Chiropraxe, jedna z několika populárních tzv. doplňkových a alternativních medicín(1), by se nikdy neměla aplikovat na děti. Jednoduše není založena na věrohodných vědeckých důkazech.
Jeden lékař naplněný mesiášským zápalem založil ve druhé polovině devatenáctého století chiropraktický obor.
DD Palmer napsal: „Musíme mít náboženskou hlavu, někoho, kdo je zakladatelem, jako byl Kristus, Mohamed, Jo. Smith (zakladatel hnutí Církev svatých posledních dnů), paní Eddyová (zakladatelka církve Christian Science), Martin Luther (který nezaložil žádné náboženství) a další, kteří založili náboženství. Já jsem hlava pramene. Jsem zakladatelem chiropraxe v její vědě, v jejím umění, v její filozofii a v její náboženské fázi.“ (2)
Chiropraxe tvrdí, že většina, ne-li všechny nemoci, jsou způsobeny nějakým druhem nesprávného nastavení obratlů páteře. Navrhované základní „subluxace“ lze napravit speciální manipulací pomocí „tahů s vysokou rychlostí a nízkou amplitudou“, které obnovují tok tajemné „univerzální inteligence“. Tento názor stále zastává značná část ortodoxních chiropraktiků.
Skutečnost je taková, že takové chiropraktické „subluxace“ páteře prostě neexistují a že manipulace s páteří nemají žádný vliv na obecná onemocnění nesouvisející s páteří.
Stanovisko RMIT k „vertebrálnímu subluxačnímu komplexu (VSC)“, které je popsáno jako “ větší než zjednodušený biomechanický koncept“, ponechává problematiku zmatenou.
Funkce nervů, které opouštějí míchu a pohybují svaly, a těch, které přicházejí do míchy a nesou senzorické informace pro kůži, klouby a svaly, je dobře známa.
Medicínské vědy stále více objevují příčiny chorobných procesů, které postihují senzorické a motorické nervy s následným ochrnutím, bolestí, abnormálními nebo chybějícími vjemy.
Proč tedy stále tolik lidí chodí k chiropraktikům? Ne všechny bolesti spojené se svaly, vazy a kostmi mají jasné příčiny a lékaři často nejsou schopni pacientům pomoci.
Lidé s nepříjemnými a často silně omezujícími bolestmi zad jsou přitahováni ke každému lékaři, který tvrdí, že dokáže jejich potíže zmírnit, včetně chiropraktiků, osteopatů a dalších alternativních lékařů. Většina lidí navštěvuje chiropraktiky kvůli bolestem dolní části zad (3).
Fyzioterapie je jediná praxe založená na fyzikálních metodách, která je dobře integrovaná a v souladu s moderní vědeckou medicínou. Zlepšení příznaků bolesti zad u některých pacientů podstupujících manipulace, jako je chiropraxe a osteopatie (4), je zřejmě způsobeno „placebo efektem“.
„Placebo efekt“ je stále více studován lékařskými výzkumníky a ukazuje, jak mohou psychologická očekávání ovlivnit organismus zlepšením některých stavů, i když existuje také „nocebo efekt“, který může stavy zhoršit.(5)
Je proto překvapivé, že webová stránka Better Health Channel State of Victoria, se svolením viktoriánského ministra zdravotnictví a vytvořená po konzultaci se školou zdravotnických věd RMIT University a jí schválená, stále tvrdí, že chiropraxe je schopna pomoci při řadě poruch, včetně astmatu, zranění zad, bolestí hlavy, bolestí dolní části zad, migrény, menstruačních bolestí, problémů s držením těla, ischiasu, vyhřezlé ploténky a hučení v uších.
Neexistují prostě žádné důkazy založené na řádných klinických studiích, že by manipulace s páteří dokázala zmírnit dětské potíže, jako je porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), noční enuréza, kojenecká kolika, astma nebo posílení imunitního systému. (6) Naopak existuje rozsáhlá dokumentace závažných nežádoucích účinků způsobených chiropraktickými manipulacemi páteře. (7, 8)
Přes to všechno některé chiropraktické organizace, například Americká chiropraktická asociace, podporují chiropraktickou péči o kojence a děti na základě teorie, že „špatné držení těla a fyzická zranění, včetně porodního traumatu, mohou být běžnými primárními příčinami onemocnění u dětí a mohou mít přímý a významný vliv nejen na mechaniku páteře, ale i na další tělesné funkce“.
