REFLEXE Z TERAPIE
Toxičtí rodiče a zneužívající vztahy
Představa šťastné a soudržné rodiny je jedním z pojmů, který je nám často vtloukán do hlavy. Stejně jako myšlenka synovské zbožnosti a úcty ke starším. Pro některé to však může být poněkud složitější. Zdá se, že věci prostě nefungují, ať se snaží sebevíc.
Taková je realita některých rodin s toxickými rodiči a zneužívajícími vztahy, i když je dítě obecně slušné. I když se takoví rodiče mohou dopouštět různých věcí, mají jedno společné téma – dělají škodlivé věci nebo věci, o kterých vědí, že jejich dítěti (dětem) ublíží, a to vše ve jménu „lásky“. Mezi takové věci může patřit například osvětlování plynem, umožňování zneužívání v rodině nebo obviňování dítěte (dětí) ze zmíněného zneužívání.
Podléhání toxickému rodičovství je škodlivé pro duševní pohodu dětí a má trvalé hluboké následky. Když tyto osoby v dospělosti vstupují do terapie, obvykle uvádějí problémy se sebeúctou, potíže s mezilidskými vztahy a rodičovstvím.
I přes opakované pokusy o „nápravu“ vztahů mnoho dospělých dětí zjistí, že některé věci se prostě nezmění. Rozhodnutí rozvést se s rodiči nebo zpřetrhat vazby se tak stává velmi reálným.
Pokud o tom upřímně uvažujete, zde je několik věcí, které byste měli zvážit:
Zkoumání možností:
Pomocné otázky:
Ψ Mohu si udržet vztah s rodiči a zároveň zlepšit svou pohodu/duševní zdraví?
Ψ Projevují moji rodiče nějaké známky skutečné lítosti nebo zájmu o obnovení našeho vztahu?“
Jedná se o důležité rozhodnutí, které vyžaduje zamyšlení a úvahu. Věnování času důkladnému zvážení vám pomůže cítit se jistěji, až se rozhodnete. Může vám to také pomoci ušetřit spoustu možného budoucího stresu, pocitu viny nebo lítosti. Zároveň nezapomeňte vzít v úvahu důležitost vlastního duševního zdraví a pohody!
Být pevný:
Je přirozené, že během tohoto procesu zažíváte nepříjemné emoce, jako je hněv, smutek nebo pocit viny. Zároveň se může stát, že lidé ve vašem okolí nebudou vašemu rozhodnutí rozumět, což může stres a obtíže ještě umocnit. Koneckonců jde o něco, co je v rozporu se společenskými normami a o čem se málokdy mluví.
Je důležité zůstat objektivní a nedovolit, aby tyto emoce zastřely váš úsudek. Najděte si způsob, jak tyto emoce zpracovat, například psaním deníku nebo rozhovorem s někým, komu důvěřujete. Pokud v současné době navštěvujete terapeuta, zmiňte se o tom během sezení. Klíčové je ujistit se, že vaše rozhodnutí bylo dobře promyšlené a nevzniklo pouze ze zášti nebo zloby.
Pokud s rodiči přerušíte styky tváří v tvář, vězte, že je v pořádku, pokud vaše rozhodnutí nepochopí. Ve skutečnosti, pokud nemají výčitky svědomí, je možné, že se pokusí tvůj plán zmařit. Nenechte se na to nachytat! Řekněte jasně své záměry a činy a v případě potřeby odejděte. V této chvíli nevadí, když to nepochopí. Nejste již povinni je k tomu nutit.
Odpuštění pocitu viny:
Všichni chceme normální, zdravé vztahy. Připomeňte si, že máte právo na zdravé vztahy ve svém životě. Pochopte, že není špatné, že to chcete. Pokud vaši rodiče zůstávají násilníky bez větších známek změny, máte právo odejít.
