Abstrakt
Odůvodnění. Pro vedení léčby karcinomu tlustého střeva (CC) bylo použito několik prognostických faktorů. Vztah mezi lateralitou (stranností) CC a prognózou je však stále předmětem zkoumání. Cíle. Posoudit vliv laterality na prezentaci a přežití CC s využitím populačního souboru Surveillance, Epidemiology, and End Results (SEER). Metody. Retrospektivní kohortová studie využívající údaje z programu SEER (2007-2015). Výsledky. Ze 163 980 pacientů s CC mělo 85 779 (52,3 %) pravostranný CC (RCC) a 78 201 (47,7 %) levostranný CC (LCC). Rozložení stadií bylo následující: stadium I 24,1 %, stadium II 27,3 %, stadium III 28,2 % a stadium IV 20,4 %. V upraveném modifikovaném Poissonově regresním přístupu pro poměr rizik (RR) byla vyšší pravděpodobnost, že pacienti s LCC budou muži (RR = 1,14; 95% CI 1,12-1,15, p<0,001). Ve srovnání s karcinomy stadia I byla u pacientů s karcinomy stadia II (RR = 0,88; 95% CI 0,87-0,90, p<0,001) menší pravděpodobnost výskytu LCC. U CC ve stadiu IV byla o něco menší pravděpodobnost, že se bude jednat o levostranný karcinom (RR = 0,98, 95% CI 0,98, 0,96-1,00, p = 0,028). Medián celkového přežití (OS) u RCC byl 87 měsíců. Medián OS pro LCC nebyl stanoven, protože více než polovina pacientů s diagnózou LCC v době analýzy ještě žila. V upraveném Coxově modelu proporcionálního rizika měli jedinci s LCC ve stadiu I, III a IV lepší OS ve srovnání s jedinci s odpovídajícím stadiem RCC (upravené HR = 0,87; 95% CI 0,85-0,88, p<0,001). OS však bylo horší u pacientů s onemocněním ve stadiu II, kteří se prezentovali LCC (upravený poměr rizik = 1,06; 95% CI 1,02-1,11, p = 0,004). Přežití specifické pro CC (CSS) bylo lepší u LCC oproti RCC pro stadia III a IV, ale horší pro II. Závěry. V této populační kohortové studii je LCC spojena s lepším přežitím OS a CSS. Výhoda celkového přežití byla přisuzována stadiím I, III a IV. Jedinci s onemocněním ve stadiu II vykazují lepší přežití, pokud je CC pravostranný.
1. Úvod
Karcinom tlustého střeva (CC) je jedním z nejčastějších zhoubných nádorů ve Spojených státech a představuje druhou nejčastější příčinu úmrtí v západním světě . Pro orientaci v terapii se používá řada prognostických faktorů, ale význam laterality (stranovosti) CC pro prognózu zůstává kontroverzní. Předpokládá se, že rozdíly mezi pravou a levou stranou tlustého střeva jsou způsobeny histologickými, genetickými a imunologickými vlastnostmi, které mohou mít prognostickou hodnotu. Pozoruhodné je, že pravé a levé tlusté střevo jsou anatomicky a embryologicky odlišné: proximální tlusté střevo pochází ze středního střeva a je perfundováno především větvemi horní mezenterické tepny, zatímco distální tlusté střevo a rektum pochází ze zadního střeva a krev se do něj dostává prostřednictvím dolní mezenterické tepny.
Několik studií zkoumalo prognostickou hodnotu laterality s rozporuplnými výsledky. Zatímco někteří vyšetřovatelé totiž zaznamenali lepší přežití u jedinců s pravostranným karcinomem tlustého střeva (RCC), jiní nezjistili žádný rozdíl v přežití mezi levostranným a pravostranným onemocněním . Jedna studie z roku 2016 prokázala, že RCC je spojen s prodlouženým přežitím pomocí propensity score matching . Metaanalýza 15 studií provedená v témže roce však prokázala významný přínos pro přežití u levostranného karcinomu tlustého střeva (LCC). Další analýzy podskupin prokázaly významné prognostické rozdíly v západních zemích. Na výročním zasedání Americké onkologické společnosti v roce 2016 a na výročním zasedání Evropské společnosti pro lékařskou onkologii v roce 2016 bylo popsáno špatné přežití pacientů s metastazujícím RCC , zejména pacientů s nádory divokého typu RAS .
