- Pouze 10 % programů péče o děti v celé zemi je hodnoceno jako vysoce kvalitní.
- Barevné děti žijí ve čtvrtích s menším počtem kvalitních možností péče o děti.
- 7 z 10 voličů podporuje zvýšení financování péče o děti v Kongresu, včetně 2/3 voličů bez dětí mladších 18 let.
Politická doporučení
Při obnově systému péče o děti po krizi COVID-19 se nemůžeme vrátit k tomu, co bylo. Pro systém vysoce kvalitních programů a poskytovatelů, které jsou dostupné všem rodinám, je nezbytné robustní veřejné financování. Jakékoli politické řešení musí být postaveno na principech, které zajistí, že bude sloužit potřebám současné i budoucí pracovní síly:
- Kvalita – všem dětem se dostane kvalitní péče o děti.
- Dostupnost – Rodiny dostanou finanční podporu, kterou potřebují, aby si mohly dovolit kvalitní péči o děti.
- Dostupnost – Rodiny mají přístup ke kvalitnímu zařízení péče o děti, které nejlépe odpovídá jejich potřebám.
- Pracovní síla – Odborníci v oblasti předškolní péče ve všech zařízeních mohou získat podporu, zdroje a odměny, které potřebují k poskytování kvalitní péče a podpoře vlastních rodin.
Výzkum
Kvalitní péče o děti připravuje děti na úspěch.
Děti v projektu Abecedarian, který poskytoval kvalitní péči o děti již od narození, měly dlouhodobý pozitivní dopad, který vedl k vyšším výsledkům v testech IQ a prospěchu, menšímu počtu zadržení ve třídě a umístění do speciálního vzdělávání, vyšší úrovni absolvování vysoké školy a udržení si zaměstnání a zdravějším výsledkům v dospělosti. Prakticky u všech hodnocených vývojových výsledků vykazuje kvalita péče také pozitivní souvislosti s raným sociálním a emocionálním vývojem, což vede ke kompetentnějším vztahům s vrstevníky v raném dětství a ve školním věku.
Záleží na kvalitě vztahu mezi poskytovatelem péče a dítětem.
Kvalita péče o děti se nakonec odvíjí od vztahu mezi poskytovatelem péče a dítětem; kvalifikovaní a stabilní poskytovatelé podporují pozitivní vývoj. Pečovatelé a učitelé by měli mít specializované znalosti a dovednosti v oblasti raného dětského vývoje se zaměřením na kojence a batolata a také by měli dostávat podporu a odměnu, která by odrážela kritickou povahu jejich práce – v současné době však pracovníci v oblasti péče o děti vydělávají pouze 11,42 USD na hodinu. Aby se dětem pomohlo navázat vztahy, které podporují jejich rozvoj, měl by být poměr pečujících osob a dětí 1:4 a v jedné skupině by nemělo být více než osm dětí. Pro emocionální vývoj dítěte je rozhodující jedna primární, nikoli však výlučná pečující osoba po dobu nejméně jednoho roku a optimálně do tří let věku dítěte. V celé zemi však pouze 35 států vyžaduje, aby licencovaní poskytovatelé splňovali doporučený poměr personálu a dítěte 1:4 pro kojence, a ještě méně států splňuje minimální standard, když děti rostou. Pouze 12 států splňuje tento standard pro mladší batolata a pouze 2 státy splňují tento standard pro všechny děti do 3 let.
Barevné děti nemají rovný přístup k cenově dostupné a kvalitní péči o děti.
Kvalitní péče o děti je důležitá pro všechny rodiny s malými dětmi a má pozitivní dlouhodobý dopad, ale je zvláště přínosná pro děti z rodin s nadměrným zatížením a nedostatečnými zdroji. Barevné rodiny jsou v průměru dvakrát až třikrát častěji postiženy chudobou než jejich bělošské protějšky, takže si hůře mohou dovolit vysoké náklady na péči o kojence a batolata a častěji žijí v ekonomicky znevýhodněných komunitách, kde chybí kvalitní poskytovatelé rané péče. U černošských a latinskoamerických rodin je navíc vyšší pravděpodobnost, že budou pracovat v netradiční pracovní době, což jim obzvláště ztěžuje přístup ke kvalitní péči.
Péče o děti má zásadní význam pro návrat rodin do práce, ale COVID-19 ještě více ohrozil přístup ke kvalitní a cenově dostupné péči o děti, kterou potřebují.
I před pandemií COVID-19 fungovali poskytovatelé péče o děti s velmi nízkými zisky. Zároveň si rodiny mohly péči jen stěží dovolit. V žádném státě neodpovídají náklady na péči o kojence a batolata ve střediscích federální definici cenově dostupné péče – ne více než 7 % ročního příjmu domácnosti. V průměru by rodina s průměrným příjmem ve státě musela vynaložit 18 % svého příjmu na pokrytí nákladů na péči o kojence a 13 % na péči o batole. Pandemie zvýšila tlak na tento již tak křehký systém. Programy se potýkají s nedostatečným počtem zájemců a pomalým růstem kvůli menším třídám a do péče se vrací méně dětí kvůli přetrvávající vysoké nezaměstnanosti nebo obavám rodičů z opětovného umístění dětí do skupinových zařízení. Rodiny a poskytovatelé sami nemohou tento rozdíl vyrovnat.