Nejlepším způsobem, jak ocenit, kde se dnes nacházíte, je zjistit, jak daleko jste došli. LANY, indie-popová kapela z Los Angeles, má nyní venku své třetí album Mama’s boy a přichází v době, kdy se svět zdá být v nepořádku. Mnozí hledají podstatu, směr a oporu, na které by mohli stát. Umělci mnohokrát procházejí stejným dobýváním. Abyste se mohli dostat tam, kam směřujete, musíte někdy otočit čas a vzpomenout si, odkud jste přišli.
„Posledních pár let jsem byl posedlý myšlenkou, že jsem nejlepší nebo největší kapela, ale to je tak subjektivní,“ řekl EARMILKU frontman skupiny LANY Paul Jason Klein. „Ale víte co? Kdo je nejvylepšenější kapela? Jsme to my. Na sto procent.“ Se vztyčenou hlavou je zpěvák hrdý na úroveň růstu, kterou kapela prokázala za pouhé čtyři roky. „V téhle kapele není absolutně žádné ego. Myslím, že se máme rádi víc než kdy dřív. To nám umožňuje být k sobě neuvěřitelně kritičtí a upřímní.“
Album číslo tři je tady a LANY přinesli bezpochyby nejpoutavější desku své kariéry.
V minulosti jsem byl k této nadějné kapele kritický, protože svou kariéru začínala jedním homerunem za druhým na každém EP vydaném v letech 2014-2016 a následně vydala dvojici frustrujících rozchodových alb – frustrujících ne proto, že to byla rozchodová alba, ale proto, že jim chyběla konzistence v kvalitě, které dokázali být schopni. Debut LANY, který se jmenoval sám, měl možná několik albových zářezů, které byly znatelně výplňové. Při šestnácti skladbách chyběla celistvost. Jejich následné album, ačkoli mělo hrstku nádherných písní s několika odvážnými momenty po zvukové i textové stránce, postrádalo silné melodie a pravděpodobně vedlo jen špatným singlem. Přesto se LANY posunuli a zvítězili.
Odjeli turné po celém světě. Spolupracovali také s Julií Micheals a později se loni spojili s Lauvem s písní „Mean It“. Po posledním turné k druhému albu Malibu Nights se kapela vydala na dvoutýdenní výlet do města, kde původně vznikla, do Nashvillu. Tam začali psát a pracovat na své další desce.
Dobrou zprávou je, že tam, kde se alba jako jejich poslední minula účinkem, se toto trefilo přímo do černého. Soudržná atmosféra je kolem alba zabalená jako přebal knihy. Tradiční akustická kytara je teď použita víc než kdykoli předtím v projektu LANY a funguje to. Kluci se nezdržovali a do ústředního tématu svého projektu se ponořili plnou silou. Je cítit, že Paul, Jake a Les vzali všechny své největší přednosti, dostali se do místnosti s těmi správnými mozky a vytvořili auru, ve které má maminčin mazánek žít a zůstat.
Paul nám řekl, že album je do jisté míry o momentu uzavření kruhu, který nastane poté, co opustíte rodné město, abyste se vydali za svými sny, a jakmile si některé z těchto snů začnete plnit, vzpomenete si, jak důležitá a nedílná je pro vás vaše výchova. Vděčnost za Paulovu geografickou identitu je estetickým základem pro rozjezd alba.
Zobrazit tento příspěvek na Instagramu
Písničkářství Paula Kleina, které je pravděpodobně jeho nejsilnější zbraní, na čtrnáctiskladbové cestě ohromně září. V popředí jejich tvorby udržuje svou zranitelnost – tak jako to dělal vždycky. Na této desce se však LANY otevírají mnohem více než jen romantickému zlomenému srdci.
Na albu se spojili s countryovým zpěvákem, skladatelem Shanem Mcanallym, Sashou Sloanem a Kingem Henrym. Jeden z neotřelejších momentů sebereflexe a jasnozřivosti přichází v páté skladbě. V písni „i still talk to jesus“ je obsažen pojem milosti – nezasloužené milosti, která se nám dostává, když se „snažíme být lepší než včera“. Klein ventiluje všechno své špinavé prádlo, aby ho viděl celý svět. Nechává posluchače vstoupit do intimní zpovědi, v níž je sám se sebou upřímný. Klein vyrůstal v křesťanském prostředí a dlouho před skupinou LANY se jako teenager věnoval hudbě v kostele. S transparentností tak zpívá o všech věcech, které udělal a které mohou být považovány za „porušení pravidel“. Přesto se tato tak trochu vnější modlitba setkává se silným, mrazivým bridge podpořeným krásným osmičlenným sborem.