Tato protichůdná zjištění a dříve publikované studie obnovily náš zájem o zkoumání vlivu laterality na přežití CC.
2. Metody
2.1. Metodika
2.1.1. Zkoumání vlivu laterality na přežití pacientů s CC Design studie a studovaná populace
Jedná se o retrospektivní kohortovou studii využívající databázi SEER pro identifikaci CC ze všech registrů zachycených v programu SEER 18 (San Francisco, Connecticut, Detroit, Kalifornie, Kentucky, Louisiana, New Jersey, Greater Georgia, Havaj, Iowa, Nové Mexiko, Seattle, Utah, Aljaška, San Jose-Monterey, Los Angeles, Rural Georgia a Metropolitan Atlanta), u nichž byla histologicky diagnostikována rakovina tlustého střeva. Histologické kódy SEER 8140, 8141, 8143, 8147, 8210, 8211, 8213, 8260, 8261, 8622, 8263, 8480, 8481, 8490, 8510 a 8560 byly použity pro CC diagnostikované v letech 2007-2015. Primární lokalizace nádoru byla určena pomocí Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkologii 3. vydání (MKN-0-3) s následujícími kódy lokalit: C18.0, C18.2, C18.3, C18.4, C18.5, C18.6, C18.7 a C19-9. Pro zařazení pacientů do různých geografických oblastí byl použit indexový registr: Středozápadní (Detroit a Iowa), západní (Kalifornie, Los Angeles, San Francisco, Havaj, Nové Mexiko, Seattle, Utah, Aljaška a San Jose-Monterey), jižní (venkov Georgie, Kentucky, Louisiana, metropole Atlanta a Velká Georgia) a severovýchodní (New Jersey a Connecticut). Registry SEER průběžně kódují a předkládají stádia podle 6. a 7. vydání American Joint Committee on Cancer (AJCC) pro všechny druhy rakoviny diagnostikované v roce 2010 a později; u pacientů diagnostikovaných před rokem 2010 se stádia stanovují pouze podle 6. vydání AJCC. Aby bylo možné zahrnout všechny pacienty diagnostikované v letech 2007-2015, bylo použito 6. vydání AJCC. Mezi vylučovací kritéria patří: (1) věk mladší 18 let; (2) stadium 0 nebo nádor in situ; (3) neznámé stadium nádoru; (4) neznámé místo primárního nádoru; (5) nedostupné údaje o stagingu; (6) pacient zemřel a příčina smrti není známa; a (7) předchozí nádorové onemocnění v anamnéze (obrázek 1).
2.2. Vyloučení a zařazení pacientů do studie Zdroj dat
Databáze SEER se skládá z údajů shromážděných Národním onkologickým ústavem. Program SEER shromažďuje a zveřejňuje údaje o výskytu a přežití nádorových onemocnění pomocí populačních onkologických registrů, které zahrnují přibližně 28 % populace Spojených států. Program rutinně shromažďuje údaje o demografických údajích pacientů, místech výskytu nádorů, morfologii nádorů, stagingu, chirurgické léčbě a následném sledování.
3. Hlavní měřítka výsledků
Naším primárním výsledkem zájmu bylo celkové přežití (OS) a přežití specifické pro karcinom tlustého střeva (CSS) mezi pravostrannými a levostrannými karcinomy tlustého střeva. Sekundárním výsledkem byla pravděpodobnost prezentace jako levostranný nebo pravostranný karcinom, a to pro stadia I-IV. Pravostranné karcinomy byly vypočteny na základě céka, vzestupného tračníku, jaterní flexury a příčného tračníku, zatímco levostranné karcinomy byly vypočteny na základě slezinné flexury, sestupného tračníku, sigmoidea a rektosigmoideální junkce. U osob, které nepřežily, jsme odhadovali přežití v měsících od data diagnózy do data úmrtí; u osob, které přežily, jsme zjišťovali přežití na konci sledovaného období. Pacienti byli stratifikováni do tří skupin podle věku: mladí (<50 let -49 ), středního věku (50-69 let) a starší (70 let a více ).
