Poprvé jsem tu lež slyšel v páté třídě. Pan Ward si mě vzal stranou (nebo to možná řekl celé třídě, je to už dávno), aby mi pověděl o zázracích Dvorakova, jiného rozložení klávesnice, které bylo vědecky navrženo tak, aby bylo efektivnější než standardní rozložení. To rozložení se jmenovalo QWERTY, vysvětloval, a bylo vytvořeno proto, aby zpomalilo psaní. Víte, za starých časů se mechanické psací stroje mohly zaseknout, pokud lidé mačkali klávesy příliš rychle, takže museli běžná písmena umístit daleko od sebe. Moderní klávesnice, jak mi bylo řečeno, byla pozůstatkem mechanického věku.
Od té doby jsem tuto historku slyšel opakovat tisíckrát. Tolikrát, že jsem předpokládal, že je to pravda. Ale Jimmy Stamp ze Smithsonian poukazuje na důkazy zveřejněné japonskými vědci, že ve skutečnosti je tato historka nesmysl. Klávesnice QWERTY nevznikla v plné podobě díky Christopheru Sholesovi, který jako první podal patent na psací stroj s tímto rozložením. Vznikla spíše postupem času, když telegrafisté používali stroje k přepisu Morseovy abecedy. Rozložení se často měnilo oproti počátečnímu abecednímu uspořádání, než vznikla konečná konfigurace.
Výzkumníci sledovali vývoj klávesnice psacího stroje spolu se záznamy o jeho prvních profesionálních uživatelích. Došli k závěru, že mechanika psacího stroje neměla na konstrukci klávesnice vliv. Systém QWERTY vznikl spíše v důsledku toho, jak se první psací stroje používaly. K prvním uživatelům a beta testerům patřili telegrafisté, kteří potřebovali rychle přepisovat zprávy. Operátoři však považovali abecední uspořádání za matoucí a neefektivní pro přepis morseovky. Článek v Kjótu naznačuje, že klávesnice psacího stroje se vyvíjela několik let jako přímý výsledek podnětů od těchto telegrafních operátorů.
To znamená, že poučením z příběhu QWERTY zůstává odolnost návrhu vytvořeného pro diktát zastaralé technologie. QWERTY je stále příkladem technologické hybnosti. Vývoj designu však nebyl náhodný ani hloupý: byl složitý, evoluční a pro operátory morseovky docela rozumný.
Konfigurace klávesnice jsou nově důležité, když přemýšlíme o tom, jak bychom měli psát na tabletech a dalších zařízeních. Vizitkou osobního počítače byla klávesnice a nyní s sebou nosíme kusy skla, na kterých simulujeme starý design QWERTY. Budeme toto rozložení zachovávat i nadále? Možná bude QWERTY vždycky dost dobrá. Ale pokud ne, jak by se mohl vyvinout nový design?