Podle všech historických svědectví byl Victoriano Huerta opilec, lhář, zloděj a zrádce. Většina lidí ho považuje za největšího padoucha mexické revoluce. Přestože bojoval po boku Francisca I. Madera a bránil Maderovo prezidentství před několika povstáními (včetně toho, které zosnoval Pascual Orozco), nakonec Madera zradil. Poté se Huerta stal prezidentem. Když byl v roce 1914 sám svržen, odjel do Evropy a poté se vrátil do Spojených států, aby spolu se svým bývalým nepřítelem Pascualem Orozcem zosnoval další převrat. Do Mexika se již nikdy nevrátil.
Huerta se narodil v Jaliscu nedaleko centra Mexika a studoval na Colegio Militar (vojenské akademii) v Mexico City. Stal se generálem ve federální armádě diktátora Porfiria Díaze, ale když byl Díaz svržen a prezidentem se stal Madero, Huerta zůstal ve federální armádě a sloužil Maderovi.
V této funkci Huerta bojoval proti zapatistům, ale Madero ho odvolal v domnění, že zapatisté budou lépe reagovat na diplomatický přístup Felipeho Ángelese, dalšího generála, který původně sloužil Díazovi, a poté se obrátil na Madera. Mezi Huertou a Maderem rostly třenice, a když americký velvyslanec Henry Lane Wilson začal pochybovat o Maderově schopnosti udržet pořádek, Huerta s Wilsonovým požehnáním zorganizoval převrat. Huertovi se podařilo odstranit – a nakonec zavraždit – prezidenta Francisca Madera a viceprezidenta Pina Suáreze.
Jako prezident si Huerta vysloužil jak nenávist Mexičanů, kteří nechtěli po Díazovi dalšího a ještě zuřivějšího diktátora, tak nedůvěru americké vlády. Nový americký prezident Woodrow Wilson odvolal Henryho Lane Wilsona a nařídil obsadit mexický přístav Veracruz, když se zjistilo, že německé lodě přivážejí Huertovi zbraně (paradoxně americké).
Toto obsazení trvalo déle než zbytek Huertova prezidentství – to skončilo v červenci 1914, v předvečer vstupu Evropy do první světové války. Byl nucen odejít do exilu, protože „konstitucionalisté“, spojené síly Venustiana Carranzy, Álvara Obregóna a Francisca Villy, porazili jeho federální jednotky v bojích po celé severní polovině země.
Huerta krátce cestoval po Evropě, ale v roce 1915 přijel do USA a plánoval další převrat. V jednu chvíli se setkal se svým starým nepřítelem Pascualem Orozcem a společně zkoumali možnost návratu do Mexico City a znovuzískání moci.
K tomu však nedošlo. Huerta i Orozco byli zatčeni v Novém Mexiku, poblíž texaských hranic. Orozcovi se sice podařilo uprchnout (a následně byl při pokusu o návrat přes hranici zabit), Huerta však již nikdy nezískal úplnou svobodu a počátkem roku 1916 zemřel na území USA – na cirhózu jater.
.