Norma ČSN EN 13363-1+A1 Zařízení sluneční ochrany kombinovaná se zasklením – Výpočet propustnosti slunečního záření a světla definuje zjednodušenou metodu výpočtu zařízení sluneční ochrany kombinovaného se zasklením založenou na tepelné propustnosti a celkové propustnosti slunečního záření přes zasklení a na propustnosti světla a odrazivosti zařízení sluneční ochrany pro hodnocení celkové propustnosti slunečního záření.
Metoda je použitelná pro jakýkoli typ protislunečního zařízení souběžně se zasklením, jako jsou žaluzie nebo rolety. Zařízení na ochranu proti slunci mohou být instalována uvnitř chráněné místnosti, venku nebo v mezeře mezi dvojitým zasklením. Metoda je použitelná v případech, kdy se celková propustnost slunečního záření přes zasklení pohybuje mezi 0,15 a 0,85. Předpokládá se, že rolety musí být upevněny, aby se zabránilo přímému slunečnímu záření. Předpokládá se, že u venkovních protislunečních zařízení a vestavěných protislunečních zařízení není prostor mezi protislunečním zařízením a zasklením větrán, zatímco u vnitřních protislunečních zařízení větrán je.
Používané základní pojmy
Propustnost – záření, které prochází oknem do interiéru; součinitel propustnosti záření τe nabývá hodnot od 0 do 100; tj. 0 až 1.
Odraz (take-off) – záření, které se oknem vrací do vnějšího prostoru, součinitel vráceného záření ρe nabývá hodnot od 0 do 100 %, tj. 0 až 1.
Absorpce – záření, které je oknem pohlcováno a zvyšuje jeho teplotu; součinitel záření αe nabývá hodnot od 0 do 100; tj. 0 až 1.
Emisivita – schopnost vyzařovat teplo εe; platí, že ε = α
V důsledku toho platí následující rovnice: τe + ρe + αe = 100 %; neboli 1.
Velikost činitele g pro výpočet je obvykle definována výrobcem okenních skel nebo oken.
gtot – celkový činitel prostupu slunečního záření se sluneční ochranou.
Fc – redukční součinitel. Hodnota součinitele se pohybuje mezi 0 (teoreticky nejlepší ochrana před slunečním zářením) a 1 (nulová ochrana před slunečním zářením; v takovém případě platí, že: g = gtot).
.