V Austrálii stále mnoho chiropraktiků tvrdí, že jsou schopni úspěšně zasahovat u složitých onemocnění u dětí, jako jsou mimo jiné ADHD, autismus a další poruchy chování, pomočování, astma, imunitní onemocnění a kojenecké koliky.
Řada dopisů odborníků z různých oborů, které doprovázely podání paní Loretty Marronové, dlouholeté bojovnice proti pseudovědám ve zdravotnictví, adresované ministru zdravotnictví, vyzvala k uzavření chiropraktické kliniky zaměřené na děti, kterou provozuje RMIT.
RMIT poněkud mlží o tom, co vlastně nabízí pro zdraví dětí, a tvrdí, že jejich cílem není léčit „stavy“.
Naopak tvrdí, že se zabývají „biomechanickou situací jednotlivce a provádějí vhodné šetrné úpravy“.
Tím se podle nich může zlepšit situace v jiných částech pacientova zdraví, ale RMIT se nehlásí k přímé příčině. Popírají, že by měli nákupní seznam stavů, které léčí, kromě bolestí dolní části zad, krku a hlavy.
Chiropraktici, kteří provádějí manipulace s páteří u dětí při stavech, o nichž by měli vědět, že je nelze vyléčit manipulací s páteří, buď věří nesmyslným principům chiropraktiky – a to by se rovnalo pouhému sebeklamu -, nebo klamou rodiče dětí. Podle jejich vlastního přiznání „chiropraxe je profese, nikoli terapie“ (9).
Existence specializované chiropraktické kliniky pro děti v Austrálii by měla vyvolat vážné obavy z možného škodlivého účinku pochybných praktik (10, 11).
Důvěra pacientů ve své zdravotníky by měla být založena na postupech založených na důkazech, transparentnosti a zdravých vědeckých principech, nikoli na pověrách.
1) Shorofi S A a Arbon P (2010). Doplňková a alternativní medicína (CAM) u hospitalizovaných pacientů: A Australian study (Australská studie). Complementary Therapies in Clinical Practice 16: 86-91
2) D.D. Palmer’s Religion of Chiropractic – D.D. Palmer letter, May 4, 1911
3) Lawrence DJ, Meeker WC (2007). Chiropraxe a využívání CAM: deskriptivní přehled. chiropr osteopat 15: 2. doi:10.1186/1746-1340-15-2 (http://chiroandosteo.com/content/15/1/2).
4) Ernst E, Canter PH (2006). „Systematický přehled systematických přehledů spinální manipulace“. J R Soc Med 99 (4): 192-196. (http://www.jrsm.org/cgi/content/full/99/4/192)
5) Benedetti F (2009). Placebo effects; understanding the mechanisms in health and disease (Placebo účinky; pochopení mechanismů ve zdraví a nemoci). Oxford University Press.
6) Glazener CMA, Evans JHC, Cheuk DKL (2009). Complementary and miscellaneous interventions fornocturnal enuresis in children (Přehled). The Cochrane Library, vydání 1. Wiley Publishers
7) E Ernst (2010). Úmrtí po chiropraxi: přehled publikovaných případů. Int J Clinical Practice64 (8): 1162-1165. (http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1742-1241.2010.02352.x/abstract)
8) Singh S a Ernst E (2009). Trik nebo léčba? Alternativní medicína na zkoušku. Gorgi Books.
9) Vallone S A, Miller J, Larsdotter A a Barham-Floreani J (2010). Chiropraktický přístup k léčbě dětí. Chiropractic & Osteopathy, 18:16,http://www.chiroandosteo.com/content/18/1/16
10) Martyr, P. (2002). Ráj šarlatánů; alternativní historie medicíny v Austrálii. Macleay Press.
11) Edwards, H. (1997). Skeptický průvodce novým věkem. Vydal Australian Skeptics Inc.
.