3.1. Pacienti s přežívajícím onemocněním Statistická analýza
Výchozí charakteristiky a rozdíly mezi skupinami byly porovnány pomocí Pearsonova chí kvadrát testu (X2) pro proporce. Neparametrické proměnné byly porovnány pomocí Mannova-Whitneyho-U testu. Pro analýzu přežití byla použita Kaplan-Meierova metoda a logrank test pro rovnost funkcí přežití. Spojité proměnné byly analyzovány pomocí studentova t-testu. Krokové multivariabilní Coxovy regresní modely byly sestaveny pomocí dopředné metody s úpravou na základní demografické údaje, léčbu a charakteristiky nádoru. Proměnné zahrnuté do upravených modelů měly p-hodnotu <0,05 pro výsledek zájmu v jednorozměrné analýze. Tyto proměnné zůstaly v konečném modelu, pokud byly v konečném upraveném modelu stále významné při P<0,05, protože p-hodnota <0,05 byla v této studii považována za statisticky významnou.
Modifikovaný Poissonův přístup se zobecněným lineárním modelem (glm) byl použit k odhadu poměru rizik (RR) a intervalů spolehlivosti vypočítaných pomocí metody robustních rozptylů chyb . Výběr modelu byl proveden pomocí Akaikeho informačního kritéria (AIC) . Byl vybrán model s nejmenším AIC (244872). Všechny statistické analýzy byly provedeny pomocí softwaru Stata verze 14.2 (StataCorp, College Station, Texas, USA).
4. Výsledky
4.1. Statistické analýzy Studovaná populace
Z 612 291 pacientů s potvrzenou histologickou diagnózou CC byli vyloučeni pacienti s diagnózou jako zhoubný novotvar , karcinom rekta a jiné nezajímavé nádory (obr. 1). Do konečné analýzy bylo použito 163 980 pacientů. Kritéria pro vyloučení a zařazení pacientů použitých v konečné analýze jsou uvedena na obrázku 1.
4.2. Charakteristika pacientů
U 163 980 pacientů , 85 779 (52,3 %) bylo pravostranných CC (RCC) a 78 201 (47,7 %) levostranných CC (LCC). Průměrný věk (±SD) byl . Rozložení stadií CC podle AJCC bylo následující: 24,1 % stadium I, 27,3 % stadium II, 28,2 % stadium III a 20,4 % stadium IV (tabulka 1). U karcinomů tlustého střeva T4 se častěji vyskytovaly pravostranné karcinomy (14 490 ) oproti levostranným karcinomům tlustého střeva (12 069 %), . RCC byly také častěji N2 (14 311 ), . U onemocnění ve stadiu IV nebyl zjištěn žádný rozdíl v podílu levostranných a pravostranných karcinomů .
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
SD = směrodatná odchylka, AJCC = American Joint Commission on Cancer, Nx = rakovina v okolních lymfatických uzlinách nelze změřit a <50 = 18-49.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
V upraveném přístupu modifikované Poissonovy regrese pro poměr rizik (RR) byla menší pravděpodobnost, že pacienti s LCC budou ve středním věku (50-69 let) (RR = 0.84; 95% CI 0,83-0,85, p<0,001), staří (70-89) (RR = 0,61; 95% CI 0,60-0,62, p<0,001) ve srovnání s mladými (<50 let). Jedinci s LCC byli také častěji muži (RR = 1,14; 95% CI 1,12-1,15, p<0,001). U karcinomů stadia II (RR = 0,88; 95% CI 0,87-0,90, p<0,001) byla menší pravděpodobnost, že půjde o LCC, a u onemocnění stadia IV (RR = 0,98, 95% CI 0,96-1,00, P = 0,028) jen nepatrně, méně pravděpodobné, že půjde o LCC . Stupně III (RR = 0,73; 95% CI 0,71-075) a IV (RR = 0,68; 95% CI 0,65-0,71) CC měly menší pravděpodobnost být LCC, (viz tabulka 2).
