V dnešním světě, který je stále více nasycen médii, může být pro poskytovatele a rodiče náročné sledovat aktuální doporučení týkající se zdravého používání médií dětmi. Rodiče často vyjadřují obavy ohledně toho, kolik času stráveného u obrazovky je příliš mnoho, jak rozlišit „dobrá“ a „špatná“ média a zda nadměrné používání médií může přispívat k psychickým symptomům. Na tyto otázky může být obtížné odpovědět, protože doporučení se liší podle vývojového stadia, organizace a dokonce i podle typu médií. Navíc neexistuje jediný soubor doporučení, který by byl vhodný pro každou rodinu. Tento stručný článek poskytne přehled výzkumu o používání médií a zdravotních důsledcích u dětí, po němž budou následovat současná doporučení a intervence určené ke snížení času stráveného u obrazovky, pokud je to vhodné. Média jsou zde definována jako jakákoli interakce s obrazovkou, včetně sledování televize/obsahu, internetu, sociálních médií a používání aplikací, hraní her atd. na jakékoli platformě (telefony, tablety, počítače, televize atd.).
Kolik času tráví děti u obrazovek?
Ačkoli se odhady využívání médií liší, děti do dvou let tráví u obrazovek přibližně jednu hodinu denně, zatímco děti ve věku od dvou do osmi let průměrně dvě hodiny denně (V. J. Rideout, 2013). Děti mezi osmi a dvanácti lety tráví u médií na obrazovce přibližně čtyři až šest hodin denně. Dospívající starší 12 let stráví u obrazovek v průměru sedm až devět hodin denně (Media, 2011; V. Rideout, 2016). Velkou výzvou je určit, zda média, kterým jsou malé děti vystaveny, mají potenciál obohatit učení, nebo odvést pozornost od činností, které by měly větší rozvojovou hodnotu. Nejrozšířenější platformou mezi mladšími dětmi zůstává televize. Kvalitní pořady, které děti zaujmou, mohou sloužit jako nástroje učení, zejména pokud se rodiče na pořadu podílejí a diskutují s nimi (Santomero, 2018). Otázka kvality médií je obzvláště důležitá v citlivých obdobích vývoje mozku.
Vyvíjející se mozek a čas strávený u obrazovky
Příliš časté používání médií u dětí je spojeno s řadou nežádoucích zdravotních důsledků, jako je zkrácený spánek (Hale & Guan, 2015), zvýšená obezita a opoždění jazykových a sociálních emocí (AAP, 2016). Vliv používání médií na vývoj mozku a zdravotní výsledky však v současné době není zcela objasněn. Rané dětství je obdobím rychlého vývoje mozku; strukturálních spojení přibývá, protože mozkové sítě se stávají více segregovanými a specializovanými (Mills et al., 2016). Tento vývoj souvisí s celou řadou kognitivních vývojů a je spojen se seberegulačními procesy. Existují obavy, že nadměrné používání médií může přispívat k problémům s pozorností, nicméně důkazy se různí. Používání chytrých telefonů a multitasking médií (používání více forem najednou), bylo spojeno s horší krátkodobou kontrolou pozornosti, ale dlouhodobé důsledky nejsou známy (Wilmer, Sherman & Chein, 2017). Intenzivní používání chytrých telefonů bylo spojeno s preferencí menších, okamžitých odměn (Hadar, Eliraz, Lazarovits, Alyagon & Zangen, 2015). Zpětná vazba ze sociálních médií byla spojena s aktivací v oblastech mozku souvisejících s odměnou (Wilmer et al., 2017) a bylo prokázáno, že slabě koreluje s negativními ukazateli psychické pohody (Huang, 2017). Zjištění jsou však často smíšená nebo protichůdná, což pravděpodobně souvisí s nedostatečnou specifičností sebeposuzovacích opatření a korelačních návrhů. U malých dětí je nejlepším způsobem výuky kognitivních dovedností vyššího řádu (včetně kontroly pozornosti a emocí) interakce mezi rodiči a dětmi, nestrukturovaná a sociální hra (AAP, 2016). Je třeba se vyhnout tomu, aby batolata používala nebo sledovala média sama. U starších dětí je třeba provést další výzkum, abychom pochopili, jak konkrétní období vývoje mozku souvisí s používáním médií.
Doporučení
Americká pediatrická akademie (AAP) vydala soubor doporučení pro používání médií na základě vývojového stadia dítěte, která jsou zdůrazněna níže.
- Věk 2 roky a méně: vyhněte se používání médií (s výjimkou videochatu).
- Předškoláci:
- Starší školáci/dospívající:
- Všechny věkové kategorie: Nedovolte, aby média vytlačila jiné důležité aktivity, jako je kvalitní spánek, pravidelné cvičení, rodinné jídlo, „odpojený“ čas: Buďte mediálním mentorem. Společně s dětmi se dívejte na média.
Přestože je zásadní umírnit používání médií u dětí a zajistit bezpečné postupy, je také důležité zvážit konkrétní hodnoty rodiny a možnosti realizace těchto doporučení. Užitečným začátkem jsou digitální pokyny APA. Rodiče malých dětí fungují jako strážci používání médií v raném věku – a používání médií rodiči silně souvisí s používáním médií dětmi (Jago et al., 2012). Digitální monitoring (sledování/kontrola používání) je jedním z navrhovaných postupů, který může být nezbytný v případě obav o bezpečnost, ale u některých rodičů by mohl překročit hranice soukromí. Výzkum rodičovského zprostředkování naznačuje, že některé formy, například společné sledování, mohou být prospěšné (další informace viz (Coyne et al., 2017)). Důležité je, že děti, jejichž rodiče se snaží omezit vystavení médiím (např. neumístí televizi do dětského pokoje), ve skutečnosti tráví méně času používáním médií. Na základě současných dostupných informací by doporučení týkající se používání médií měla podporovat seberegulaci, například:
- Rodiče modelují zdravé používání médií – včetně omezení přerušování telefonování.
