Poznámka redakce (3/20/18): Tento článek se znovu objevuje po smrti Súdána, posledního samce severního bílého nosorožce na světě. Zbývají už jen dvě samice, což tento poddruh posouvá blíže k vyhynutí.
Bezostyšné zabití a utracení ohroženého nosorožce bílého v rezervaci nedaleko Paříže minulý měsíc vyvolalo všeobecné pobouření. Hlavní mediální proud obviňoval obvyklé podezřelé: Muži z Asie, kteří údajně kupují nosorožčí rohy jako surovou formu viagry. Tato prurientní zajímavost však přehlíží hlavní faktory, které jsou hnací silou nelegálního obchodu s nosorožčími rohy – a možná dokonce posiluje falešné přesvědčení o síle této látky.
Skutečnost, která stojí za poptávkou, je mnohem složitější. Historicky byly populace nosorožců zdecimovány nekontrolovaným lovem trofejí během evropské koloniální éry. V dnešní době je hlavní hrozbou pro přežívající nosorožce nelegální obchod s nosorožčími rohy mezi Afrikou a Asií. Někteří odběratelé ve Vietnamu a Číně – největší a druhé největší destinaci černého trhu – poptávají výrobky z nosorožčích rohů z různých důvodů. Někteří nakupují kousky rohoviny nebo prášek pro tradiční léčebné účely, k požití nebo jako působivý dárek pro ostatní. Zámožní kupci nabízejí starožitné řezby z nosorožčích rohů, jako jsou poháry nebo figurky, které si chtějí vystavit nebo investovat. Vznikl také moderní trh s náhrdelníky, náramky a korálky z nosorožčích rohů.
Většina touhy po nosorožčím rohu podle odborníků zřejmě nesouvisí s touhou po zuřivé erekci. Ve Vietnamu existuje jedna skupina kupujících, která může částečně odrážet stereotyp nadržených Asiatů hledajících dávku nosorožčí rohoviny. Zpráva TRAFFIC International, programu Světového fondu na ochranu přírody pro monitorování obchodu, z roku 2012 popisuje, jak bohatí Vietnamci a asijská expatriantská podnikatelská elita ve Vietnamu „běžně míchají prášek z nosorožčích rohů s vodou nebo alkoholem jako tonikum pro celkové zdraví a léčbu kocoviny“ – extravagantní verze detoxikační rutiny. Do této skupiny patřili také někteří muži, kteří zřejmě také věřili, že nosorožčí roh dokáže vyléčit impotenci a zlepšit sexuální výkonnost.
Tento příklad však vyniká tím, že je vzácný. Celkově ochránci přírody tvrdí, že neexistuje žádné rozsáhlé afrodiziakální šílenství, které by pohánělo touhu po nosorožčím rohu. „Nikdy bych neřekl, že (afrodiziakum) se nikdy nepoužívá, protože jsem si jistý, že lidé tomuto mýtu věří,“ říká Leigh Henry, hlavní politický poradce pro ochranu druhů a prosazování zájmů WWF. „Ale není to rozšířená poptávka, která by poháněla obchod s nosorožčími rohy.“
Vietnamský černý trh je příkladem toho, jak „městské mýty a pochybný humbuk“ mohou podporovat poptávku po výrobcích z nosorožčích rohů – jako po léčivých i luxusních produktech zvyšujících status – uvádí zpráva TRAFFIC. Obchodníci na černém trhu také prosazují myšlenku – údajně vyvolanou pomluvami v místních médiích – že roh nosorožce může léčit rakovinu a další život ohrožující nemoci. Na populárních vietnamských internetových stránkách se mísí neprokázaná lékařská tvrzení s nabídkou prodeje luxusního zboží. Slogany přirovnávají nosorožčí roh k „luxusnímu autu“, vyzdvihují jeho schopnost „zlepšovat koncentraci a léčit kocovinu“ a vytrubují, že „nosorožčí roh s vínem je alkoholickým nápojem milionářů“.
Zpráva TRAFFIC dokonce naznačuje, že vietnamští kupci, kteří věří v afrodiziakální schopnosti nosorožčího rohu, možná zachytili mediální posedlost touto myšlenkou. Také další ochránci přírody kritizují média za to, že nesprávně spojují problematiku afrodiziak tak výlučně s asijskou tradiční medicínou nebo lidovými terapiemi. „Používání nosorožčího rohu jako afrodiziaka v asijské tradiční medicíně bylo západními médii dlouho vyvraceno jako očerňující a nespravedlivá charakteristika tohoto obchodu. Nyní je však takové používání poněkud neuvěřitelně zdokumentováno ve Vietnamu, kde se mediální mýtus točí v kruhu,“ uvádí se ve zprávě TRAFFIC.