„The bridge is so powerful. Bylo to fakt úžasný, kámo, vidět, jak se ta píseň spojuje s lidmi,“ řekl Paul, když se zamyslel. „Ať už tomu věří, nebo ne, myslím, že poselstvím je, že jsme všichni zlomení. Buďte na sebe mírní a dopřejte si pocit milosti.“
Toto osobní číslo napsal společně se Sashou Sloan a Shanem Mcanallym. Paul přiznává, že před setkáním s Mcanallym nevěděl, kdo je. „Sasha mi řekla: ‚Hele, Shane s tebou chce opravdu psát a já půjdu s tebou. Prostě jsem opravdu nevěděl, kdo Shane je, a je dobře, že jsem to nevěděl,“ řekl Klein o Mcanallym. „Kdybych to věděl, byl bych trochu nervózní. Ale on je prostě ten nejpřízemnější chlapík na světě.“ Sasha Sloan, zpěvačka a skladatelka z Los Angeles, se také podílela na devíti dalších skladbách, takže na albu Mama’s Boy je jich 10/14, což možná přispívá k tomu, že je na albu patrná sounáležitost.
cítíme se jako ve snu!!! nikdy nevíme, jak bude hudba přijata, ale ohlasy jsou tak ohromně pozitivní. love y’all ? #askLANY https://t.co/FBEEPglBtu
– LANY (@thisisLANY) 6. října 2020
„Udělala jsem demo té písničky a pak jsem ji poslala Jakeovi a Lesovi a Jake mi zavolal a brečel mi do telefonu. Nikdy jsem Jakea neslyšel brečet. Takže jsem věděl, že ta písnička je pro nás důležitá,“ vzpomíná Klein. „Ale nevěděl jsem to, protože… je to opravdu zajímavé, člověče. Je to strašně vtipný. Lidé, kteří hlásají toleranci, jsou prostě tak interolantní vůči křesťanství. Jsou tolerantní ke každé jiné víře a ke každému morálnímu kompasu a systému, ale mnohdy jsou tak netolerantní ke všemu, čemu nevěří.“
První den dvoutýdenního pobytu začala kapela pracovat na jednom ze singlů z desky Mama’s boy, „if this is the last time“. Je to opravdový slzopudný song.
Jedná se o další osobní píseň všech LANY, ve které se zamýšlejí nad rodinou. Druhý singl alba je dopisem jejich blízkým v době, kdy všichni stárnou. Píseň se příliš nefixuje na smrtelnost, ale spíše na díkůvzdání. Píseň za písní na této desce kapela spojila vyskakující melodie spojené s upřímnými texty, které nemohou být jednodušeji řečeno.
The bounce back is real. Produkce je ostrá a kreativní. Řetězec melodické rozmanitosti, který dokázali vymyslet mezi celým tělesem, je další osvěžující realizací. Například i když refrén v písni „good guys“ může působit kýčovitě, vzpamatuje se z toho nejsvětlejší, odlehčující bridge alba ve stylu Coldplay. Chytlavý předzpěv „when you’re drunk“ je dalším pozoruhodným vrcholem, protože si snadno zazpíváte text: „you don’t want me like I want you.“
Klein uznává Coldplay i Johna Mayera jako obrovské hudební vlivy. „Podle mě jsem vyrostl na obdivování Johna Mayera a jeho písničkářství. Na Johnu Mayerovi jsem si všiml jedné věci – každé sólo – můžete si ho zazpívat. To je klíč k jeho úspěchu jako kytaristy. Navíc u Coldplay je to jejich zvuková stěna, kterou vymysleli, se vzletnou kytarovou linkou, která se tak nějak stává hlavním riffem. Celý život jsem strávil jejich studiem a tak nějak je spojit dohromady… Myslím, že je to opravdu slyšet.“
Chlapci z LANY jsou zvyklí pořádat elektrizující koncerty, kde se mohou fyzicky zapojit do kontaktu se svými fanoušky. Tento prvek vypuštění alba se bohužel změnil kvůli atmosféře ve světě v souvislosti s rozšířenou pandemií COVID-19 a bezpečnostními opatřeními. Kapela se však rozhodla jít s dobou a stále hledat způsoby, jak se „dotknout“ svých fanoušků. Kapela je velmi aktivní ve vydávání nového merchandise, zinu k albu a vizuálů k písním. Paul se rozpovídal o připravované spolupráci se společností Levi’s.
„Pracuji na truckerské bundě LANY Levi’s, která je džínová a má přes zadní rameno vyšité ‚LANY‘,“ řekl Klein. „Právě teď navrhuji spoustu nášivek.“
Album Mama’s Boy překonává to, co kapela dokázala dát dohromady, co se týče celovečerních děl. Je to opravdu důkaz pokory a píle. Pokusy a omyly kapela dosáhla svého potenciálu a optimisticky věřím, že se ještě nedotkla svého maxima. Prozatím to ukončím tím, jak mi to formuloval Paul. LANY jsou „nejvylepšenější kapela na světě. Tečka.“
mama’s boy je nyní k dostání u Polydor Records.
Spojte se s LANY: Spotify | Twitter | Youtube | Instagram | Web | Store