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
ref = referenční; NOS = jinak nespecifikováno.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
4.3. Lateralita karcinomu tlustého střeva a přežití
Medián celkového přežití (OS) u pravostranného karcinomu tlustého střeva (RCC) byl 87 měsíců. Medián OS u levostranného karcinomu tlustého střeva (LCC) nebylo možné stanovit, protože více než 50 % pacientů s LCC v době analýzy ještě žilo (obrázek 2). Medián přežití specifického pro karcinom nebyl stanoven pro LCC ani RCC, protože více než polovina pacientů zahrnutých do souboru dat v době analýzy ještě žila (doplňkový obrázek S1). Medián OS u stadií III a IV byl 101, resp. 17 měsíců (obrázek 3), zatímco medián CSS u onemocnění stadií IV byl 18 měsíců (doplňkový obrázek S2). OS pro stadia karcinomu tlustého střeva stratifikovaná podle strannosti je znázorněno na obrázcích 4(a), 4(b), 4(c) a 4(d). V upraveném Coxově modelu proporcionálního rizika měli lepší OS ti s LCC (upravené HR = 0,87; 95% CI 0,85-0,88, p<0,001) . Stadium I (aHR = 0,90; 95% CI 0,86-0,95, p<0,001), III (aHR = 0,85; 95% CI 0,82-0,88, p<0,001) a IV (aHR = 0,79; 95% CI 0,77-0,81, p<0,0001) mělo lepší OS pro LCC, ale horší OS pro stadium II (aHR = 1,06; 95% CI 1,02-1,11, p = 0,004) LCC.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
ref = referenční; HR = poměr rizik.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(a) Kaplan-Meierova funkce přežití pro celkové přežití (OS) u karcinomu tlustého střeva stranovost/lateralita, stadium 1
(b) Kaplan-Meierova funkce přežití pro celkové přežití (OS) pro strannost/lateralitu karcinomu tlustého střeva, stadium 2
(c) Kaplan-Meierova funkce přežití pro celkové přežití (OS) pro strannost/lateralitu karcinomu tlustého střeva, stadium 3
(d) Kaplan-Meierova funkce přežití pro celkové přežití (OS) pro strannost/lateralitu karcinomu tlustého střeva, stadium 4
(a) Kaplan-Meierova funkce přežití pro celkové přežití (OS) pro karcinom tlustého střeva stranovost/lateralita, stadium 1
(b) Kaplan-Meierova funkce přežití pro celkové přežití (OS) pro strannost/lateralitu karcinomu tlustého střeva, stadium 2
(c) Kaplan-Meierova funkce přežití pro celkové přežití (OS) u karcinomu tlustého střeva stranovost/lateralita, stadium 3
(d) Kaplan-Meierova funkce přežití pro celkové přežití (OS) pro karcinom tlustého střeva siderita/lateralita, stadium 4
Přežití specifické pro CC (CSS) bylo lepší pro LCC (aHR = 0.87; 95% CI 0,85-0,89, p<0,001) oproti RCC. Ačkoli CSS bylo horší pro LCC ve stadiu II (aHR = 1,30, 95% CI 1,23-1,38, p<0,001), bylo lepší pro stadia III (aHR = 0,84; 95% CI 0,80-0,87, p<0,001) a IV (aHR = 0,79; 95% CI 0,77-0,81, p<0,001) (tabulka 4).
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pro celý soubor bylo 3leté a 5leté celkové přežití 70,0 % a 60,2 % (p<0,05). Tříleté celkové přežití pro RCC a LCC bylo 67,6 %, resp. 72,5 % (p<0,001), zatímco pětileté celkové přežití bylo 58,1 % pro RCC a 62,4 % pro LCC (P = 0,003).
5. V případě RCC a LCC byla celková doba přežití nižší než 0,5 roku. Diskuse
Naše výsledky ukazují, že lateralita má vliv na OS a CSS u časných i pozdních stadií CC. LCC je spojen s lepším OS a CSS ve srovnání s RCC u jedinců s onemocněním ve stadiu I, III nebo IV. Z důvodů, které je třeba objasnit, však pacienti s onemocněním ve stadiu II vykazovali horší OS a CSS, pokud se primární nádor nacházel na levé straně. Zaznamenali jsme také, že jedinci s LCC byli častěji mladí, zatímco RCC se častěji vyskytoval u starší kohorty.