Pro upřesnění je třeba říci, že roh nosorožce se v zemích, jako je Čína a Vietnam, historicky používal jako tradiční léčivá složka. Odborníci však tvrdí, že ani čínská, ani vietnamská tradiční medicína nikdy nepovažovala roh nosorožce za afrodiziakum, které by zvyšovalo ochabující libido. Eric Dinerstein, který 25 let působil jako hlavní vědecký pracovník WWF, shrnul tuto problematiku ve své knize Návrat jednorožců z roku 2003: Přírodní historie a ochrana nosorožce jednorohého. „Ve skutečnosti tradiční čínská medicína nosorožčí roh nikdy nepoužívala jako afrodiziakum: Je to mýtus západních médií a v některých částech Asie je vnímán jako druh protičínské hysterie.“
Jen malé procento Vietnamců vůbec používá nosorožčí roh k nějakému účelu, říká Michele Thompsonová, profesorka historie jihovýchodní Asie na Southern Connecticut State University, která je autorkou knihy Vietnamská tradiční medicína z roku 2015: A Social History. Podle jejích pozorování mnoho Vietnamců slyšelo o afrodiziakálním mýtu hlavně kvůli extravagantnímu „módnímu užívání nosorožčího rohu“ mezi některými obchodními elitami. „To neznamená, že věří, že nosorožčí roh skutečně funguje jako afrodiziakum; znamená to jen, že vědí, že existují lidé, kteří za něj utratí spoustu peněz,“ říká Thompsonová. „Obecně vietnamská tradiční medicína nepodporuje používání čehokoli jako afrodiziaka.“
Historicky se v tradiční čínské medicíně míchal roh nosorožce s dalšími přírodními složkami pro léčbu horečky nebo zmírnění příznaků artritidy a dny. Seznam historických použití zahrnuje také: bolesti hlavy, halucinace, vysoký krevní tlak, tyfus, hadí uštknutí, otravu jídlem a dokonce posedlost duchy. „Každé historicky doložené použití nosorožčího rohu v tradiční čínské medicíně se týkalo léčby stavů, jako je horečka a infekce,“ říká Lixin Huang, prezident American College of Traditional Chinese Medicine. „Nikdy se nepoužíval ke zlepšení mužských sexuálních funkcí nebo k léčení rakoviny.“
Překvapivě neexistují žádné vědecké důkazy, které by podporovaly myšlenku, že nosorožčí roh má afrodiziakální schopnosti. Nosorožčí roh se skládá především z keratinu, bílkoviny, která tvoří také vlasy a nehty. Raj Amin, ekolog z Londýnské zoologické společnosti, který studoval biochemickou charakteristiku nosorožčího rohu, se v epizodě pořadu PBS Nature z roku 2010 vyjádřil, že pro ekvivalentní léčivou hodnotu byste mohli stejně dobře žvýkat vlastní nehty.
Několik lékařských studií nosorožčího rohu se zaměřilo na jeho možnou hodnotu při léčbě horečky – což je jedno z nejběžnějších lékařských využití ve Vietnamu a Číně. Farmakologická studie vědců ze švýcarské zdravotnické společnosti Hoffman-La Roche z roku 1983 neprokázala žádnou takovou léčivou hodnotu. Hongkongští vědci v roce 1990 publikovali dvojici studií, které naznačovaly určitou hodnotu snižování horečky u myší v poměrně vysokých dávkách – ale také dospěli k závěru, že roh vodního buvola funguje stejně dobře.
Ochránci přírody začali identifikovat odlišné skupiny kupců nosorožčích rohů, aby lépe pochopili, co je hnací silou poptávky. Podle zprávy TRAFFIC z roku 2012 tvoří podnikatelská elita, která produkt nakupuje jako luxusní zdravotní tonikum a symbol statusu, „pravděpodobně největší objem rohoviny z nosorožců, která se dnes ve Vietnamu používá“. Samostatnou vietnamskou skupinu údajně tvoří matky ze střední a vyšší třídy, které nakupují nosorožčí roh jako tradiční lék na horečky.
Zpráva z roku 2015, kterou vedla Alexandra Kennaughová, výzkumná pracovnice v oblasti ochrany přírody a programová pracovnice pro nelegální obchod s volně žijícími živočichy ve společnosti Oak Foundation, rovněž zjistila dva odlišné trhy s nosorožčími rohy v Číně: trh s luxusem a trh s tradiční medicínou. Průzkum provedený ve zprávě mezi více než 2 000 lidmi v pěti čínských městech zjistil, že ti, kteří si rohoviny nosorožců cení jako léku – většinou na zmírnění horečky nebo bolesti – byli s rostoucí cenou méně ochotni za ni platit. Oproti tomu ti, kteří si nosorožčí rohoviny cenili jako vzácného luxusního zboží, byli za nosorožčí rohovinu nad určitou cenovou hranicí stále ochotni platit plnými hrstmi.
