Zákazy masturbace jsou oblíbené mezi organizacemi, které se snaží posílit loajalitu skupiny
V posledních dnech se o Proud Boys – krajně pravicovém mužském klubu, který oslavuje „západní šovinismus“ – píše všude. Poté, co se několik členů zapojilo do násilné potyčky před newyorským Metropolitním republikánským klubem, se v různých článcích rozebíraly četné názory této organizace, včetně nadšené podpory násilí, uzavřených hranic a patriarchátu. Méně se však hovoří o něčem, proti čemu Proud Boys důrazně vystupují:
Jak se stalo, že Proud Boys tolik investovali do vyhýbání se masturbaci? Příběh #NoWanks je překvapivý a začíná u černošského liberálního komika a svépomocného guru jménem Dante Nero, který na tuto myšlenku navedl zakladatele Proud Boys Gavina McInnese. Pro Nera bylo vzdání se masturbace způsobem, jak nastartovat svůj seznamovací život:
A skutečně, jádro tohoto pocitu stále přetrvává: Na webových stránkách Proud Boys se vysvětluje, že #NoWanks „zvedá mladé muže z gauče a nutí je mluvit se ženami a ženaté muže odvádí od počítačů a vrací je do postele s jejich drahou polovičkou“. (Když jsme byli požádáni o komentář k tomuto článku prostřednictvím jejich facebookové stránky, zástupce Proud Boys odpověděl: „S ‚novináři‘ se nebavíme“ a pohrozil právními kroky, pokud nás tento článek „nazve něčím zlotřilým víc než pánským klubem“.) Zdá se však, že v #NoWanks je něco víc než jen snaha povzbudit Proud Boys ke zdravějším vztahům – a je to něco, co spojuje Proud Boys s dlouhou tradicí organizací, které se snaží zajistit loajalitu svých členů tím, že dohlížejí na jejich sexuální chování.
„Jestli někdo s tetováním PB začne mluvit o svých zasraných mokrých snech, nakopu mu prdel.“
V jistém smyslu lze požadavek #NoWanks – který nastupuje, když Proud Boy postoupí na druhý stupeň Proud Boydom – považovat za rituál stmelování skupiny, za způsob, jak spojit členy organizace prostřednictvím vzájemného tabu. Stejně jako Židy spojuje společné odmítání měkkýšů a vepřového masa a mormony kolektivní odmítání požívání látek měnících vědomí, Proud Boys spojuje hromadné odmítání masturbace a porna. (I když ne příliš propojení – když komentátor na redditové nástěnce Proud Boys napsal o mokrých snech, které zažil po několika týdnech své zkušenosti s #NoWanks, setkal se spíše s odporem než s kamarádstvím, přičemž jedna z hlavních reakcí prohlásila: „Nechci o tom slyšet, nikdy. Jestli někdo s tetováním PB začne mluvit o svých zasraných mokrých snech, nakopu mu prdel.“)
A Proud Boys nejsou zdaleka jedinou organizací, která své členy sjednocuje odmítáním nějakých sexuálních praktik. Ačkoli organizace staví své odmítání masturbace do pozice způsobu, jak se postavit proti dekadenci moderní liberální kultury, která je živena aplikacemi na seznamování a internetovým pornem, podezřívavost vůči sebeuspokojování je sotva moderním fenoménem. Katolická církev – která je sama o sobě základním kamenem západní civilizace, kterou Hrdí chlapci tak zbožňují – již dlouho považuje sebelásku za hřích a různé náboženské osobnosti a morální vůdci v průběhu dějin tuto praktiku odsuzovali.
Je snadné pochopit, proč jsou zákazy masturbace oblíbené mezi organizacemi, které se snaží posílit skupinovou loajalitu. Masturbace je na základní úrovni radikálním projevem individuality. Provozování masturbace neslouží žádnému jinému účelu než poskytování potěšení sobě samému; podněcuje nás k tomu, abychom uvažovali o tom, co chceme, a ne o tom, co nám někdo nařizuje. Toto sebeukájení je často rámováno jako sobectví, které nám brání ve spojení s partnery, ale je to také způsob, jak si vytyčit svou individuální identitu, zcela oddělenou od větší skupiny – což je způsob myšlení, který sotva napomáhá poslušnosti autoritářskému vůdci nebo, v případě Proud Boys, nadšené a někdy násilné podpoře protrumpovské platformy.
„Muž může ejakulovat, pouze pokud se nachází v okruhu jednoho metru od ženy s jejím souhlasem.“
A protože masturbace je pro mnohé z nás tak častým a silným pudem, požadavek, aby se jí někdo vyhýbal jako podmínka členství v nějaké skupině, může zvráceně pomoci posílit význam této skupiny v životě člověka. Pokud pokaždé, když dostanete nutkání oddat se sebeuspokojování, jste nuceni myslet místo toho na organizaci, která vám masturbaci zakázala, může vám tato skupina připadat ve vašem životě stále podstatnější – čistě z toho důvodu, že na ni nemůžete přestat myslet.
Ale možná ještě výmluvnější než samotný zákaz masturbace jsou okolnosti, za kterých je konzumace porna a masturbace příležitostně povolena. Podle doktríny #NoWanks mají Proud Boys povoleno sledovat porno a věnovat se masturbaci jednou za 30 dní, pokud je splněna jedna velmi specifická podmínka: „
Pokud porno a masturbaci vnímáte jen jako jakési podvědomé svědění, které je třeba občas podrbat, pak tento kompromis nabízí Proud Boys možnost, jak se oddat svým onanistickým choutkám a zároveň si zachovat vztah s partnerkou a vztah. Pokud však na druhou stranu vnímáte masturbaci jako způsob, jak si užít své tělo a věnovat čas vlastnímu sexuálnímu blahu a potěšení, pak tato rituální sestava nabývá zlověstnějšího rázu. Místo toho, aby si Proud Boys mohli udělat chvilku pro sebe a svou sexualitu, musí i tak soukromý a osobní zážitek, jako je masturbace, přetvořit v něco, na co dohlíží a co reguluje jiná osoba, co podléhá omezujícímu souboru pravidel.
A to by mohl být ten největší důvod, proč se #NoWanks stal zásadní součástí životního stylu Proud Boys. Jednotliví Proud Boys možná zjistí, že vzdání se masturbace zlepšuje jejich sexuální život, posiluje jejich vztahy a pomáhá jim plněji se soustředit na vytváření šťastných, tradičních rodin, které jsou jejich organizaci tak drahé. Hromadně se však po členech Proud Boys, kteří se hlásí k #NoWanks, žádá, aby se vzdali klíčového aspektu své individuality a vztahu k sobě samým, aby se vzdali potenciálního momentu sebepoznávání a spojení ve snaze o skupinovou soudržnost.