Diskuse
Kumulativní riziko zlomeniny ve věku 0-16 let je 27 % u dívek a 42 % u chlapců10. Distální konec předloktí je jedním z nejčastěji zlomených míst dětského těla10. Naštěstí je všeobecně známo, že většina zlomenin distálního radia u dětí, které jsou správně redukovány a ošetřeny, se zhojí bez klinických následků. Přestože se jedná o velmi časté poranění, nebyla dosud provedena žádná radiografická studie anatomie distálního radia v korelaci s věkem dítěte. Tři hodnoty, které se běžně používají k určení potřeby operace i kvality korekce u dospělých, jsou volární sklon, radiální sklon a radiální výška. Průměrné hodnoty těchto tří měření jsou známy pro dospělé, ale ne pro dětskou populaci.
Naše studie určila normální hodnoty volárního sklonu, radiálního sklonu a radiální výšky u dětí v různých věkových skupinách. Ukázalo se, že všechny tyto hodnoty se významně zvyšují s rostoucím věkem a vykazují korelaci s chronologickým i skeletálním věkem dětí. Nejvyšší korelace byla pozorována mezi radiální epifyzární výškou a věkem. Zjistili jsme, že radiografická anatomie distálního radia u dětí je jiná než u dospělého skeletu a mění se s věkem.
Naše studie má svá omezení. Naše výsledky mohla ovlivnit chyba měření a případné neznámé metabolické kostní onemocnění nebo plně remodelované předchozí zlomeniny u některých dětí. Také je třeba si uvědomit, že periartikulární kostní anatomie u dětí je vzhledem k významné chrupavčité epifyzární složce velmi odlišná od anatomie dospělých. Naše studie se zaměřila pouze na osifikovanou anatomii viditelnou na prostých rentgenových snímcích. Zobrazení magnetickou rezonancí by výrazně zlepšilo vizualizaci této chrupavčité složky, ale stává se nepraktickým při snaze získat velký objem pacientů zahrnutých do studie, protože provedení MR vyšetření všech poranění zápěstí je finančně neúnosné. Uvědomujeme si také, že poskytnuté obecné statistiky o etnické příslušnosti nemusí vypovídat o těch pacientech, kteří se dostaví na pohotovost se stížnostmi na bolest zápěstí, a že tato informace by změnila antropometrické údaje. Nakonec podotýkáme, že je všeobecně uznávaným faktem, že dívky dosahují kosterní zralosti dříve než chlapci, obvykle ve 14 letech u dívek a v 16 letech u chlapců. Existují však věková rozmezí pro jednotlivé fáze vývoje kostry. Například Gruelich a Pyle ve svém rozsáhlém atlase o kostním věku ruky uvádějí věkové rozmezí pro „ranou a střední pubertu“ u dívek 7-13 let a u chlapců 9-14 let. To sice ilustruje, že obecně se u žen vyvíjí kosterní anatomie v mladším věku než u mužů, ale také to dokládá, že se jedná o široké věkové rozmezí. V naší studii došlo u chlapců i dívek k nárůstu studovaných indexů ve stejném věkovém rozmezí 11-13 let. To může být způsobeno tím, že jsme zvolili užší věkové rozmezí, nebo to také může naznačovat, že v tomto věkovém rozmezí by měla být studována větší populace pacientů, abychom zjistili, zda tento ekvivalentní nárůst indexů platí.
Tvar epifýzy a/nebo vzor fysiální linie, stejně jako poměr radiální výšky, tj, výška epifýzy ve vztahu k celkové délce radia, nebyl ve studii hodnocen, ačkoli by to byly zajímavé hodnoty, které by bylo vhodné dále sledovat v rámci následných studií.
Dalším omezením studie je nedostatek údajů o etnické příslušnosti subjektů. Studie byla provedena ve velké fakultní nemocnici v Kentucky. Ačkoli etnická příslušnost jednotlivých pacientů nebyla pro tuto studii zaznamenána, výsledky sčítání lidu z roku 2010 ukazují, že ve státě Kentucky, konkrétně pro okres Fayette (kde byla studie provedena), se populace skládá ze 75,7 % bělochů, 14,5 % Afroameričanů, 6,9 % Hispánců/ Latinoameričanů, 3,2 % Asiatů a 0,3 % amerických indiánů a původních obyvatel Aljašky11. Na základě této populace očekáváme, že výsledky naší studie budou většinou reprezentovat normální hodnoty u bělochů.
Shrnem jsme určili normální hodnoty anatomie distálního radia u dětí na základě věku a ukázali jsme, jak se mění s růstem.
.