Je známo, že malomocenství se vyskytuje ve všech věkových kategoriích od raného dětství až po velmi vysoký věk. Nejmladší uváděný věk výskytu lepry jsou tři týdny na Martiniku (Montestruc & Berdonneau, 1954). Nejmladší případ, který autor viděl, byl u dvouapůlměsíčního kojence, kde byla diagnóza lepry potvrzena histopatologickým vyšetřením. Výskyt lepry, pravděpodobně poprvé, není neobvyklý ani po sedmdesátce.
Způsob přenosu lepry
Přesný mechanismus přenosu lepry není znám. Přinejmenším donedávna převládal názor, že nemoc se přenáší kontaktem mezi případy lepry a zdravými osobami. V poslední době se stále více prosazuje možnost přenosu respirační cestou. Existují i další možnosti, např. přenos hmyzem, které nelze zcela vyloučit.
Rozdělení podle pohlaví
Ačkoli lepra postihuje obě pohlaví, ve většině částí světa jsou muži postiženi častěji než ženy, často v poměru 2:1. Tato převaha mužů je pozorována v tak rozdílných geografických situacích, jako je Indie, Filipíny, Havaj, Venezuela a Kamerun. Doull et al (1942) ze svých studií na Filipínách také poukázali na to, že tento rozdíl jako skutečný rozdíl je způsoben vyšším výskytem u mužů, a nikoliv rozdílnou dobou trvání onemocnění u obou pohlaví. Pokud by se jednalo o druhý případ, mohla by se prevalence specifická pro pohlaví lišit i při stejné incidenci specifické pro pohlaví. Je třeba zdůraznit, že převaha mužů u lepry není univerzální a existuje několik oblastí, zejména v Africe, kde je buď stejný výskyt lepry u obou pohlaví, nebo občas dokonce vyšší výskyt u žen. Takové situace byly pozorovány v Ugandě, Nigérii, Malawi, Gambii, Burkině Faso, Zambii, Thajsku a Japonsku.