Překupníci vstupenek používají několik různých způsobů, jak si zajistit prémiové a dříve vyprodané zásoby vstupenek (případně ve velkém množství) na akce, jako jsou koncerty nebo sportovní události. Zavedení přeprodejci mohou působit v rámci sítí kontaktů na vstupenky, včetně držitelů sezónních vstupenek, jednotlivých přeprodejců vstupenek a zprostředkovatelů prodeje vstupenek. Jejich podnikání spočívá v tom, že zákazníkům zprostředkovávají těžko dostupné a dříve vyprodané vstupenky, které již nejsou k dispozici v oficiálních pokladnách.
Překupník vstupenek při „práci“
Překupníci vstupenek (nebo v britské angličtině ticket touts) pracují mimo akce, často se objevují s neprodanými vstupenkami z kanceláří makléřů na základě konsignace nebo se objevují bez vstupenek a spekulativně kupují od fanoušků další vstupenky za nominální nebo nižší cenu v naději, že je se ziskem dále prodají. Existuje mnoho překupníků na plný úvazek, kteří jsou na konkrétních místech pravidelnými návštěvníky a mohou mít i skupinu věrných kupujících.
Jedním z častých problémů při přeprodeji jsou podvodníci, kteří prodávají falešné vstupenky nic netušícím kupujícím. Další běžnou praxí jsou překupníci, kteří prodávají vstupenky, které již byly naskenovány u brány místa konání, protože vstup je obvykle povolen pouze při prvním naskenování vstupenky. Vzhledem k tomu, že vstupenky byly pravé, nemají kupující možnost zjistit, zda byla vstupenka použita, či nikoliv.
Obava při nákupu vstupenek na ulici od překupníka nebo prostřednictvím internetové aukce spočívá v tom, že vstupenky prodávané překupníky mohou být samy o sobě kradené nebo padělané. Na mnoho významných sportovních událostí se v měsících předcházejících události prodávají padělané vstupenky v aukcích. Tyto zločince a jejich aktivity nelze zaměňovat s legálními zprostředkovateli prodeje vstupenek a jednotlivci, kteří dodržují zákony a legálně přeprodávají vstupenky na sekundárním trhu.
V roce 2009 začala společnost Ticketmaster zavádět „bezpapírový“ omezený prodej vstupenek, při kterém nebylo možné vstupenky přeprodávat. V rámci tohoto systému zákazníci prokazují svůj nákup předložením kreditní karty a občanského průkazu. Toto opatření bylo přijato v reakci na překupnictví a přirážky při dalším prodeji vstupenek na sekundárních trzích a bylo přijato během turné Miley Cyrus (2009) World Wonder Tour, ačkoli společnost Ticketmaster s ním poprvé experimentovala při světovém turné Black Ice Tour skupiny AC/DC (2008-10). Společnost Ticketmaster od té doby změnila název systému na „Credit Card Entry“. Systém vyžaduje, aby velké skupiny vstupovaly společně s osobou, která vstupenky zakoupila. Některé akce mají systém Ticket Transfer, který umožňuje změnu vlastníka vstupenek a umožňuje přenos vstupenek prostřednictvím vlastních systémů společnosti Ticketmaster. Ty nelze později dále prodat nebo převést prostřednictvím burz vstupenek, jako je například StubHub.
Předprodej vstupenekUpravit
Získávání vstupenek prostřednictvím speciálních předprodejů je stále běžnější. Tyto předprodeje často využívají jedinečné kódy specifické pro fanklub umělce nebo místo konání. Nástup předprodejů umožnil většímu počtu jednotlivců podílet se na dalším prodeji vstupenek mimo makléřskou kancelář.
Ačkoli deriváty byly praktikou používanou především v 80. letech 20. století, někteří zprostředkovatelé vstupenek nabízejí vstupenky ještě předtím, než jsou vstupenky oficiálně k dispozici k prodeji. V takových scénářích tito přeprodejci vstupenek ve skutečnosti prodávají forwardové kontrakty těchto vstupenek. Příkladem je společnost TicketReserve, která vydělává na prodeji „opcí“ na budoucí sportovní události. To je často možné, pokud je přeprodejce držitelem sezónní vstupenky. Držitelé sezónních vstupenek obvykle dostávají rok co rok přesně stejná místa k sezení, takže mohou uzavřít smlouvu o dodání vstupenek, na které vlastní práva, i když tyto vstupenky nebyly ani vytištěny nebo odeslány původnímu držiteli vstupenky.
