Dnes jsou žraloci velrybí největšími rybami v moři – dorůstají téměř do velikosti školního autobusu. Tito mohutní chrupavčití tvorové však nejsou největšími rybami, které kdy klouzaly oceánem. Jedním z uchazečů o tento titul je starověká kostnatá ryba Leedsichthys problematicus.
Přibližně před 165 miliony let se plně vzrostlá ryba L. problematicus táhla do délky až 55 stop a mohla vážit až 99 000 kg. Tito behemoti patří do třídy známé jako kostnaté ryby – krysy, jejichž kostra je tvořena spíše kostmi než chrupavkami.
Mnoho kostnatých ryb žije dodnes. Jak uvádí Colin Barras pro časopis Science, 95 % moderních ryb stále patří do této kategorie. Ale skutečně masivní kostnaté ryby jako L. problematicus všechny vymřely. Jejím nejtěžším moderním protějškem je slunéčko oceánské, které ve své největší velikosti váží skromných 5 000 kg.
Vědci si dlouho lámali hlavu nad tím, proč nejmohutnější zástupci této skupiny vymřeli – a někteří naznačovali, že odpověď spočívá v jejich metabolismu. Jak uvádí Barras, nová studie tuto hypotézu o metabolismu podrobuje zkoušce.
Jak vysvětlují autoři nové studie, publikované v časopise Palaeontology, dřívější analýzy kostnatých ryb a metabolismu nebraly v úvahu obří starověké ryby, včetně L. problematicus. „Pozoruhodné je, že fosilní důkazy byly zřídkakdy brány v úvahu, přestože někteří vyhynulí aktinopterygiové dosahovali velikostí srovnatelných s největšími žijícími žraloky,“ píší.
Výzkumníci vypočítali metabolické nároky dávných ryb, přičemž použili údaje z dnes žijících kostnatých ryb „jako vodítko“, píše Barras. Z analýzy vyplývá, že L. problematicus pravděpodobně plaval svižnou rychlostí 11 mil za hodinu, přičemž si stále udržoval dostatečné množství kyslíku ve svých tkáních. Pro srovnání, nejrychleji plavající žijící ryby nedokážou dosáhnout rychlosti vyšší než 18 mil za hodinu, uvádí Barras.
Všechny výsledky naznačují, že metabolismus pravděpodobně nebyl faktorem jejich vyhynutí.
Tato nejnovější studie byla možná jen díky přesným odhadům velikosti L. problematicus. Jak v roce 2013 uvedl Brian Switek pro National Geographic, podle původních odhadů dosahovali tito mohutní tvorové délky až 90 metrů. Vědci však nikdy nenašli celou kostru, takže přesné odhady velikosti byly náročné. Jak Switek uvedl, komplexní reanalýza neúplných koster naznačuje, že jejich velikost byla jen asi poloviční oproti původním odhadům – dorůstali do délky 26 až 55 stop.
Jak Switek napsal, L. problematicus musel dorůstat do velikosti z dobrého důvodu. V prehistorických dobách museli přežít velké predátory, jako byli čtyřhranní mořští plazi známí jako pliosauři.
Pokud neexistuje metabolický důvod, proč jsou dnes kostnaté ryby menší, než bývaly, co se stalo? Odpověď stále není jasná. Na tuto a mnoho dalších otázek o těchto tvorech je náročné odpovědět díky nedostatku fosilních důkazů. Možná však, že nalezením dalších těchto levhartů se vědcům podaří odhalit dávná tajemství moří.