Ahoj FKAShibo.
Nevím, nakolik ti to bude k užitku, ale v rámci povídání o soulové hudbě řeknu, čeho jsem si všiml při hraní v kapelách.
Basové linky jsou melodické a rytmické riffy, „groove“, něco jako pár taktů dlouhý motiv, který se opakuje. Často je to v durové pentatonice s přecházejícím tónem mezi 4. a 5. stupněm stupnice. Existuje popis, který pochází z knihy The Commitments od Roddyho Doyla, která se mi vždycky líbila. Popisuje baskytaru v soulové hudbě jako mnohem rušnější než ostatní nástroje. Má tendenci být hodně zaneprázdněná. Kráčející linky s tečkovaným rytmem, málo not opakovaných po sobě!
Struktury akordů jsou obecně jednoduché, často dvouakordové fráze, které se zacyklují, spousta I a IV nebo permutací I IV V. Hodně z nich je v binární formě, vaše sloka a refrén. Rytmus je pro kytaristu klíčový. U svižných věcí často jangly, vysoké kytarové hlasy hrané pouze na vysokých strunách. Rychlé tlumené rytmické struny se střídají se znělými akordy. Hodně sedmiček pro bluesové / úderné funky věci, durové sedmičky v oduševnělých pomalých věcech, další pozastavení a prodloužení podle toho, jak moc je to jazzové.
Někdy následují 12taktní bluesový druh progrese (I I IV I V IV I I(nebo V7)) s transpozicí basového riffu podle toho, jak se mění akordy.
O bicích toho vím ještě méně než o ostatních nástrojích. Vzpomínám si, že ve spoustě soulových písní bylo hodně úderů snare na takt a basa mimo takt pro rychlejší/jízdní úseky. Zdá se mi, že je tam také spousta synkopovaných snare ghost not a rovných úderů hi-hat / ride quaver, které se mísí s rytmickými semiquavery, a otevřených hi-hat na konci některých taktů a frází, zejména před crashem na taktu na začátku fráze. Věci o bicích berte s určitou rezervou, o bicích nevím skoro nic, možná se k tomu vyjádří někdo znalý.