Proč jsou někteří lidé tak sobečtí?

Proč jsou někteří lidé tak sobečtí? Je sobectví ctnost, nebo neřest? Je to dobro, nebo zlo?

Pokud máte rozporuplné názory na sobectví, pak nejste sami. Sobectví zmátlo filozofy a sociology – mnozí z nich donekonečna diskutovali o tom, zda je sobectví dobré, či nikoli.

Hlavním důvodem, proč sobectví mnohé zmátlo, je dualistická povaha lidské mysli, tj. sklon myslet pouze v pojmech protikladů. Dobré a špatné, ctnost a neřest, nahoře a dole, daleko a blízko, velké a malé atd. Sobectví, stejně jako mnoho jiných pojmů, je příliš široké na to, aby se dalo vměstnat do dvou extrémů.

V tomto příspěvku se budeme zabývat rysem sobectví, psychologickými důvody, které mohou člověka motivovat k sobectví, a způsoby, jak se sobeckým člověkem jednat.

Koho můžeme označit za sobce?“

Sobecký člověk je ten, kdo dává na první místo své vlastní potřeby. Stará se především o sebe a vyhledává pouze takové činnosti, které naplňují jeho vlastní touhy a přání. Je na tom něco špatného? Myslím, že ne.

Vycházíme-li z této definice, jsme tak či onak sobci všichni. Všichni chceme dělat věci, které jsou v konečném důsledku pro naše vlastní dobro a blaho. Tento typ sobectví je dobrý a žádoucí.

Zatím je to dobré. Problém nastává, když děláme věci pro sebe a zároveň ignorujeme potřeby lidí kolem sebe nebo když své potřeby naplňujeme na úkor druhých. Když ztěžujete život druhým, abyste naplnili své vlastní cíle, pak je takový druh sobectví tím sobectvím, kterému byste se rádi vyhnuli.

Jsme sobci i altruisté

Díky našemu dualistickému myšlení máme tendenci považovat lidi buď za sobce, nebo za altruisty. Pravda je taková – všichni jsme sobci i altruisté. Oba tyto pudy existují v naší psychice.

Sobeckost umožnila našim předkům shromažďovat zdroje pro sebe a přežít. Protože se lidé vyvinuli v kmenech, přispíval altruistický člen kmene k blahobytu celého kmene i altruistického jedince.

Ačkoli je sklon k sobectví vrozený, v tomto příspěvku se podíváme na některé bližší příčiny sobectví.

Co dělá člověka sobcem?

Člověka, který si drží své zdroje a nedává je potřebným, můžeme považovat za sobce. O tomto typu sobectví běžně mluvíme, když říkáme, že je někdo sobecký.

Když říkáme, že je někdo sobecký, obvykle tím myslíme, že se o své zdroje (peníze, čas atd.) nedělí. A teď, proč se člověk nechce podělit o své zdroje, i když to může být v dané situaci to nejlepší, co může udělat?

Největším důvodem je to, že sobečtí lidé mají tendenci si myslet, že nemají dost, i když mají. Sobecký člověk tedy bude pravděpodobně také lakomý. Tato nejistota, že nemá dost, motivuje člověka k tomu, aby si své zdroje držel a nedělil se o ně.

Sobeckost a ztráta kontroly

Dalším důvodem, proč jsou lidé sobečtí, je strach ze ztráty kontroly. Pokud má někdo mnoho potřeb a cílů, přeceňuje své zdroje, protože si myslí, že mu tyto zdroje pomohou dosáhnout jeho cílů. Pokud o tyto zdroje přijdou, přijdou o své cíle, a pokud přijdou o své cíle, mají pocit, že ztratili kontrolu nad svým životem.

Například student, který nesdílí své studijní poznámky s ostatními, je obvykle ten, kdo má vysoké studijní cíle. Sdílení poznámek by pro něj mohlo znamenat ztrátu důležitého zdroje, který by mu mohl pomoci dosáhnout jeho cíle. A neschopnost dosáhnout svých cílů je receptem na pocit ztráty kontroly nad svým životem.

V jiných případech může způsob, jakým byl člověk vychován, také způsobit, že se chová sobecky. Jedináček nebo dítě, kterému rodiče splnili každý požadavek (rozmazlené dítě), se naučí brát si co nejvíce a vracet jen velmi málo.

Takové děti se naučí starat se pouze o své potřeby s malou mírou empatie a ohleduplnosti k ostatním. Jako děti jsme byli do jisté míry takoví všichni, ale postupně jsme se začali učit, že i ostatní lidé mají emoce, a tak jsme si vypěstovali empatii.

Někteří lidé se empatii nikdy nenaučí, a proto zůstávají sobci stejně jako v dětství.

Jednání se sobcem

Nejdůležitější při jednání se sobcem je zjistit důvod jeho sobectví a pak pracovat na jeho odstranění. Všechny ostatní metody a snahy o jednání se sobeckým člověkem budou marné.

Položte si otázky typu: Proč se chová sobecky? Proč se cítí tak nejistě? Kladete na ně nereálné požadavky? Jsou skutečně schopni splnit vaše požadavky?

Často někoho rychle označíme za „sobce“, místo abychom si přiznali, že se nám ho nepodařilo přesvědčit nebo že naše požadavky jsou nepřiměřené.

Ale co když se opravdu chovají sobecky a vy je jen falešně neoznačujete?“

V tom případě jim pomozte zbavit se nejistoty. Ukažte jim, že tím, že vám dají to, co chcete, o nic nepřijdou.

Nebo ještě lépe, ukažte jim, jaký prospěch mohou mít z toho, že vám pomohou, v případě, že existuje možnost oboustranně výhodné situace.

.