Jako kotě vyžadoval velkou péči a pozornost a byl krmen každé dvě hodiny speciální směsí pro koťata.
„Vyrůstal v krabici od bot.“ říká majitelka Marty, která pracovala jako veterinární sestra, když adoptovala kocoura, kterého jí přinesli do ordinace. „První tři měsíce svého života se mnou chodil každý den do práce.“
Nakonec Frank a Louie zesílili natolik, že si mohli hrát s ostatními kočkami a stali se zvláštními přáteli rodinného psa. Dokonce ho vodili na vodítku na procházky po okolí.
Termín „Janus“ je odkazem na římského boha, který je v mytologii obvykle zobrazován jako bůh se dvěma tvářemi.
Naneštěstí v úctyhodném věku 15 let Frank a Louie onemocněl a byl utracen poté, co trpěl něčím, co veterináři považovali za „opravdu těžkou rakovinu“, řekl majitel Marty Stevens serveru Telegram.com.
„Stejně jako mnoho jiných rekordmanů se i Frankenlouie vzepřel nepřízni osudu a vstoupil do historie díky svému pozoruhodnému příběhu – v jeho případě překonal zdravotní problémy a prožil dlouhý, šťastný život,“ uvedl šéfredaktor Guinnessovy knihy rekordů Craig Glenday.
„Pomohlo mu, že se mu dostalo takové lásky a péče od jeho majitelky Marty, která musí být ze ztráty svého výjimečného přítele dvojnásobně smutná.“
„Odborný termín pro takovou kočku je diprosopus, ale protože to není nejsnáze vyslovitelný termín, nicméně když jsem před více než deseti lety o takových kočkách poprvé psal, vymyslel jsem pro ně termín „janusovská kočka“, pojmenovaný podle římského boha dveří Januse, který měl jedno tělo a jednu hlavu, ale dvě tváře, stejně jako tyto kočky.“
„Bylo mu patnáct let, což je na janusovskou kočku neuvěřitelný věk, který dalece překonává všechny předchozí exempláře a pravděpodobně už nikdy v budoucnu nebude žádným překonán. Nádherný důkaz lásky a oddanosti, kterou mu Marty po celý dlouhý a šťastný život s ní vždy věnovala. Odpočívejte v pokoji, Franku a Louie.“