Naše výsledky jsou v souladu s výsledky uvedenými ve studii z roku 2017, kterou provedli Lim a kol. Vyšetřovatelé provedli retrospektivní analýzu 414 jihokorejských pacientů a zjistili, že pacienti s RCC měli častěji větší nádory a pokročilejší uzlinové onemocnění ve srovnání s pacienty s LCC. Jedinci s RCC také vykazovali horší pětileté OS ve srovnání s jedinci s LCC (82,1 % a 88,7 %). Naše analýza odhalila podobná zjištění: 5leté OS pacientů s RCC bylo významně nižší než u pacientů s LCC, a to 58,1 %, resp. 62,4 %.
Systematický přehled a metaanalýza Petrelliho a kol. potvrdily, že LCC je ve srovnání s RCC spojen s významně nižším rizikem úmrtí . Skupina Petrelli analyzovala více než 1,4 milionu pacientů v 66 studiích a dospěla k závěru, že „ložisko nádoru na levé straně tlustého střeva je významně spojeno s absolutním snížením rizika úmrtí o 19 %“. Pozoruhodné je, že lateralita měla prognostickou hodnotu nezávislou na stadiu, rase a adjuvantní chemoterapii. Petrelliho skupina také ukázala, že rozdíl v přežití mezi LCC a RCC je nejvýznamnější u jedinců s onemocněním ve stadiu IV. Naše analýza prokázala, že výhodu v celkovém přežití LCC mají především pacienti s onemocněním ve stadiu I, III a IV. Levostranné nádory totiž paradoxně představovaly negativní prognostický faktor u pacientů s onemocněním ve stadiu II (tabulka 4). Petrelliho skupina pozorovala, že přítomnost mikrosatelitní nestability (MSI) byla u CC ve stadiu II spojena s příznivým výsledkem. Zajímavé je, že z dosud nezjištěných důvodů je u RCC stadia II větší pravděpodobnost, že bude MSI pozitivní, než u LCC stadia II. Proto může prodloužené přežití spojené s RCC stadia II souviset s MSI.
Je důležité vzít na vědomí studie uvádějící rozporuplné výsledky. V nedávné populační retrospektivní kohortové studii Karima a kol. autoři použili údaje z kanadské provincie Ontario a nezjistili žádný významný rozdíl v přežití při srovnání LCC a RCC a dospěli k závěru, že „lateralita onemocnění není spojena s dlouhodobým OS nebo CSS“ . Zajímavé však je, že vyšetřovatelé pozorovali, že RCC byl častěji zařazen do stadia T4 a měl špatně diferencované histologické rysy ve srovnání s LCC; není jasné, proč bylo přežití mezi oběma skupinami podobné i přes agresivnější rysy spojené s RCC. Mezi omezení studie Karimovy skupiny patří neupravení o matoucí faktory, které představují prognostické faktory u CC, jako je rasa a etnický původ. Míra úmrtnosti na CC se totiž mezi různými etnickými skupinami významně liší , a proto bylo neupravení na tyto matoucí faktory významným omezením studie Karima a spol.
Nejvýznamnější pokles přežití související s lateralitou je pozorován u pacientů s onemocněním ve stadiu IV. Naše výsledky jsou v souladu s jinými studiemi, které prokazují výrazně nižší přežití u jedinců s RCC ve srovnání s jedinci s LCC . To ostatně přesvědčivě prokázali ve dvou samostatných studiích Loupakis a Paski et al . Loupakisova skupina hodnotila souvislost mezi lokalizací nádoru a parametry přežití u pacientů s dříve neléčeným CC ve stadiu IV, kteří dostávali chemoterapii první linie ± bevacizumab, ve třech nezávislých kohortách: prospektivní farmakogenetické studii (PROVETTA) a dvou randomizovaných studiích fáze III, AVF2107g a NO16966. Ve studii PROVETTA vykazovali pacienti s LCC lepší OS. Stejně tomu bylo i ve studiích AVF2107g a NO16966. Autoři dospěli k závěru, že umístění primárního nádoru je důležitým prognostickým faktorem u dosud neléčeného CC ve stadiu IV.
