Jedná se o křesťanský obřad na oslavu Božího zjevení člověku. Symbolem tohoto svátku je příběh popsaný v Matoušově evangeliu, podle kterého se mudrci z Východu přišli do Betléma poklonit novorozenému Ježíši.
V polské tradici, ale nejen v ní, se svátku Zjevení Páně běžně říká svátek Tří králů. Zjevení Páně je jedním z prvních svátků zavedených církví. V raném křesťanství se tento den slavil na Východě jako Vánoce. Byl to svátek Zjevení Páně, Božího zjevení celému světu. V latinské církvi se tento svátek začal slavit od konce 4. století jako samostatný svátek, nepřipojený k Vánocům. Později byl den Křtu Páně stanoven na neděli po 6. lednu a památka zázraku v Káně na druhou běžnou neděli. V tomto ohledu se hlavním obsahem svátku v latinské liturgii stalo klanění mudrců z Východu, i když ostatní aspekty, tj. křest Krista a svatba v Káně, jsou v liturgických textech také opakovaně zmiňovány.
Ale to není to, o čem jsem vám chtěl vyprávět.
Svátek Zjevení Páně, jak jsem již zmínil, je pro křesťana opravdu důležitým dnem. Tento den uzavírá vánoční cyklus. Oslavuje den, kdy se mudrci z Východu, nazývaní také králové, vydali do Betléma, aby se poklonili novorozenému Ježíši. Vedeni betlémskou hvězdou přinesli vzácnému dítěti drahocenné dary: myrhu, zlato a kadidlo. Po více než padesátileté přestávce je od roku 2011 v Polsku opět dnem, kdy se nepracuje, stejně jako v mnoha dalších zemích, např. v Itálii, Španělsku, Řecku, Švédsku, Finsku, Rakousku nebo Švýcarsku. Po staletí byl svátek Zjevení Páně vždy spojen s tradicí vystavování betlémů a tzv. heroldských představení. Nejprve byly známy v Itálii, poté ve Francii. Ve středověku je rozšířili františkáni. Legenda říká, že tradici předvádění betlémů zahájil sv. František z Assisi. Na tuto starou tradici betlémů přímo odkazuje průvod Tří králů. Zároveň přenáší události staré tisíce let do současnosti – a umožňuje tak znovu a znovu vyprávět tento nejdůležitější příběh v dějinách světa. Proto se v průvodu kombinují tradiční nitky s těmi nejaktuálnějšími, aby se ukázalo, že události před 2000 lety mají stále význam i pro moderního člověka.
Průvodu vévodí Tři králové symbolizující tři kontinenty – Evropu, Asii a Afriku. Jedou na koních nebo velbloudech, v bohatě vypadajících rouchách a pokrývkách hlavy. Jejich doprovod tvoří stovky dětí oblečených do pestrých kostýmů svědčících o příslušnosti k jedné ze tří družin. Doprovázejí je horalské kapely, živá zvířata. Následují je obyvatelé měst v barevných korunách na hlavách, kteří zpívají vánoční koledy. Na závěr se tito králové klaní malému Ježíškovi a Svaté rodině a lidé pak společně zpívají koledy. Procesí Tří králů se ve Varšavě poprvé konalo v roce 2009 – v neděli před Třemi králi. Tehdy se sešlo 5000 lidí, kteří společně s účastníky procházeli ulicemi Starého města a sledovali typické betlémské scény, jako je Herodův dvůr nebo boj čertů s anděly. Důležitou součástí průvodu byl od počátku zpěv vánočních koled. Od té doby se procesí koná ve většině větších polských měst, také v Rzeszowě. Každoročně se této akce účastní tisíce lidí. Také letos se taková akce plánuje.
Doufám, že se tam dostanu 🙂
.