Přesto to bude výzva. Koneckonců naši rodiče jsou ti, kteří nás vychovávali a zajišťovali, když jsme vyrůstali, alespoň do určité míry. Je možné být jim za to vděčný a zároveň si být vědom zneužití, které měli na svědomí. Navíc skutečnost, že mají odpovědnost za to, aby vás zdravě vychovali a zaopatřili, ztěžuje omlouvat se za to, co udělali. Vězte, že za zneužití, ke kterému došlo, v žádném případě nemůžete.
Dál a uzdravení
Vyškrtnutí rodičů ze života je bolestné rozhodnutí, ať už byli jakkoli hrozní. Zde je několik strategií, které vám pomohou vyrovnat se s bolestí:
Ψ Udělejte si z péče o sebe zvyk nebo ji udržujte.
To se vám bude hodit, až zjistíte, že o svém rozhodnutí pochybujete. Je normální, že se kvůli svému rozhodnutí cítíte smutně nebo provinile. Ve skutečnosti se to očekává. Jsme uzpůsobeni k tomu, abychom si na počátku života vytvořili náklonnost k našim pečovatelům, a skutečnost, že se nám to neděje, pro nás může být obtížné přijmout.
Vězte, že jednání s toxickým rodičem je emocionálně vyčerpávající a zatěžující zkušenost. Čas od času se kontrolujte. Můžete zvážit, zda tak činit prostřednictvím psaní deníku, cvičení všímavosti nebo meditace. Slouží jako duševní a emocionální inventura a mohou být účinné při sledování vašeho pokroku v této záležitosti.
Pokračujte v koníčcích, které vás vždy bavily. Terapie a poradenství by také mohly být schůdnými možnostmi, které vám pomohou zpracovat vaše emoce a posunout se dál. V konečném důsledku je cílem snížit vliv, který má jejich rodičovství na náš život, ať už po emocionální nebo psychické stránce.
Ψ Pokud důvěřujete sobě a svému rozhodnutí, je to dost dobré.
Lidé vás mohou rychle odsoudit jako nevděčné, narcistické nebo sobecké, když o tom uslyší. Nejčastěji to dělají z neznalosti – nechápou plně, čím jste si prošli, jaká je vaše rodinná dynamika a jak těžké pro vás bylo toto rozhodnutí učinit.
Nezávisle na tom si řekněte, že je to dost dobré, pokud zažijete výhody. Máme právo stanovit si hranice, které považujeme za vhodné. Nezasloužíš si zneužívání nebo špatné zacházení ze strany rodičů a není to tvoje vina. Pokud cítíte, že vám jejich odstřižení prospělo v duševní pohodě, koho zajímá, co na to říkají ostatní?
Ψ Najděte si emoční podporu, ať už osobní, online nebo v podobě knih.
Důvěřovat svým rozhodnutím je snadná rada, ale proces, jak k ní dospět, není tak jednoduchý, jak se zdá. Se správnou podporou jej však lze usnadnit – klíčové je uvědomit si, že v tom nejste sami. Podobným procesem už prošlo mnoho dalších lidí.
Navštěvujte skupinová terapeutická sezení, přidejte se k nějaké podpůrné skupině nebo si přečtěte knihy o jiných, kteří mají podobné zkušenosti jako vy. Takové aktivity mohou být spíše potvrzující a katarzní. Mohou vám také pomoci poznat běžné chování toxických rodičů.
Je mnoho věcí, které přicházejí v úvahu, pokud jde o přerušení vazeb s rodiči. Je to vážné rozhodnutí a někdy může být emocionálně vyčerpávající. Nezapomeňte však upřednostnit své duševní zdraví a pohodu a vězte, že za to, co se vám stalo, nemůžete! K tomuto rozhodnutí je zapotřebí odvahy.
Pokud víte o někom, kdo se s tímto rozhodnutím potýká, nabídněte mu naslouchající ucho. Pochopte, že to není snadné rozhodnutí. Respektujte jejich rozhodnutí, i když s ním nemusíte zcela souhlasit. Dost možná je to pro ně poslední možnost.