Když byl den, zavolal k sobě své učedníky: A z nich vyvolil dvanáct, které také nazval apoštoly…
– Okolnost, která je schopna vzbudit náš údiv: že ten, který byl sám dokonalý a který přišel na svět, aby zavedl náboženství čistoty a svatosti, si vybral za jednoho ze svých stálých průvodců člověka; který byl bezcharakterní a nenapravitelný. Omyl z Kristovy strany byl nemožný (Jan 2,25).
1. Jidášovo svědectví ve prospěch Ježíšovy čistoty činí důkaz úplným. Jidáš se po spáchání svého zločinu ocitl v situaci, kdy každá chyba, každé obvinění, každá vada, kterou by mohl proti svému Mistrovi vznést, by měla tendenci ho zlehčovat, ne-li ospravedlňovat.
2. Jidáš svědčí všem věkům o tom, že vůdčí vášně mohou být tak špatné a návyky tak zakořeněné, že sebelepší možnosti polepšení nemohou přinést žádný užitek.
3. Výběr Jidáše poskytl vynikající příležitost naučit křesťany další důležité pravdě: že pokud budou prostředky k výchově a zdokonalení, které použil Ježíš Kristus, zanedbány nebo zvráceny, nebudou jim poskytnuty žádné jiné prostředky.
(J. Thomson, D. D.)
KJV: Když byl den, povolal k sobě své učedníky a z nich vyvolil dvanáct, které také nazval apoštoly;
WEB: A když byl den, svolal své učedníky a z nich vybral dvanáct, které také nazval apoštoly:
.