Srovnávají se čtyři různé postupy odhadu pro modely populační struktury. Ukazuje se, že parametry modelů jsou ekvivalentní a ve většině případů je lze snadno vyjádřit pomocí parametrů, které Wright nazývá „F-statistika“. Odhadli jsme parametry každého z těchto modelů na základě údajů o devíti párech kodominantních alel ve 47 janomamských vesnicích a zjistili jsme, že všechny různé odhady pro daný parametr dávají víceméně ekvivalentní výsledky.
F-statistiky jsou často ztotožňovány s koeficienty inbreedingu, které jsou definovány jako pravděpodobnost identity při původu z alel považovaných za jedinečné v nějaké zakládající populaci. Na základě počítačové simulace a obecných historických úvah jsme však vedeni k závěru, že všechny odhady z genotypových frekvencí značně podhodnocují koeficient inbreedingu pro alely v zakladatelské populaci amerických indiánů na západní polokouli. Domníváme se, že ve vysoce rozdělených kmenových populacích, které převládaly až do nedávného příchodu civilizace, byla pravděpodobnost identity podle původu pro homologické alely zhruba 0,5. Uvažujeme o některých důsledcích práce s obvyklými, mnohem nižšími odhady – 0,005 až 0,01 – pokud v časovém měřítku lidské evoluce představují pouze velmi nedávný odklon od intenzity příbuzenského křížení, která převládala před civilizací.