Po návštěvě De Smeta položila jedna ze stoupenkyň projektu Pioneer Girl následující otázky:
„Byl jiný než ten, který byl zobrazen v seriálu Little House? Laura přece v životopisném díle říká, že to byl Pa, kterého chtěla. Co si o tom myslíte?“
Táta z románů o Malém domku byl otcem, na kterého Laura Ingalls Wilderová vzpomínala a kterého se snažila zvěčnit. Jak napsala své dceři Rose Wilder Laneové v roce 1937: „Táta nebyl žádný obchodník. Byl to lovec a traper, hudebník a básník.“ Jeho příběhy ji podle Wilderové inspirovaly k napsání knih o Malém domku. Ještě před vydáním svého prvního románu poznamenala, že Paovy příběhy „na mě jako na dítě velmi zapůsobily a dodnes k nim chovám velkou náklonnost“.
Podstata Paova charakteru v knihách o Malém domku odpovídá Wilderové portrétu jejího otce v Pionýrce. Byl laskavý, vřelý, hravý, muzikální a neklidný. Na základě historických záznamů a vzpomínek Wilderové je však zřejmé, že fiktivní postava v jejích románech je romantizovaná a idealizovaná. Například v románu Pionýrka se Pa uprostřed noci vytratil s rodinou z města poté, co se mu nepodařilo vyjednat s domácím nájemné. Wilderová naznačila, že Charles Ingalls to před rodinou ospravedlnil tím, že toho muže nazval „starým bohatým skinflintem“. Wilderův fiktivní táta by něco takového nikdy neudělal. Jednoduše řečeno, fiktivní táta je hrdinštější, ušlechtilejší a mýtičtější než skutečný Charles Ingalls nebo ten, který vystupuje ze stránek Pioneer Girl.
Wilder měl při tvorbě své postavy z čeho čerpat. Skutečný Charles Ingalls významně přispíval komunitám, v nichž žil, působil jako smírčí soudce, člen školní rady, církevní hodnostář a občansky angažovaný vůdce. Když v roce 1902 zemřel, napsal o něm list De Smet News and Leader: „Jako občan se těšil velké úctě, byl čestný a poctivý v jednání a ve vztazích se svými bližními. Jako přítel a soused byl vždy laskavý a zdvořilý a jako manžel a otec byl věrný a milující. A co lepšího lze říci o kterémkoli muži?“
Pamela Smith Hillová