Vlasy jsou jedním z charakteristických znaků savců. U člověka může jít kromě jiných míst o ochlupení pokožky hlavy, ochlupení obličeje, ochlupení na hrudi, ochlupení stydké, ochlupení v podpaží. Muži mají tendenci mít ochlupení na více místech než ženy. Chlupy samy o sobě nemají žádnou vlastní sexuální hodnotu kromě atributů, které jim přisuzují jednotlivci v kulturním kontextu. V některých kulturách je vztah k ochlupení ambivalentní, některé jsou považovány za atraktivní, jiné za neestetické. Mnoho kultur považuje ženské ochlupení za erotické. Například mnoho islámských žen si na veřejnosti vlasy zakrývá a ukazuje je pouze rodině a blízkým přátelům. Podobně mnoho židovských žen si vlasy zakrývá až po svatbě. Ve středověku se od evropských žen očekávalo, že si po svatbě zakryjí vlasy, a podle Nového zákona by si křesťanka měla zakrýt hlavu, když je v kostele nebo při modlitbě.
I v kulturách, kde si ženy vlasy běžně nezakrývají, je erotický význam vlasů uznáván. Některé účesy jsou kulturně spojovány s určitým pohlavím, přičemž krátké účesy a plešatost jsou spojovány s muži a delší účesy s ženami a dívkami, i když existuje mnoho výjimek, například galští Irové, a také zobrazení mužů v umění v průběhu dějin, přičemž nejvýznamnějším příkladem je pravděpodobně zobrazení Ježíše Krista. Zejména v případě žen byly vlasy na hlavě v umění a literatuře prezentovány jako znak krásy, marnivosti a erotiky. Vlasy hrají velmi důležitou roli v kánonech krásy v různých oblastech světa a zdravě učesané vlasy mají dvě důležité funkce, krásu a módu. V těchto kulturách se na atraktivní prezentaci vlasů a v některých případech i na odstranění kulturně nežádoucích vlasů vynakládá značný čas a prostředky. V indické kultuře jsou ženy přísně nuceny nechat si vlasy narůst, přičemž stříhání vlasů je považováno za projev neúcty k jejich společnosti. Ženy jsou také nuceny svazovat si vlasy do hustých a dlouhých copů, aby nepřekážely ostatním.
Vlasový fetišismus se projevuje různým chováním. Fetišista se může těšit z toho, že vidí nebo se dotýká vlasů, tahá za vlasy jiné osoby nebo je stříhá. Kromě požitku mohou být z takových činností sexuálně vzrušeni. Může být také popsán jako posedlost, jako v případě mytí vlasů nebo strachu ze ztráty vlasů. Vzrušení z vlasů může vyvolat pohled na velmi dlouhé nebo krátké vlasy, mokré vlasy, určitou barvu vlasů nebo konkrétní účes. Jiné může přitahovat doslova „sex s něčími vlasy“ jako fantazie nebo fetiš. Tento fetiš se týká jak mužů, tak žen.
Někteří lidé pociťují potěšení, když jsou jejich vlasy stříhány nebo upravovány. Je to proto, že produkují endorfiny, které jim dávají pocit podobný masáži hlavy, smíchu nebo pohlazení. Na druhou stranu mnoho lidí pociťuje při stříhání vlasů na hlavě určitou míru úzkosti. Sigmund Freud uvedl, že stříhání dlouhých ženských vlasů muži může představovat strach a/nebo představu kastrace, což znamená, že dlouhé ženské vlasy představují obrazný penis a že ostříháním vlasů může muž pociťovat dominanci jako kastrátor, nikoliv jako kastrovaný (a zároveň ho paradoxně uklidňuje skutečnost, že vlasy opět dorostou).
Trichofilie se může projevovat různými zdroji vzrušení, z nichž nejčastějším, ale nikoliv jediným, jsou lidské vlasy na hlavě. Trichofilie se může týkat také ochlupení obličeje, ochlupení na hrudi, ochlupení stydké oblasti, ochlupení v podpaží a zvířecí srsti. Vzrušení může být způsobeno strukturou, barvou, účesem a délkou vlasů. Mezi nejčastější varianty této parafilie patří vzrušení z dlouhých a krátkých vlasů, vzrušení z blond vlasů (blond fetišismus) a zrzavých vlasů (zrzavý fetišismus) a vzrušení z různých textur vlasů (rovné, kudrnaté, vlnité atd.). Trichofilie se může týkat vzrušení, které vyvolává vytrhávání nebo trhání vlasů či ochlupení těla.
Vlasový fetišismus vychází z přirozené fascinace druhem na obdivu srsti, protože její struktura poskytuje příjemné pocity. U kojence se tento druh potěšení z pocitu ochlupení vyvine již v raném věku a projeví se jako agresivní chování, které ho bude nutit tahat za vlasy lidi, s nimiž přichází do styku. Trichofilie je považována za parafilii, která je obvykle neškodná.