Existuje několik hypotéz, které mohou vysvětlit naše zjištění. Existují významné imunologické rozdíly mezi proximálním a distálním tračníkem . Zánět, poškození epitelu a zvýšená buněčná propustnost jsou nejčastější v proximální oblasti tlustého střeva . Předpokládá se, že tyto procesy jsou způsobeny interleukinem-6 vylučovaným jedinečným mikrobiomem přítomným v této oblasti střeva . Je tedy možné, že špatná prognóza pozorovaná u RCC je částečně způsobena chronickým zánětlivým procesem s následnou karcinogenezí. Někteří autoři skutečně předpokládají, že následná produkce prozánětlivých cytokinů podporuje agresivní CC prostřednictvím zvýšené proliferace epitelu, poruchy apoptózy a/nebo angiogeneze .
Karcinomy tlustého střeva s mikrosatelitní nestabilitou (MSI) mají výrazně lepší prognózu . Je známo, že pravostranné karcinomy tlustého střeva mají vysokou MSI. Samotná přítomnost MSI nemusí být schopna vysvětlit rozdíl v úmrtnosti mezi pravostrannými a levostrannými karcinomy tlustého střeva. Phipps et al. zjistili zvýšenou pozitivitu MSI u RCC, ale celkový výsledek a přežití byly stále špatné. Další práce Yamauchiho a kol. zaznamenala, že frekvence fenotypu metylačních ostrovů cytosin-fosfát-guanin (CpG) (CIMP-high), MSI-high a mutací BRAF se postupně zvyšovala od rekta (<2,3 %) k vzestupnému tračníku (36-40 %), po němž následoval pokles v céku (12-22 %) . Přítomnost mutací BRAF a CIMP-high mutací je spojena s horší prognózou . To může vysvětlovat horší celkové přežití u RCC v našem souboru.
Zajímavé je, že naše analýza odhalila, že mladí jedinci byli častěji postiženi LCC, zatímco RCC byly častější u starších osob. Základní příčinu vztahu mezi věkem a lokalizací nádoru je třeba teprve zjistit. Zvyšující se věk však představuje u karcinomu tlustého střeva negativní prognostický faktor . Je proto možné, že horší celkové přežití pozorované u jedinců s RCC v našem souboru může souviset s věkem pacientů s doprovodnými četnými komorbiditami.
Dále může horší OS a CSS spojené s RCC souviset se screeningem. Několik studií totiž prokázalo, že nižší incidence a mortalita u LCC je způsobena relativně časnou diagnostikou pomocí kolonoskopie . Zatímco u LCC se častěji objevují zjevné příznaky, jako je krvácení z konečníku a změna střevních návyků, které vedou k vyhledání včasné péče, u RCC se častěji objevují nenápadné příznaky, jako je mikrocytární anémie a úbytek hmotnosti, které jsou snadno zjistitelné až v pokročilém stadiu . Z naší studie vyplývá, že RCC byly častěji ve stadiu T4 a v pokročilém uzlinovém stadiu (N), což může souviset s pozdní diagnózou.
RCC byly ve srovnání s LCC významně častěji mucinózní (10,7 % oproti 5,0 %) nebo se signetovým prstencovým karcinomem (1,4 % oproti 0,7 %). To je v souladu s předchozími zprávami v literatuře . Mucinózní adenokarcinom produkuje mucin, který prorůstá stěnou nádoru a podporuje jeho rozšíření; to předznamenává špatnou prognózu i špatnou odpověď na neoadjuvantní a adjuvantní chemoterapii . Analýza podskupin studií FIRE 3 a CALGB/SWOG 80405 skutečně ukázala, že léčba antiepidermálním receptorem pro růstový faktor má u pacientů s RCC snížený přínos. Karcinomy Signetova prstence jsou agresivní a mají sklon k rozsáhlému intramurálnímu šíření i peritoneální karcinomatóze . V důsledku toho jsou tyto nádory spojeny s celkově špatnou prognózou . Lepší OS a CSS u LCC tedy může být způsobeno nižší tendencí mucinózních karcinomů a karcinomů signetových prstenců vyvíjet se na levé straně.
