Rodinný spor, který stojí za T. Rexem jménem Stan za 32 milionů dolarů

Pro manžele Larsonovy však tento okamžik znamenal vyvrcholení několikaleté právní bitvy mezi kdysi nerozlučnými bratry. Paleontologové a kurátoři doufali, že prodej Stana, jehož cena se odhadovala na 6 až 8 milionů dolarů, přinese znepřáteleným bratrům Larsonovým určité uzavření. Nyní se však přátelé obávají, že Stanova vysoká cena jen prohloubila zlou krev mezi bratry – protože všechny peníze připadly Nealovi.

„Napadlo mě, že se možná stále nemají rádi, ale tohle už nikdy nepřekonají,“ řekl Mark Norell, předseda paleontologického oddělení Amerického přírodovědného muzea.

Od poloviny 70. let 20. století vybudovali bratři jeden z prvních a nejvýznamnějších podniků na Západě, který se zabýval lovem zkamenělin, a vykopali 11 T. rexů a tisíce exemplářů, které jsou nyní v muzeích a univerzitních sbírkách po celém světě. Při vykopávkách dinosaurů chodili od místa k místu a žádali o povolení majitele pozemků, kterým obvykle platili poplatky za přístup. Kromě Stana jsou známí také tím, že vykopali T. rexe z Fieldova muzea v Chicagu, přezdívaného Sue, který byl do doby, než se Stan objevil na trhu, držitelem titulu nejdražšího dinosaura s cenou 8,4 milionu dolarů.

Stanův majitel zůstává neznámý, ale kurátoři říkají, že na základě nedávných sběratelských vzorců předpokládají, že jde o soukromého kupce mimo USA.S.

Ještě před několika lety bylo v plánu, že Stan zůstane navždy v Ústavu geologického výzkumu bratří Black Hills v Hill City ve státě S. D. (1 018 obyvatel) Před dvěma lety se však soudce okresního soudu snažil vyřešit složitý spor o vlastnictví tím, že bratrům nařídil rozdělit majetek ústavu a rozdělit se.

Součástí dohody bylo, že starší bratr, 68letý Peter, si institut s více než 100 000 zkamenělinami a soukromým muzeem o rozloze 5 000 metrů čtverečních – podnik v hodnotě zhruba 5 milionů dolarů – ponechá. Pětašedesátiletý Neal dostal právo prodat jeho největší aktivum, Stana, a výtěžek si ponechat jako odkup. Dohoda měla být finančně vyrovnaná, ale pak se Stan prodal za 32 milionů dolarů. „To je víc, než jsme vydělali za celou historii našeho podnikání,“ řekl Peter.

Neal Larson říká, že vůči svému bratrovi vždy cítil konkurenci, a semínka neshod byla zaseta hned na začátku, když Peter přeměnil svůj malý obchod s minerály na společnost zabývající se lovem zkamenělin a sám získal 60 % společnosti, Nealovi bylo přiděleno 35 % a dalšímu partnerovi Bobu Farrarovi 5 %. V průběhu let se Peter specializoval na obratlovce, například dinosaury, zatímco Neal se zaměřil na bezobratlé, například amonity. Na výstavách zkamenělin měl starší Larson tendenci přitahovat větší davy lidí. Neal řekl, že se jednou svého bratra zeptal, zda by se mohl stát rovnocenným partnerem v podniku, a byl odmítnut. Pan Farrar, který se s Larsonovými zná od vysoké školy, řekl, že Neal „měl ten pocit, že je mladší bratr a že se vždycky cítil jako občan druhé kategorie“.

„Měl jsem,“ řekl Neal. „Vždycky jsem se snažil všem dokázat, že jsem stejně dobrý jako Pete.“ Jeho bratr řekl, že to nikdy necítil stejně.

