Telefonní skatofilie (někdy označovaná jako telefonní skatologie a telefonofilie) je parafilie, která zahrnuje zjevné nebo skryté opakované telefonáty se sexuálním a/nebo obscénním obsahem nic netušící oběti. Je známo, že toto chování má vysokou souvislost i s dalšími parafilickými poruchami, jako je voyeurismus a exhibicionismus. Sexuolog profesor John Money jej definoval jako „podvod a lest při lákání nebo vyhrožování telefonickému respondentovi, známému či neznámému, aby vyslechl a osobně vedl explicitní rozhovor sexuální povahy“. Stojí také za zmínku, že stejně jako u některých jiných parafilií (např. jako exhibicionismus, voyeurismus) není deviantní samotný akt, ale to, že zahrnuje interpersonální transgresi zahrnující nesouhlasící oběť.
V současné době je telefonní skatofilie v Diagnostickém a statistickém manuálu Americké psychiatrické asociace (DSM-5) uvedena jako „jiná specifikovaná parafilní porucha“. Uvádí se, že parafilie uvedené v této části DSM-5 se vyskytují mnohem méně často než parafilie, které jsou uvedeny jednotlivě, ale bylo zjištěno, že telefonní skatalofilie se vyskytuje v mnohem širším měřítku a rozsahu než jiné parafilie (např. nekrofilie, zoofilie, klismafilie) v této kategorii. Existují jistě průzkumy, které naznačují, že obscénní telefonáty přijímá relativně velký počet žen, ačkoli je teoreticky možné, aby jen jeden telefonní skatalofil uskutečnil stovky (ne-li tisíce) telefonátů různým ženám. Téměř všichni telefonní skatofilové jsou muži.
Míra prevalence telefonní skatofilie není známa. Podle jedné kanadské studie se k obscénním telefonátům přiznalo 6 % studentů a 14 % placených dobrovolníků mužského pohlaví. Většina výzkumů se však opírá o případové studie nebo průzkumy mezi parafiliky. Například Dr. Gene Abel a jeho kolegové ve studii 561 parafiliků, kteří nebyli uvězněni, uvedli, že 19 mužů ze vzorku (3,3 procenta) uvedlo, že se věnovalo telefonické scatologii. V jiné studii 443 parafiliků, kteří nebyli odsouzeni, autoři pod vedením Dr. Johna Bradforda uvedli, že 37 mužů ze vzorku (8,3 procenta) se věnovalo telefonické scatalogii. Dr. Marilyn Priceová a její kolegové zkoumali ambulantní vzorek 206 mužů s parafiliemi a poruchami souvisejícími s parafiliemi a uvedli, že 20 mužů v jejich vzorku (9,7 procenta) mělo celoživotní diagnózu telefonické skatalogie. Tato studie uvádí, že existuje významná komorbidita mezi telefonní skatologií a kompulzivní masturbací, voyeurstvím, závislostí na sexu po telefonu a exhibicionismem. Ve srovnání s ostatními parafiliky měli telefonní skatolofilové větší počet celoživotních parafilií. Podobná zjištění byla zaznamenána i v jiných studiích. Profesor Ord Matek se domnívá, že metody spojené jak s telefonní skatofilií, tak s parafilií, jako je exhibicionismus, ukazují na snahu dané osoby vyjádřit agresi, projevit moc a kontrolu a získat uznání. Na rozdíl od exhibicionistů však telefonní skatofilové obvykle chtějí naprostou anonymitu.
V roce 1975 vypracoval Dr. B. T. Mead počáteční typologii obscénních volajících, která zahrnuje tři typy:
* Typ 1: Patří sem telefonní volající, kteří okamžitě nadávají a/nebo činí obscénní návrhy a jsou to obvykle adolescenti.
* Typ 2: Patří sem telefonní volající popisovaní jako „vtíraví svůdníci“, kteří používají lichotivější přístup (říkají, že mají společné přátele), než začnou být urážlivější.
* Typ 3: Patří sem telefonní volající popisovaní jako „podvodníci“, kteří používají lest (např, předstírají, že provádějí průzkum) s cílem probrat osobní záležitosti. To nakonec vede k obscénním a sexuálním návrhům.
Profesor Ord Matek tvrdí, že existuje ještě čtvrtý typ obscénních telefonistů. Jedná se o muže, kteří volají na telefonní krizové linky s cílem požádat o pomoc dobrovolnice, hovoří o sexuálním materiálu a během rozhovoru se ženou na druhém konci telefonu masturbují. Profesor Matek také uvedl, že nejčastějšími rysy obscénních telefonistů jsou nízké sebevědomí a hněv vůči ženám. Dalšími uváděnými souvislostmi bylo poškození mozku, mentální retardace, intoxikace a psychóza.
Existuje řada teorií, jak se telefonická skatofilie vyvíjí. Kurt Freund, zesnulý česko-kanadský sexuolog, napsal řadu prací, v nichž tvrdí, že chování, jako je telefonní skatofilie, je způsobeno „poruchami dvoření“. Podle Freunda se normální namlouvání skládá ze čtyř fází: (i) vyhledání partnera, (ii) předdotyková interakce, (iii) dotyková interakce a (iv) genitální spojení. Freund také navrhl, že obscénní telefonování je narušením druhé fáze poruchy namlouvání. Podobně profesor John Money navrhl teorii “mapy lásky“, která předpokládá, že k parafilickému chování dochází, když se vyvine abnormální mapa lásky, která narušuje schopnost účastnit se milostného pohlavního styku. V tomto modelu je telefonní scatologie klasifikována jako svůdná parafilie zahrnující přípravnou nebo namlouvací fázi před genitálním stykem. Ačkoli tyto modely popisují mnoho případů telefonní skatofilie, existují empirické důkazy, že někteří obscénní telefonisté mají normální namlouvací chování.