Vše, co potřebujete vědět o dárcovství krve

14. června je Světový den dárců krve. Letos datum WHO přichází po děsivé masové střelbě v nočním gay klubu v Orlandu, při které zemřelo 50 lidí.

Mnoho gayů a bisexuálních mužů bylo připraveno darovat krev, aby pomohli zachránit životy přátel, rodiny, kteří byli těmito zraněnými.

Vzhledem k přetrvávajícím omezením, která zavedl americký Úřad pro potraviny a zemědělství, však nesmí darovat krev žádný muž, který měl v posledních 12 měsících pohlavní styk s jiným mužem, ani žena, která měla v posledních 12 měsících pohlavní styk s mužem, který měl pohlavní styk s mužem.

Je to politika postavená na stigmatu a chybné vědě – protože naznačuje, že homosexuální muži jsou od přírody něčím nakaženi. Mnoho amerických států tento zastaralý a škodlivý zákaz zrušilo, ale na Floridě zůstává.

Tento případ vede k mnoha dalším otázkám týkajícím se dárcovství krve; například proč některé země platí za darování krve a k čemu se sakra darovaná krev používá? Zde je tedy VŠE, co potřebujete vědět o dárcovství krve.

Kolik lidí každoročně daruje krev?

Ročně se odebere 108 milionů odběrů od neplacených dobrovolných dárců, placených dárců nebo rodinných příslušníků. V 62 zemích se 100 % odběrů provádí od neplacených dobrovolných dárců. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by měl svět do roku 2020 usilovat o dosažení 100 procent neplacených dobrovolných dárců. 72 zemí se k tomu již přiblížilo a získává 93 procent krve od neplacených dobrovolných dárců.

V zemích s nízkými příjmy daruje krev více mladých lidí (18-24 let) než v jakémkoli jiném věku, zatímco v zemích s vysokými příjmy je nejčastější věková kategorie o něco starší (25-44 let).

Jaké jsou politiky týkající se dárcovství krve ve světě?

Více než 168 zemí má zavedený systém pro odběr krve. Národní politiku má 81 % zemí s vysokými příjmy (odtud pochází více než 50 % dárců krve), zatímco 44 % zemí s nízkými příjmy má stanovenou politiku.

WHO doporučuje zavést systém testování a screeningu pro všechny dárce krve, což je politika, kterou mnoho zemí s vysokými příjmy striktně dodržuje. V případě testování na HIV to však může být komplikované, protože virus může zůstat neodhalen v průměru 22 dní.

Kde můžete dostat zaplaceno za darování krve?

Zaplaceno za darování krve můžete dostat ve 25 zemích světa. V některých zemích vám dají placené volno, abyste mohli jít darovat krev, zatímco v jiných, například v Německu, Číně, USA a Rusku, se za darování plazmy platí.

Které země mají kontroverzní politiku?

V zájmu omezení smrtelného šíření viru HIV a boje proti epidemii AIDS v 90. letech 20. století sestavily americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) spolu s dalšími zdravotnickými skupinami nové směrnice pro darování krve. Poprvé byla tato politika v USA zavedena v roce 1983 a zakazovala mužům, kteří měli pohlavní styk s jiným mužem, darovat krev na dobu neurčitou. Po téměř deseti letech prosazování ze strany organizací, jako je Americký červený kříž, Americká lékařská asociace a dokonce i newyorská městská rada, změnil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v prosinci 2015 svou politiku z v podstatě doživotního zákazu na jednoleté omezení darování krve pro homosexuální a bisexuální muže. Úřad FDA odůvodnil nezrušení 12měsíčního omezení tím, že by se počet nakažených virem HIV zvýšil o 1 osobu každých 32,8 roku.

24 zemí, od Německa po Malajsii, v současné době zavádí časově neomezený zákaz darování krve homosexuálními nebo bisexuálními muži – 16 zemí zastává politiku, že každý muž, který měl pohlavní styk s jiným mužem, musí počkat 1 rok, aby mohl darovat krev.

K čemu se darovaná krev používá?

Krev se používá k nejrůznějším účelům. Rakovina (transfuze krve při chemoterapii), operace a úrazy a tři běžné důvody pro darování krve. Pro většinu lékařských zákroků se používá darovaná plná krev a pro některé je třeba odebrat a použít pouze plazmu nebo krevní destičky. Celkem 22 lékařských zákroků vyžaduje darování krve.

Při darování krve organizace, jako je Červený kříž, obvykle v laboratoři rozdělí plnou krev na červené krvinky, plazmu a krevní destičky. Plazmou se dá léčit všelicos, například rakovina, nemoci krve, hemofilie, anémie, srdeční choroby, onemocnění žaludku, ledvin, porod, operace, ztráta krve, úrazy a popáleniny.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.