Vláda nacistického Německa

30. ledna 1933 jmenoval prezident Paul von Hindenburg Hitlera německým kancléřem. Tato událost je známá jako Machtergreifung (převzetí moci). V následujících měsících nacistická strana použila proces označovaný jako Gleichschaltung (koordinace), aby rychle dostala všechny aspekty života pod kontrolu strany. Vedení všech občanských organizací, včetně zemědělských spolků, dobrovolnických organizací a sportovních klubů, bylo nahrazeno sympatizanty nacistů nebo členy strany. Do června 1933 byly prakticky jedinými organizacemi, které NSDAP nekontrolovala, armáda a církve. V roce 1939 bylo členství ve straně povinné pro všechny úředníky státní správy. Hitler vládl Německu autokraticky prosazováním vůdcovského principu (Führerprinzip), který vyžadoval absolutní poslušnost všech podřízených. Strukturu vlády vnímal jako pyramidu, na jejímž vrcholu stál on sám – neomylný vůdce. Postavení ve straně se neurčovalo volbami, funkce byly obsazovány jmenováním těmi výše postavenými. Nacistická strana využívala propagandu k vytvoření kultu osobnosti kolem Hitlera.

Vrcholní představitelé podléhali Hitlerovi a řídili se jeho politikou, ale měli značnou autonomii. Od úředníků se očekávalo, že budou „pracovat směrem k Vůdci“ – budou iniciativně prosazovat politiku a opatření v souladu s jeho přáním a cíli nacistické strany, aniž by se Hitler musel podílet na každodenním řízení země. Často odkládal rozhodování, vyhýbal se jasnému delegování pravomocí a umožňoval podřízeným, aby mezi sebou soupeřili, zejména v předválečných letech. Vláda nebyla koordinovaným, spolupracujícím orgánem, ale spíše neorganizovaným souborem frakcí vedených členy stranické elity, kteří se snažili shromáždit moc a získat vůdcovu přízeň.

Vládní systém se utvářel tak, že vedoucí nacističtí úředníci byli nuceni interpretovat Hitlerovy projevy, výroky a spisy týkající se vládní politiky a proměňovat je v programy a zákony. Hitler obvykle nevydával písemné příkazy; místo toho je sděloval ústně nebo si je nechával předávat prostřednictvím svého blízkého spolupracovníka Martina Bormanna. Bormannovi svěřoval své papírování, schůzky a osobní finance; Bormann využíval svého postavení ke kontrole toku informací a přístupu k Hitlerovi. Hitlerův kabinet se po roce 1938 nikdy nesešel a své ministry odrazoval od samostatných schůzek.

Hitlerův styl vedení spočíval v tom, že svým podřízeným dával protichůdné příkazy a umisťoval je na místa, kde se jejich povinnosti a odpovědnosti překrývaly s povinnostmi a odpovědnostmi ostatních, aby „silnější měl práci“. Tímto způsobem Hitler podporoval nedůvěru, konkurenci a vnitřní boje mezi svými podřízenými, aby upevnil a maximalizoval svou vlastní moc.

Tento postup umožnil bezohlednějším a ambicióznějším nacistům, aby jim prošlo zavádění radikálnějších a extrémnějších prvků Hitlerovy ideologie, jako byl antisemitismus, a tím si získali politickou přízeň. Byl chráněn účinnou propagandistickou mašinérií Josepha Goebbelse, která Hitlera vykreslovala jako hrdinného a neomylného vůdce. Dále byla vláda vykreslována jako oddaná, poslušná a výkonná složka. Prostřednictvím postupně vydávaných říšských dekretů byly německé státy fakticky nahrazeny nacistickými provinciemi zvanými Gaue.

Po červnu 1941, jak postupovala druhá světová válka, se Hitler začal zabývat vojenskými záležitostmi a většinu času trávil na svém vojenském velitelství na východní frontě. To vedlo k tomu, že se Hitler stále více spoléhal na Bormanna, který se staral o vnitřní politiku země. Dne 12. dubna 1943 Hitler Bormanna oficiálně jmenoval osobním tajemníkem vůdce. Do té doby měl Bormann de facto kontrolu nad všemi vnitropolitickými záležitostmi a toto nové jmenování mu dávalo pravomoc jednat oficiálně v jakékoli záležitosti.

Historické názory se dělí na „intencionalisty“, kteří věří, že Hitler tento systém vytvořil jako jediný prostředek, jak si zajistit jak naprostou loajalitu a oddanost svých stoupenců, tak i nemožnost spiknutí, a na „strukturalisty“, kteří věří, že se systém vyvinul sám od sebe a byl omezením Hitlerovy totalitní moci.

Organizace nacistického státu byla následující:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.