Standardní preventivní opatření
V roce 1996 nahradil termín standardní preventivní opatření termín všeobecná preventivní opatření a izolace tělesných látek. Standardní preventivní opatření by se měla používat, pokud je pravděpodobné, že dojde k expozici: (1) krvi; (2) všem ostatním tělesným tekutinám, sekretům a výměškům, ať už obsahují viditelnou krev nebo ne, s výjimkou potu; (3) neporušené kůži nebo (4) sliznicím. Strategie standardních preventivních opatření je určena ke snížení rizika přenosu mikroorganismů z identifikovaných i neidentifikovaných zdrojů infekce. Součásti standardních preventivních opatření jsou shrnuty v tabulce 2-4. V aktualizovaných pokynech pro izolaci jsou jako součást standardních preventivních opatření zahrnuty bezpečné injekční postupy, protože nedávné epidemie HBV a HCV v zařízeních ambulantní péče v důsledku nedodržování doporučených postupů naznačují potřebu zopakovat zavedené účinné postupy.78 V roce 2007 došlo ke dvěma doplněním standardních preventivních opatření: (1) Respirační hygiena/etiketa kašle pro omezení zdroje u osob s příznaky infekce dýchacích cest a (2) Použití masky osobou, která zavádí jehlu pro epidurální anestezii nebo provádí myelogram, pokud je pravděpodobná dlouhodobá expozice místa vpichu. Obě složky mají silnou důkazní základnu.
Zavedení standardních preventivních opatření vyžaduje kritické myšlení všech HCP a dostupnost osobních ochranných prostředků v blízkosti všech míst péče o pacienty. HCP s exsudativními lézemi nebo plačící dermatitidou se musí vyhnout přímé péči o pacienty a manipulaci s vybavením pro péči o pacienty. Osoby, které jsou v přímém kontaktu s pacientem, by měly být schopny předvídat expozici krvi nebo jinému potenciálně infekčnímu materiálu a přijmout vhodná ochranná opatření. Jednotlivci by také měli vědět, jaké kroky podniknout, pokud dojde k vysoce rizikové expozici. Rizikové expozice jsou expozice krvi nebo jinému potenciálně infekčnímu materiálu definované jako poranění kontaminovaným ostrým předmětem (např. bodnutí jehlou, pořezání skalpelem); rozlití nebo rozstříknutí krve nebo jiného potenciálně infekčního materiálu na neporušenou kůži (např. řezné rány, záděry, dermatitida, odřeniny, popraskaná kůže) nebo na sliznici (např. ústa, nos, oko); nebo expozice krvi pokrývající velkou plochu normální kůže. Manipulace s tácy s jídlem nebo nábytkem, tlačení invalidních vozíků nebo nosítek, používání toalet nebo telefonů, osobní kontakt s pacienty (např. podávání informací, dotýkání se neporušené kůže, koupání, masírování zad, podání ruky) nebo vykonávání kancelářských nebo administrativních prací pro pacienta nepředstavují vysoce rizikové expozice. Pokud dojde ke kontaktu rukou nebo jiných kožních povrchů s krví nebo jiným potenciálně infekčním materiálem, měla by být tato oblast okamžitě omyta vodou a mýdlem po dobu nejméně 10 sekund a oplachována tekoucí vodou po dobu nejméně 10 sekund. Pokud dojde k potřísnění oka, nosu nebo úst krví nebo tělními tekutinami, je třeba místo okamžitě vypláchnout velkým množstvím vody. Pokud dojde k pořezání, propíchnutí nebo poranění kůže krví nebo jiným potenciálně infekčním materiálem, je třeba místo okamžitě omýt vodou a mýdlem po dobu nejméně 10 sekund a opláchnout 70% izopropylalkoholem. Každý případ expozice by měl být okamžitě nahlášen na oddělení hygieny práce a musí být rozhodnuto, zda jsou nutné vzorky krve od zdrojového pacienta a exponované osoby a zda je indikována okamžitá profylaxe.
Všichni HCP by měli vědět, kde najdou plán kontroly expozice, který je specifický pro každé pracoviště, koho kontaktovat, kam jít a co dělat v případě neúmyslné expozice krvi nebo tělním tekutinám. Mezi důležité zdroje patří oddělení hygieny práce, pohotovostní oddělení a oddělení kontroly infekcí/nemocniční epidemiologie. Nejdůležitějším doporučením při jakékoliv náhodné expozici je okamžité vyhledání rady a intervence, protože účinnost doporučených profylaktických režimů se zvyšuje s kratším odstupem od expozice, například při podávání imunoglobulinu proti hepatitidě B po expozici HBV nebo při antiretrovirové terapii po perkutánní expozici HIV. Chemoprofylaxe po expozici materiálu infikovanému HIV je nejúčinnější, pokud je zahájena do 4 hodin od expozice.79 Aktualizace jsou zveřejňovány na webových stránkách CDC. Nahlášení expozice v souvislosti s prací je nutné pro následnou lékařskou péči a odškodnění pracovníků.