Afrodiziakální využití nosorožčí rohoviny bylo ve zprávě z roku 2015 sotva zmíněno. Na otázku týkající se preferencí užívání čínských, západních nebo nějaké kombinace léčivých přípravků velmi malé procento čínských respondentů uvedlo, že zná přátele, kteří nosorožčím rohem léčili erektilní dysfunkci – ale žádný z nich skutečně nejmenoval erektilní dysfunkci jako onemocnění, které lze nosorožčím rohem léčit. Erektilní dysfunkce se podle respondentů umístila na předposledním místě mezi „běžnými stavy léčenými nosorožčí rohovinou“. „Upřímně řečeno si myslím, že jakákoli diskuse o nosorožčím rohu jako afrodiziaku nebo pro použití proti erektilní dysfunkci je trochu nezodpovědná,“ říká Kennaugh. „V tradiční čínské medicíně se k tomuto účelu nikdy nepředepisoval.“
Vzhledem k povaze černého trhu je těžké posoudit, zda je v otázce poptávky po nosorožčím rohu „na koni“ tradiční medicína nebo trh s luxusním zbožím, říká Kennaughová a dodává, že „většina odborníků“, které zná, se shoduje, že trh s luxusním zbožím je pravděpodobně místem, které zaznamená růst bez ohledu na cenu nosorožčího rohu – nebo velikost celosvětové populace nosorožců.
Studie amerických a čínských vědců z roku 2016 se zaměřila na specifický segment trhu s luxusním zbožím. Zkoumali segment „uměleckých a starožitných předmětů“ mezi čínskými kupci, kteří nakupovali vyřezávané poháry na pití, sochy a další předměty vyrobené z nosorožčí rohoviny. Studie ukázala, že objem nosorožčích rohů vydražených prostřednictvím legálních mezer v Číně v letech 2000 až 2011 – předtím, než čínské úřady začaly tyto aukce přísně regulovat – měl významnou korelaci s mírou ročního pytláctví nosorožců v Jihoafrické republice. Při snaze o snížení poptávky by proto neměl být opomíjen trh s „uměleckými a starožitnými“ nosorožčími rohy, říká Gao Yufang , čínský odborník na ochranu přírody a doktorand v oboru ochrany přírody a antropologie na Yaleově univerzitě a hlavní autor studie. Jeho výzkum zveřejněný v časopise Biological Conservation také konkrétně obvinil západní média, když porovnal mezinárodní (anglicky mluvící) a čínské zpravodajství z let 2000 až 2014. Zjistil, že mezinárodní média zdůrazňovala údajnou lékařskou hodnotu nosorožčích rohů, zatímco čínská média se obvykle zaměřovala na ekonomickou nebo uměleckou hodnotu řezbářských prací z nosorožčích rohů. „Údajné afrodiziakální využití nosorožčího rohu je mylná představa,“ říká.“
Gao přesto připustil, že přetrvávající přesvědčení běžných lidí o hodnotě tradiční medicíny zůstává dlouhodobou výzvou. „Toto přesvědčení o léčivých vlastnostech nosorožčího rohu je natolik zakořeněné a rozšířené, že činí obchod s nosorožčími rohy mnohem obtížněji řešitelným problémem ve srovnání s obchodem se sloní kostí, která se používá převážně jako řezbářský materiál,“ říká.“
Ještěže se do boje za snížení poptávky po nosorožčím rohu stále více zapojují odborníci na tradiční čínskou medicínu. Když Čína v roce 1993 oficiálně zakázala mezinárodní obchod, následovalo vyřazení nosorožčího rohu jako léčebné složky z lékopisu a učebních osnov tradiční čínské medicíny. Lékaři propagovali alternativní složky, jako je roh vodního buvola a bylinné náhražky.
American College of Traditional Chinese Medicine Huang stál v čele osvětových kampaní na ochranu přírody mezi lékaři a zákazníky tradiční čínské medicíny v USA i v Číně. Uznává však, že je obtížné přesvědčit některé zákazníky, že historické používání rohu nosorožce již nemusí platit.
„Tradiční čínská medicína má 3000 let dlouhou historii a my vzděláváme veřejnost necelých 30 let,“ poznamenává Huang. „Jedná se tedy o neustálé vzdělávání.“