Přátelé uvedli, že oba bratři byli rozhořčeni poté, co v polovině 90. let prohráli dlouhý soudní spor o Sueiny kosti, které vykopali, ale nakonec je museli propadnout místnímu rančerovi, který je prodal v aukční síni Sotheby’s. „Trauma z tohoto staršího případu se v této rodině stále projevuje a myslím, že to ještě prohloubilo všechny existující trhliny,“ řekla Kristin Donnanová, Peterova bývalá manželka a spoluautorka knihy „Rex Appeal“ o Sueině utrpení. „Stan udělal to, co Sue udělat nemohla:

„Je to jako sledovat zpomalenou dopravní nehodu,“ řekl Phillip Manning, vedoucí katedry přírodní historie na Manchesterské univerzitě. „Sledovat dva geniální lidi, kteří spolu nedokážou vycházet, je smutné, ale taková je i lidská povaha. Jsme neobvyklý živočišný druh.“

Konflikt vypukl na povrch před osmi lety, kdy Peter Larson svého bratra suspendoval a poté vyhodil. Důvody zůstávají zamlžené, dokonce i v soudních záznamech, ale oba bratři uvedli, že spouštěčem byly údajné osobní urážky vůči sobě navzájem a týmu. (V rozhovorech se bratři na podrobnostech neshodli.) Peter řekl, že dosáhl bodu, kdy s Nealem „skončil“, a ten řekl, že byl jeho vyhazovem „zaslepen a zraněn“.

O tři roky později, v roce 2015, podal Neal na svého bratra a další osoby žalobu, v níž tvrdil, že je jako akcionář utlačován, a usiloval o likvidaci celé společnosti, aby mohl získat svůj 35% podíl na majetku a rozloučit se.

Na jeho vykoupení nebylo dost peněz, uvádí se v soudních spisech. Soud rozhodl, že Nealova akcionářská práva byla porušena – měl být pozván a měl mít možnost vystoupit na schůzi, kde byl vyhozen -, ale trvalo několik let, než se podařilo vyjednat, jak by měli být dinosauři Larsonovi oceněni. Soud rozhodl, že Neal by měl dostat Stana, jehož odhadní cena 6 milionů dolarů představovala „prémii za jeho akcie“, uvádí se v rozhodnutí. Peter a pan Farrar si mohli ponechat zbytek společnosti.

Petr tehdy řekl, že má pocit, že rozhodnutí nabízí „řešení“. Neal řekl, že Stana nikdy nechtěl, ale musel ho prodat, aby zaplatil účty. „Jako děti jsme měli sen založit muzeum a Stan měl vždycky zůstat s námi,“ řekl.

Stan byl považován za korunní klenot ústavu. Poté, co Larsonovi v roce 1992 Stana objevili, změnilo to způsob, jakým vědci o T. rexovi přemýšlejí. Stana pojmenovali po amatérském lovci zkamenělin jménem Stan Sacrison, který si v roce 1987 všiml několika obratlů vyčnívajících ze země, ale šel dál poté, co si je spletl s jiným, méně objeveným triceratopsem. Měří 13 stop na výšku a 40 stop na délku a jeho lebka je dobře zachovalá, s 58 zuby, řekl pan Manning, manchesterský paleontolog. Více než 60 muzeí a univerzit zakoupilo Stanovy odlitky částečně proto, aby studenti paleontologie mohli zblízka studovat verzi jeho lebky.

„Je úžasně nádherný,“ řekl pan Manning.

Stan měl význam i pro hospodářský výsledek ústavu, protože Larsonovi si nechali Stanovu lebku chránit ochrannou známkou, aby mohli vytvářet a prodávat vlastní odlitky z pryskyřice – nebo si ho dokonce krátkodobě pronajímat. Peter Larson řekl, že ústav v průběhu let prodal více než 60 Stanových odlitků za 100 000 dolarů za kus a jeho program Rent-a-Rex umožňuje lidem půjčovat si Stanovy odlitky pro začátek za 20 000 dolarů měsíčně. Pan Farrar řekl, že ústav obvykle investuje většinu svých peněz zpět do financování vykopávek, takže nedostatek hotovosti není neobvyklý. V rámci soudního řešení si Peter ponechá Stanovu ochrannou známku a autorská práva, aby institut mohl nadále vyrábět odlitky – tato práva nebyla součástí prodeje v Christie’s. „Neal dostal jen kosti,“ řekl.