Přehled testování na infekci HHV-6
Téměř 100 % z nás je infikováno HHV-6B již v raném dětství. Málo je známo o prevalenci HHV-6A, o kterém se předpokládá, že je získán později v dětství. Oba viry HHV-6 jsou vysoce buněčně asociované a v plazmě je lze detekovat pouze krátkodobě během počáteční infekce nebo akutní reaktivace. K reaktivaci dochází většinou u pacientů po transplantaci užívajících imunosupresiva nebo u jedinců s imunodeficitem. Detekce DNA HHV-6 v plazmě obecně znamená, že pacient má aktivní infekci.
Je důležité poznamenat, že negativní nález v plazmě nevylučuje lokalizovanou aktivní infekci v orgánu (např. děloha, mozek, štítná žláza, játra). Přetrvávající infekce HHV-6 byly nalezeny v játrech, mozku, plicích, srdeční tkáni a děloze, přičemž v plazmě nebyly nalezeny žádné stopy HHV-6 DNA. Kvantitativní testování krve a tkání je upřednostňováno, protože dokáže rozlišit mezi velmi nízkými hladinami, které se občas vyskytují u zdravých kontrol, a vysokými hladinami zjištěnými v nemocných tkáních.
Více než 95 % z nás má protilátky proti HHV-6 A/B. Podstatnou otázkou při testování na protilátky proti HHV-6 není, zda je máte, ale spíše, zda jsou při IFA testu neobvykle zvýšené. Bohužel, mnohé laboratoře používají pouze levnější test ELISA, který byl navržen pouze k zodpovězení otázky, zda protilátky existují (takže je pro testování HHV-6 poměrně nepoužitelný). V době vydání této publikace víme pouze o dvou laboratořích v USA, které nabízejí testování protilátek metodikou IFA – Quest Diagnostics a ARUP Laboratories.
Lékaři a pacienti by měli vědět, že existuje vzácná dědičná forma infekce známá jako „chromozomálně integrovaný HHV-6“ (ciHHV-6). Jedinci s tímto stavem, který se vyskytuje u 1 % populace, mají jednu kopii virového genomu integrovanou do chromozomu každé jádrové buňky, a proto je u nich test PCR DNA pozitivní, i když jsou asymptomatičtí. (Viz Co je ciHHV-6?)