Dává vám zaměstnavatel v Tennessee přestávky na jídlo nebo oddech? Možná vás překvapí, že federální zákon neposkytuje zaměstnancům právo na volno na oběd (nebo jiné jídlo) ani právo na krátké přestávky během pracovního dne. Zaměstnanci sice musí dostat zaplaceno za kratší přestávky, které mohou během dne čerpat, ale zaměstnavatelé nejsou povinni tyto přestávky vůbec poskytovat. Spousta zaměstnavatelů tyto přestávky poskytuje na základě zvyklostí a pravidel, protože si možná uvědomují, že zaměstnanec, který je hladový a unavený, není ani produktivní, ani příjemný pro zákazníky a spolupracovníky.Jakkoli se to zdá rozumné, zaměstnavatelé nejsou ze zákona povinni přestávky umožnit, alespoň podle federálních zákonů.
Státní právo je však jiný příběh. Řada státůpožaduje, aby zaměstnavatelé poskytovali přestávky na jídlo nebo odpočinek. V Tennessee musí přestávky na jídlo poskytovat všichni zaměstnavatelé kromě těch nejmenších.
Federální zákon: Podle federálních zákonů musí zaměstnavatelé platit za odpracované hodiny, včetně určité doby, kterou může zaměstnavatel označit jako „přestávku“. Pokud například zaměstnanec musí pracovat přes přestávku na jídlo, musí být tato doba zaplacena. Recepční, který musí během oběda vyřizovat telefony nebo čekat na dodávky, musí dostat za tuto dobu zaplaceno, stejně jako právní zástupce, který obědvá u svého stolu během práce, nebo opravář, který si dá rychlé občerstvení během jízdy z jedné práce do druhé. I když zaměstnavatel tuto dobu označuje jako přestávku na oběd, zaměstnanec stále pracuje a má nárok na mzdu.
Federální zákon také vyžaduje, aby zaměstnavatel platil za krátké přestávky, které může zaměstnanec během dne využít. Přestávky trvající od pěti do dvaceti minut se považují za součást pracovního dne, za kterou musí být zaměstnanci zaplaceno.
Zaměstnavatelé nemusí platit za přestávky na jídlo v dobré víře, během nichž je zaměstnanec zbaven všech povinností za účelem konzumace jídla. Během přestávky na jídlo nemusí být zaměstnanci umožněno opustit pracoviště, pokud nemusí vykonávat žádnou práci. Obvykle je přestávka na jídlo „v dobré víře“, pokud trvá alespoň 30 minut, ačkoli v závislosti na okolnostech může splňovat podmínky i kratší přestávky.
Tato pravidla však vstupují do hry pouze tehdy, pokud zaměstnavatel přestávky povolí. Federální zákon vyžaduje pouze to, aby zaměstnavatel platil za určitou dobu,i když je označena jako přestávka. Nevyžaduje, aby zaměstnavatelé přestávky vůbec nabízeli.
Zákon státu Tennessee vyžaduje přestávky na jídlo
Řada států se řídí federálním zákonem:
Zákony státu Tennessee vyžadují, aby zaměstnavatelé poskytovali přestávky na jídlo a oddech, ale vyžadují, aby zaměstnavatelé platili za všechny povolené krátké přestávky (a aby platili za veškerou dobu, kterou zaměstnanec stráví prací, bez ohledu na to, zda zaměstnanec současně jí nebo ne).
Zákony státu Tennessee vyžadují, aby zaměstnavatelé poskytovali přestávky na jídlo,ale žádné přestávky na odpočinek. V Tennessee musí zaměstnavatelé poskytnout 30minutovou přestávku zaměstnancům, kteří mají podle rozvrhu odpracovat alespoň šest po sobě jdoucích hodin. Tato přestávka může být neplacená.
Tento zákon se vztahuje na zaměstnavatele, kteří mají alespoň pět zaměstnanců. Zaměstnavatelé však nemusí přestávku na jídlo poskytovat, pokud práce zaměstnance umožňuje dostatek času na přestávky v průběhu pracovního dne.
Zaměstnanci, kteří pracují v oblasti stravovacích služeb (např. číšníci a barmani) a dostávají spropitné, se mohou svého práva na přestávku na jídlo vzdát. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance nutit, aby se tohoto práva vzdali. Pokud však zaměstnanec vědomě a dobrovolně písemně požádá o vzdání se přestávky na jídlo a zaměstnavatel s touto žádostí souhlasí, může se jí vzdát. Aby zaměstnavatel mohl tuto výjimku využít, musí zveřejnit písemné zásady pro vzdání se přestávky. Součástí těchto zásad musí být formulář pro vzdání se práva na přestávku, v němž jsou zaměstnanci informováni o tom, že mají právo na přestávku, pokud se jí nevzdají. V zásadách musí být rovněž uvedeno, jak dlouho zřeknutí trvá a jak může zaměstnanec nebo zaměstnavatel zřeknutí zrušit.