Automatizované překupnické botyEdit
V posledních letech začali podvodníci používat složitější metody, kterými získávají vstupenky pro další prodej na sekundárním trhu. Podobně jako technologie používané k ukořistění vzácných bot a tenisek se automatizované útoky botů staly běžným způsobem, jak získat velké množství vstupenek pouze za účelem jejich dalšího prodeje s vyšším ziskem. Podvodníci nasadí tisíce botů z nevystopovatelných IP adres v rámci útoku hrubou silou, jakmile je místo konání nebo prodejce vstupenek poprvé zpřístupní k prodeji. V roce 2017 podal jeden z největších online prodejců vstupenek Ticketmaster žalobu na společnost Prestige Entertainment za to, že i nadále používala překupnické boty, přestože jen rok předtím zaplatila 3,35 milionu dolarů newyorské generální prokuratuře. Společnost Ticketmaster tvrdila, že společnost Prestige Entertainment dokázala zablokovat 40 % dostupných vstupenek na představení oblíbeného broadwayského muzikálu Hamilton a také většinu vstupenek, které měla společnost Ticketmaster k dispozici na zápas Floyda Mayweathera a Mannyho Pacquiaa v Las Vegas v roce 2015. Ve snaze omezit takové chování přistoupil Kongres v roce 2016 k přijetí zákona o lepším prodeji vstupenek online, častěji označovaného jako zákon BOTS. Tento právní předpis podepsal v prosinci 2016 tehdejší prezident Barack Obama. Zákon BOTS prosazuje několik trestů a pokut pro strany, které byly shledány vinnými z používání botů nebo jiných technologií pro podvracení systémů prodejců vstupenek online s nadějí, že je prodají na sekundárním trhu se vstupenkami.
Zprostředkování prodeje vstupenekEdit
Zprostředkovatelé prodeje vstupenek působí mimo kanceláře a ke svému podnikání využívají internet a telefonní call centra. Od překupníků se liší tím, že nabízejí prodejnu pro spotřebitele, kam se mohou vrátit, pokud se vyskytne nějaký problém s jejich transakcí. Většina uskutečněných transakcí probíhá prostřednictvím kreditní karty po telefonu nebo internetu. Někteří zprostředkovatelé mají vlastní webové stránky a komunikují se zákazníky přímo. Tito zprostředkovatelé jsou schopni nabídnout další služby, jako je ubytování v hotelu a letenky na akce. Jiní zprostředkovatelé spolupracují s online burzami vstupenek. Tyto stránky fungují jako tržiště, která umožňují uživatelům nakupovat vstupenky od velké sítě zprostředkovatelů. Někteří zprostředkovatelé nabízejí poradenství ohledně nejlepšího způsobu nákupu vstupenek, počínaje pokladnou a spoluprací se zprostředkovatelem, pokud vstupenky nejsou k dispozici prostřednictvím pokladny.
Zprostředkování prodeje vstupenek online je další prodej vstupenek prostřednictvím webové služby zprostředkování prodeje vstupenek. Ceny na webových stránkách pro zprostředkování prodeje vstupenek se určují podle poptávky, dostupnosti a prodejce vstupenek. Vstupenky prodávané prostřednictvím online služby zprostředkování prodeje vstupenek mohou, ale nemusí být autorizovány oficiálním prodejcem. Obecně se většina obchodů na internetových stránkách pro zprostředkování prodeje vstupenek týká vstupenek na živé zábavní akce, u nichž byla vyčerpána nabídka primárního oficiálně licencovaného prodejce a akce byla prohlášena za „vyprodanou“. Kritici tohoto odvětví přirovnávají přeprodej vstupenek online k „ticket touting“, „scalpingu“ nebo řadě dalších výrazů pro neoficiální prodej vstupenek přímo mimo místo konání akce.
Koncem 90. let 20. století a počátkem roku 2000 se zprostředkování prodeje vstupenek online stalo lukrativním podnikáním. Americká korporátní společnost Ticketmaster, která se zabývá přeprodejem vstupenek, si vytvořila silnou online pozici a provedla několik akvizic, aby mohla konkurovat na sekundárních trzích. Analytik Joe Bonner, který sleduje mateřskou společnost Ticketmaster, newyorskou IAC/InterActiveCorp, řekl deníku USA Today: „Na sekundární trh se musíte dívat jako na něco, co je pro Ticketmaster skutečnou hrozbou. Ujela jim loď. StubHub existuje již několik let. Nebyli tak aktivní, jak pravděpodobně měli být.“ Společnost Ticketmaster spustila web TicketExchange pro sekundární prodej vstupenek mezi fanoušky v listopadu 2005. Ticketmaster získal bývalé konkurenty GetMeIn a TicketsNow, zatímco eBay koupil StubHub. V roce 2008 si klub Boston Red Sox vybral k prodeji vstupenek místo StubHubu společnost Ace Ticket. Existují také nezávislí online přeprodejci vstupenek, například viagogo a SeatMarket.
.