Naše studie má určitá omezení. Za prvé, vzhledem k její retrospektivní povaze jsme nemohli posoudit příčinnou souvislost. Kromě toho je design studie ze své podstaty náchylný k výběrovému zkreslení. Za druhé, databáze SEER nezahrnuje známé prognostické faktory, jako je kuřácký status, dieta a obezita, ani neobsahuje výchozí údaje o komorbiditách; může tedy dojít k reziduálnímu zmatení, a to i přes multivariační analýzu. Databáze SEER rovněž neobsahuje informace o nechirurgických terapiích zaměřených na léčbu rakoviny. Dále nebylo možné určit nádorové markery, jako je stav MSI a BRAF, které mají prognostickou hodnotu. Navzdory těmto omezením je hlavní předností této studie velká velikost vzorku, která umožňuje široký a zobecnitelný pohled na prezentaci a přežití pro lateralitu CC.
6. Závěry
V této populační kohortové studii mají LCC lepší přežití OS a CSS. Výhoda celkového přežití byla zaznamenána také u LCC ve stadiích I, III a IV; horší přežití však bylo zaznamenáno u stadia II. LCC má nezávisle na tom menší pravděpodobnost výskytu onemocnění ve stadiu II a IV. Výsledky této studie mohou podpořit lateralitu jako prognostický ukazatel při zvažování léčby karcinomu tlustého střeva.
Dostupnost údajů
Údaje jsou k dispozici na adrese https://seer.cancer.gov/data a lze je získat na vyžádání.
Konflikty zájmů
Autoři nemají žádný vztah k průmyslu a nemají žádné potenciální finanční konflikty zájmů relevantní pro předložený rukopis.
Přínos autorů
Práci vymysleli a naplánovali Mark B. Ulanja, Mohit Rishi, Bryce D. Beutler, Mokshya Sharma a Santhosh Ambika. Mark B. Ulanja napsal původní rukopis. Mohit Rishi, Darryll R. Patterson, Nageshwara Gullapalli, Bryce D. Beutler, Mokshya Sharma a Santhosh Ambika podpořili psaní rukopisu. Bryce D. Beutler, Mohit Rishi, Mokshya Sharma a Santhosh Ambika provedli korekturu rukopisu. Mark B. Ulanja provedl výpočty. Santhosh Ambika a Nageshwara Gullapalli dohlíželi na výsledky tohoto projektu. Všichni autoři diskutovali o výsledcích a podíleli se na konečné podobě rukopisu.
Poděkování
Jsme vděčni Wei Yangovi, Ph.D., M.D., výkonnému řediteli Nevadského centra pro průzkumy, hodnocení a statistiku, za jeho návrhy a podporu. Děkujeme také Paschalu Awingurovi Apangovi, MBchB, kandidátovi doktorského studia (epidemiologie), University of Nevada, Reno, za jeho příspěvky a návrhy v průběhu celého procesu sestavování tohoto rukopisu.
Doplňkové materiály
Doplňkové materiály 1. Vydání rukopisu. Obrázek S1: Kaplan-Meierova funkce přežití pro přežití specifické pro karcinom tlustého střeva (CSS) pro pravostranný karcinom tlustého střeva (RCC) a levostranný karcinom tlustého střeva (LCC). Křivka téměř splývá po 5 letech sledování. Medián přežití specifického pro karcinom tlustého střeva nebylo možné z křivky vypočítat, protože více než polovina pacientů s diagnostikovaným karcinomem tlustého střeva v době analýzy ještě žila.
Doplňující 2. Obrázek S2: Kaplan-Meierova funkce přežití pro přežití specifické pro karcinom tlustého střeva (CSS) pro stadia podle AJCC. Stupeň AJCC I má lepší přežití, následuje AJCC II a poté AJCC III. Nejhorší přežití pro AJCC IV. Medián CSS pro stadia AJCC I-III nebylo možné z křivky vypočítat, protože více než polovina pacientů s diagnostikovaným karcinomem tlustého střeva v době analýzy ještě žila. AJCC I, AJCC II, AJCC III a AJCC IV = stádia 1, 2 a 4 podle American Joint Commission on Cancer (AJCC)
.