- Navržení plánu s dětmi, který zahrnuje čas bez médií a omezuje expozici jednu až dvě hodiny před spaním.
- Současné sledování médií a diskuse o nich, pokud je to možné, s cílem zlepšit učení.
Cílem je informovat a povzbuzovat, nikoliv rodiče hanět nebo jim dávat vinu. Při interaktivním a umírněném používání mohou média zlepšit učení a posílit rodinné vazby. Klíčem k úspěchu je najít a udržovat zdravý vztah k médiím (a nechat tak prostor pro nedokonalost a přizpůsobení). Pro snížení nebo zkvalitnění používání médií mohou být užitečné následující zdroje:
- Diskutujte s dětmi o zdravém používání médií a modelujte je. Common Sense Media poskytuje sady nástrojů pro rodiče.
- AAP navrhuje, aby si rodiny vytvořily rodinný plán používání médií na míru.
- Pomocnou knihou pro identifikaci kvalitních programů se zaměřením na sociálně-emoční učení je Preschool Clues od Angely Santomero, tvůrkyně seriálu Daniel Tiger’s Neighborhood.
- Existuje řada aplikací pro sledování a omezování používání obrazovky a další intervence pro snížení času stráveného u obrazovky, viz článek APA „Léčba nesprávného používání digitálních zařízení“. Dále se doporučuje, aby rodiče vyhledali poradenství pediatra nebo psychologa, který jim poradí.
AAP. (2016). Média a mladá mysl. Pediatrie. http://doi.org/10.1542/peds.2016-2591.
Coyne, S.M., Radesky, J., Collier, K.M., Gentile, D.A., Linder, J.R., Nathanson, A.I., … Rogers, J. (2017). Rodičovství a digitální média. Pediatrics. http://doi.org/10.1542/peds.2016-1758N.
Crone, E. A., & Konijn, E. A. (2018). Media use and brain development during adolescence (Používání médií a vývoj mozku v období dospívání). Nature Communications. http://doi.org/10.1038/s41467-018-03126-x.
Hadar, A.A., Eliraz, D., Lazarovits, A., Alyagon, U., & Zangen, A. (2015). Využití longitudinální expozice k příčinnému propojení používání chytrých telefonů se změnami chování, poznávání a pravé prefrontální neuronální aktivity. Stimulace mozku. http://doi.org/10.1016/j.brs.2015.01.032.
Hale, L., & Guan, S. (2015). Screen time and sleep among school-aged children and adolescents [Čas strávený u obrazovky a spánek u dětí a dospívajících školního věku]: Systematický přehled literatury. Sleep Medicine Reviews. http://doi.org/10.1016/j.smrv.2014.07.007.
Huang, C. (2017). Time Spent on Social Network Sites and Psychological Well-Being [Čas strávený na stránkách sociálních sítí a psychická pohoda]: A Meta-Analysis. Kyberpsychologie, chování a sociální sítě. http://doi.org/10.1089/cyber.2016.0758.
Jago, R., Stamatakis, E., Gama, A., Carvalhal, I.M., Nogueira, H., Rosado, V., & Padez, C. (2012). Doba sledování obrazovky rodiči a dětmi a domácí mediální prostředí. American Journal of Preventive Medicine. http://doi.org/10.1016/j.amepre.2012.04.012.
Media, C.S. (2011). Zero to eight (Od nuly do osmi): Children’s media use in America (Využívání médií dětmi v Americe). Common Sense Media.
Mills, K.L., Goddings, A.L., Herting, M.M., Meuwese, R., Blakemore, S.J., Crone, E.A., … Tamnes, C.K. (2016). Strukturální vývoj mozku mezi dětstvím a dospělostí: Konvergence ve čtyřech longitudinálních vzorcích. NeuroImage. http://doi.org/10.1016/j.neuroimage.2016.07.044.
Rideout, V. (2016). Měření času stráveného s médii: The Common Sense census of media use by US 8- to 18-year-olds (Sčítání užívání médií dětmi ve věku 8-18 let v USA). Journal of Children and Media (Časopis pro děti a média). http://doi.org/10.1080/17482798.2016.1129808.
Rideout, V.J. (2013). Zero to eight (Od nuly do osmi): Children’s media use in America 2013 (Využívání médií dětmi v Americe v roce 2013). Získáno.
Santomero, A. (2018). Předškolní záchytné body. New York: Touchstone.
Wilmer, H.H., Sherman, L.E., & Chein, J.M. (2017). Smartphony a poznávání: A review of research exploring the links between mobile technology habits and cognitive functioning. Frontiers in Psychology. http://doi.org/10.3389/fpsyg.2017.00605.
O autorovi
Elizabeth Hawkey, MA, je v současné době doktorandkou v oboru klinické psychologie na Washingtonově univerzitě v Saint Louis. Její výzkum se zabývá tím, jak exekutivní funkce v raném dětství souvisí s vývojem uspořádání mozkové sítě a projevy neurovývojových poruch, jako je ADHD. Její současná klinická praxe na dětské psychiatrii na Washington University School of Medicine jí umožnila poskytovat sociálně-emoční intervence pro malé děti.
.